Psalmi 129

1 Mnogo mi dosaðivaše od mladosti moje, neka reèe Izrailj,

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

2 Mnogo mi dosaðivaše od mladosti moje, ali me ne svladaše.

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

3 Na leðima mojim oraše oraèi, i vodiše duge brazde svoje.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

4 Gospod je pravedan; isijeèe konopce bezbožnièke.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

5 Postidjeæe se, odbiæe se svi koji nenavide Sion.

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

6 Biæe kao trava na krovovima, koja se sasušuje prije nego se poèupa,

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

7 Od koje neæe žetelac napuniti ruke svoje, niti naruèja svojega vezilac;

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

8 I koji prolaze neæe reæi: “Blagoslov Gospodnji na vama! blagosiljamo vas imenom Gospodnjim.”

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.