Psalmi 127

1 Ako Gospod neæe graditi doma, uzalud se muèe koji ga grade; ako neæe Gospod èuvati grada, uzalud ne spava stražar.

Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.

2 Uzalud ranite, dockan liježete, jedete hljeb umorni; milome svojemu on daje san.

Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.

3 Evo našljedstva od Gospoda: djeca, porod je dar od njega.

Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.

4 Što su strijele u ruci jakome, to su sinovi mladi.

Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.

5 Blago èovjeku koji je njima napunio tul svoj! Neæe se osramotiti kad se stanu razgovarati s neprijateljima na vratima.

Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.