Psalmi 52

1 Što se hvališ nevaljalstvom, silni? Milost je Božija svaki dan sa mnom.

Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova. Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.

2 Nepravdu izmišlja jezik tvoj; on je u tebe kao britva naoštrena, lukavi!

Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.

3 Voliš zlo nego dobro, voliš lagati nego istinu govoriti.

Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. (Sélah)

4 Ljubiš svakojake rijeèi od pogibli, i jezik lukav.

Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.

5 Toga radi Bog æe te poraziti sasvijem, izbaciæe te i išèupaæe te iz stana, i korijen tvoj iz zemlje živijeh.

I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. (Sélah)

6 Vidjeæe pravednici i pobojaæe se, i potsmijevaæe mu se:

Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati:

7 Gle èovjeka koji ne držaše u Bogu krjeposti svoje, nego se uzdaše u velièinu bogatstva svojega i utvrðivaše se zloæom svojom.

Aj, toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své.

8 A ja, kao maslina zelena u domu Gospodnjem, uzdam se u milost Božiju bez prestanka i dovijeka.

Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků.

9 Dovijeka æu hvaliti tebe, jer dobro èiniš, i uzdaæu se u ime tvoje; jer si dobar k svecima svojim.

Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých.