Psalmi 122

1 Obradovah se kad mi rekoše: hajdemo u dom Gospodnji!

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

2 Evo, stoje noge naše na vratima tvojim, Jerusalime!

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

3 Jerusalim je izidan, kao grad sliven u jednu zgradu.

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

4 Onamo idu plemena, plemena Gospodnja, po naredbi Izrailjevoj da slave ime Gospodnje.

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

5 Ondje stoje prijestoli sudski, prijestoli doma Davidova.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

6 Ištite mira Jerusalimu; neka bude dobro onima koji ljube tebe!

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

7 Neka bude mir oko zidova tvojih, i èestitost u dvorima tvojim!

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

8 Radi braæe svoje, i prijatelja svojih govorim: mir ti!

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

9 Radi doma Gospoda Boga našega želim ti dobro.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.