Psalmi 102
1 Gospode! èuj molitvu moju, i vika moja nek izaðe preda te.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Nemoj odvratiti lica svojega od mene; u dan kad sam u nevolji prigni k meni uho svoje, u dan kad te prizivam, pohitaj, usliši me.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Jer proðoše kao dim dani moji, kosti moje kao topionica ogorješe.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Pokošeno je kao trava i posahlo srce moje, da zaboravih jesti hljeb svoj.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Od uzdisanja mojega prionu kost moja za meso moje.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Postadoh kao gem u pustinji; ja sam kao sova na zidinama.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Ne spavam, i sjedim kao ptica bez druga na krovu.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Svaki dan ruže me neprijatelji moji, i koji su se pomamili na mene, mnom se uklinju.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Jedem pepeo kao hljeb, i piæe svoje rastvaram suzama
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Od gnjeva tvojega i srdnje tvoje; jer podigavši me bacio si me.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Dani su moji kao sjen, koji prolazi, i ja kao trava osuših se.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 A ti, Gospode, ostaješ dovijeka, i spomen tvoj od koljena do koljena.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Ti æeš ustati, smilovaæeš se na Sion, jer je vrijeme smilovati se na nj, jer je došlo vrijeme;
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Jer slugama tvojim omilje i kamenje njegovo, i prah njegov žale.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Tada æe se neznabošci bojati imena Gospodnjega, i svi carevi zemaljski slave njegove;
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Jer æe Gospod sazidati Sion, i javiti se u slavi svojoj;
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Pogledaæe na molitvu onijeh koji nemaju pomoæi, i neæe se oglušiti molbe njihove.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Napisaæe se ovo potonjemu rodu, i narod nanovo stvoren hvaliæe Gospoda,
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Što je prinikao sa svete visine svoje, Gospod pogledao s neba na zemlju,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 Da èuje uzdisanje sužnjevo, i odriješi sinove smrtne;
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Da bi kazivali na Sionu ime Gospodnje i hvalu njegovu u Jerusalimu,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 Kad se skupe narodi i carstva da služe Gospodu.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Strošio je na putu krjepost moju, skratio dane moje.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Rekoh: Bože moj! nemoj me uzeti u polovini dana mojih. Tvoje su godine od koljena do koljena.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Davno si postavio zemlju, i nebesa su djelo ruku tvojih.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 To æe proæi, a ti æeš ostati; sve æe to kao haljina ovetšati, kao haljinu promijeniæeš ih i promijeniæe se.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Ali ti si taj isti i godine tvoje neæe isteæi.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Sinovi æe sluga tvojih živjeti, i sjeme æe se njihovo utvrditi pred licem tvojim.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
