< Psalmi 82 >
1 Bog stade na saboru Božijem, usred bogova izreèe sud:
Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
2 “Dokle æete suditi nepravo, i bezbožnicima gledati ko je ko?
Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
3 Sudite ubogome i siroti, onoga koga gone i ništega pravdajte.
Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
4 Izbavljajte ubogoga i ništega, iz ruke bezbožnièke otimajte.
Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
5 Ne poznaše, niti razumješe, hode po tami; zadrmaše se zemlji svi temelji.
Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
6 Rekoh: bogovi ste, i sinovi višnjega svi.
Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
7 Ali æete kao ljudi pomrijeti, i kao svaki knez pašæete.”
A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
8 Ustani, Bože, sudi zemlji; jer su tvoji po našljedstvu svi narodi.
Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.