Poslovice 3
1 Sine moj, ne zaboravljaj nauke moje, i zapovijesti moje neka hrani srce tvoje.
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Jer æe ti donijeti dug život, dobre godine i mir.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Milost i istina neka te ne ostavlja; priveži ih sebi na grlo, upiši ih na ploèi srca svojega.
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 Te æeš naæi milost i dobru misao pred Bogom i pred ljudima.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Uzdaj se u Gospoda svijem srcem svojim, a na svoj razum ne oslanjaj se.
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Na svijem putovima svojim imaj ga na umu, i on æe upravljati staze tvoje.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Ne misli sam o sebi da si mudar; boj se Gospoda i uklanjaj se oda zla.
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 To æe biti zdravlje pupku tvojemu i zaljevanje kostima tvojim.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Poštuj Gospoda imanjem svojim i prvinama od svega dohotka svojega;
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 I biæe pune žitnice tvoje obilja, i presipaæe se vino iz kaca tvojih.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Sine moj, ne odbacuj nastave Gospodnje, i nemoj da ti dosadi karanje njegovo.
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Jer koga ljubi Gospod onoga kara, i kao otac sina koji mu je mio.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blago èovjeku koji naðe mudrost, i èovjeku koji dobije razum.
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Jer je bolje njom trgovati nego trgovati srebrom, i dobitak na njoj bolji je od zlata.
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Skuplja je od dragoga kamenja, i što je god najmilijih stvari tvojih ne mogu se izjednaèiti s njom.
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Dug život u desnici joj je, a u ljevici bogatstvo i slava.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Puti su njezini mili puti i sve staze njezine mirne.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Drvo je životno onima koji se hvataju za nju, i ko je god drži sreæan je.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Gospod je mudrošæu osnovao zemlju, utvrdio nebesa razumom.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Njegovom mudrošæu razvališe se bezdane i oblaci kaplju rosom.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Sine moj, da ti to ne odlazi iz oèiju; èuvaj pravu mudrost i razboritost;
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 I biæe život duši tvojoj i nakit grlu tvojemu.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tada æeš iæi bez brige putem svojim, i noga tvoja neæe se spotaæi.
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Kad liježeš, neæeš se plašiti, i kad poèivaš, sladak æe ti biti san.
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Neæeš se plašiti od nagle strahote ni od pogibli bezbožnièke kad doðe.
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Jer æe ti Gospod biti uzdanica i èuvaæe ti nogu da se ne uhvati.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Ne odreci dobra onima kojima treba, kad možeš uèiniti.
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Ne govori bližnjemu svojemu: idi, i doði drugi put, i sjutra æu ti dati, kad imaš.
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Ne kuj zla bližnjemu svojemu koji živi s tobom bez brige.
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Ne svaðaj se ni s kim bez uzroka, ako ti nije uèinio zla.
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Nemoj zavidjeti nasilniku, ni izabrati kojega puta njegova.
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Jer je mrzak Gospodu zlikovac, a u pravednih je tajna njegova.
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Prokletstvo je Gospodnje u kuæi bezbožnikovoj, a stan pravednièki blagosilja.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Jer potsmjevaèima on se potsmijeva, a krotkima daje milost.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Mudri æe naslijediti slavu, a bezumnike æe odnijeti sramota.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
