Poslovice 9
1 Premudrost sazida sebi kuæu, i otesa sedam stupova;
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 Pokla stoku svoju, rastvori vino svoje, i postavi sto svoj.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 Posla djevojke svoje, te zove svrh visina gradskih:
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 Ko je lud, neka se uvrati ovamo. I bezumnima veli:
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 Hodite, jedite hljeba mojega, i pijte vina koje sam rastvorila.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Ostavite ludost i biæete živi, i idite putem razuma.
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 Ko uèi potsmjevaèa, prima sramotu; i ko kori bezbožnika, prima rug.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Ne karaj potsmjevaèa da ne omrzne na te; karaj mudra, i ljubiæe te.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Kaži mudrome, i biæe još mudriji; pouèi pravednoga, i znaæe više.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 Poèetak je mudrosti strah Gospodnji, i znanje je svetijeh stvari razum.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 Jer æe se mnom umnožiti dani tvoji i dodaæe ti se godine životu.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 Ako budeš mudar, sebi æeš biti mudar; ako li budeš potsmjevaè, sam æeš tegliti.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 Žena bezumna plaha je, luda i ništa ne zna;
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 I sjedi na vratima od kuæe svoje na stolici, na visinama gradskim,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 Te vièe one koji prolaze, koji idu pravo svojim putem:
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 Ko je lud? neka se uvrati ovamo. I bezumnome govori:
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 Voda je kradena slatka, i hljeb je sakriven ugodan.
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
