< Psalmi 130 >
1 Iz dubine vièem k tebi, Gospode!
Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
2 Gospode! èuj glas moj. Neka paze uši tvoje na glas moljenja mojega.
Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
3 Ako æeš na bezakonje gledati, Gospode: Gospode, ko æe ostati?
Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
4 Ali je u tebe praštanje, da bi te se bojali.
Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
5 Èekam Gospoda; èeka duša moja; uzdam se u rijeè njegovu.
Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
6 Duša moja èeka Gospoda veæma nego straže jutrnje, koje straže jutrom.
Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
7 Neka èeka Izrailj Gospoda; jer je u Gospoda milost, i velik je u njega otkup.
Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
8 I on æe otkupiti Izrailja od svijeh bezakonja njegovijeh.
Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.