Poslovice 20
1 Vino je potsmjevaè i silovito piæe nemirnik, i ko god za njim luta neæe biti mudar.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Strah je carev kao rika mladoga lava; ko ga draži, griješi svojoj duši.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Slava je èovjeku da se okani svaðe; a ko je god bezuman, upleæe se.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Radi zime ljenivac ne ore; prosi o žetvi, i ništa ne dobija.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Savjet je u srcu èovjeèijem duboka voda, ali èovjek razuman crpe ga.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Najviše ljudi hvali se svojom dobrotom; ali ko æe naæi èovjeka istinita?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Pravednik jednako hodi u bezazlenosti svojoj; blago sinovima njegovijem poslije njega!
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Car sjedeæi na prijestolu sudskom rasipa oèima svojim svako zlo.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Ko može reæi: oèistio sam srce svoje, èist sam od grijeha svojega?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 Dvojak poteg i dvojaka mjera, oboje je mrsko Gospodu.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Po djelima svojim poznaje se i dijete hoæe li biti èisto i hoæe li biti pravo djelo njegovo.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Uho koje èuje, i oko koje vidi, oboje je Gospod naèinio.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Ne ljubi sna, da ne osiromašiš; otvoraj oèi svoje, i biæeš sit hljeba.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Ne valja, ne valja, govori ko kupuje, a kad otide onda se hvali.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Ima zlata i mnogo bisera, ali su mudre usne najdragocjeniji nakit.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Uzmi haljinu onome koji se podjemèi za tuðina, uzmi zalog od njega za tuðinku.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Sladak je èovjeku hljeb od prijevare, ali mu se poslije napune usta pijeska.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Misli se utvrðuju savjetom; zato razumno ratuj.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Ko otkriva tajnu, postupa nevjerno; zato se ne miješaj s onijem koji razvaljuje usta.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Ko psuje oca svojega ili mater svoju, njegov æe se žižak ugasiti u crnom mraku.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Našljedstvo koje se iz poèetka brzo dobija, ne biva na pošljetku blagosloveno.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Ne govori: vratiæu zlo. Èekaj Gospoda, i saèuvaæe te.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Mrzak je Gospodu dvojak poteg, mjerila lažna nijesu dobra.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Od Gospoda su koraci èovjeèji, a èovjek kako æe razumjeti put njegov?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Zamka je èovjeku da proždre svetinju, i poslije zavjeta opet da traži.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Mudar car rasipa bezbožnike i pušta na njih kolo.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Vidjelo je Gospodnje duša èovjeèija, istražuje sve što je u srcu.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Milost i istina èuvaju cara, i milošæu podupire svoj prijesto.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Slava je mladiæima sila njihova, a starcima èast sijeda kosa.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Modrice od boja i udarci koji prodiru do srca jesu lijek zlome.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
