Psalmi 103
1 Blagosiljaj, dušo moja, Gospoda, i sve što je u meni sveto ime njegovo.
Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
2 Blagosiljaj, dušo moja, Gospoda, i ne zaboravljaj nijednoga dobra što ti je uèinio.
Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
3 On ti prašta sve grijehe i iscjeljuje sve bolesti tvoje;
Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
4 Izbavlja od groba život tvoj, vjenèava te dobrotom i milošæu;
Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
5 Ispunja dobrim želje tvoje, ponavlja se kao u orla mladost tvoja.
Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
6 Gospod tvori pravdu i sud svima kojima se krivo èini.
Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
7 Pokaza putove svoje Mojsiju, sinovima Izrailjevim djela svoja.
Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
8 Milostiv je i dobar Gospod, spor na gnjev i veoma blag.
Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
9 Ne gnjevi se jednako, niti se dovijeka srdi.
Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
10 Ne postupa s nama po grijesima našim, niti nam vraæa po nepravdama našim.
Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
11 Nego koliko je nebo visoko od zemlje, tolika je milost njegova k onima koji ga se boje.
Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
12 Koliko je istok daleko od zapada, toliko udaljuje od nas bezakonja naša.
A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
13 Kako otac žali sinove, tako Gospod žali one koji ga se boje.
Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
14 Jer zna graðu našu, opominje se da smo prah.
Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
15 Dani su èovjeèiji kao trava; kao cvijet u polju, tako cvjeta.
Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
16 Dune vjetar na nj, i nestane ga, niti æe ga više poznati mjesto njegovo.
Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
17 Ali milost Gospodnja ostaje od vijeka i do vijeka na onima koji ga se boje, i pravda njegova na sinovima sinova,
Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
18 Koji drže zavjet njegov, i pamte zapovijesti njegove, da ih izvršuju.
Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
19 Gospod na nebesima postavi prijesto svoj, i carstvo njegovo svijem vlada.
Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
20 Blagosiljajte Gospoda anðeli njegovi, koji ste silni krjepošæu, izvršujete rijeè njegovu slušajuæi glas rijeèi njegove.
Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
21 Blagosiljajte Gospoda sve vojske njegove, sluge njegove, koje tvorite volju njegovu.
Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
22 Blagosiljajte Gospoda sva djela njegova, po svijem mjestima vlade njegove! Blagosiljaj, dušo moja, Gospoda!
Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
