Psalmi 60

1 Bože, rasrdio si se na nas, rasuo si nas, gnjevio si se; povrati nas.

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

2 Zatresao si zemlju, i razvalio si je; stegni rasjeline njezine, jer se njiha.

Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

3 Dao si narodu svojemu da pozna ljutu nevolju, napojio si nas vina od kojega se zanesosmo.

Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

4 Podigni zastavu za one koji te se boje, da uteku od luka,

Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

5 Da se izbave mili tvoji. Pomozi desnicom svojom i usliši me.

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

6 Bog reèe u svetinji svojoj: veseliæu se, razdijeliæu Sihem, i dolinu Sokot razmjeriæu.

Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

7 Moj je Galad, moj je Manasija, Jefrem je krjepost glave moje, Juda skiptar moj,

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

8 Moav èaša moja, iz koje se umivam, na Edoma pružiæu obuæu svoju. Pjevaj mi, Filistejska zemljo!

Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

9 Ko æe me odvesti u tvrdi grad? Ko æe me otpratiti do Edoma?

Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

10 Zar neæeš ti, Bože, koji si nas odbacio, i ne ideš, Bože, s vojskom našom?

Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

11 Daj nam pomoæ u tjeskobi. A obrana je èovjeèija uzalud.

Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

12 Bogom smo jaki; on gazi neprijatelje naše.

V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.