< Poslovice 12 >

1 Ko ljubi nastavu, ljubi znanje; a ko mrzi na ukor, ostaje lud.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 Dobar èovjek dobija ljubav od Gospoda, a èovjeka zlikovca osuðuje.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 Neæe se èovjek utvrditi bezbožnošæu, a korijen pravednijeh neæe se pomaæi.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 Vrijedna je žena vijenac mužu svojemu; a koja ga sramoti, ona mu je kao trulež u kostima.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Misli su pravednijeh prave, a savjeti bezbožnijeh prijevara.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Rijeèi bezbožnijeh vrebaju krv, a pravedne izbavljaju usta njihova.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Obaraju se bezbožni da ih nema, a dom pravednijeh ostaje.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 Prema razumu svom hvali se èovjek; a ko je opaka srca, prezreæe se.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Ko se snebiva, a ima slugu, bolji je od onoga koji se velièa a hljeba nema.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Pravednik se brine za život svojega živinèeta, a u bezbožnika je srce nemilostivo.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Ko radi svoju zemlju, biæe sit hljeba; a ko ide za besposlicama, bezuman je.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Bezbožnik želi obranu oda zla, ali korijen pravednijeh daje je.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Zlome je zamka u grijehu usana njegovijeh, a pravednik izlazi iz tjeskobe.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Od ploda usta svojih siti se èovjek dobra, i platu za djela svoja prima èovjek.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 Bezumniku se èini prav put njegov; ali ko sluša savjet, mudar je.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Gnjev bezumnikov odmah se pozna, ali pametni pokriva sramotu.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Ko govori istinu, javlja što je pravo, a lažni svjedok prijevaru.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Ima ko govori kao da maè probada, a jezik je mudrijeh lijek.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 Istinita usta stoje tvrdo dovijeka, a jezik lažljivi za èas.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Koji zlo misle, prijevara im je u srcu, a radost je onima koji svjetuju na mir.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Nikaka nesreæa neæe zadesiti pravednika, a bezbožnici æe se napuniti zla.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Mrske su Gospodu lažljive usne; a koji rade vjerno, mili su mu.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 Pametan èovjek pokriva znanje, a srce bezumnijeh razglašuje bezumlje.
Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 Ruka radljiva gospodariæe, a lijena æe davati danak.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Briga u srcu èovjeèijem obara; a dobra rijeè razveseljava.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Pravedniku je bolje nego bližnjemu njegovu; a bezbožnike zavodi put njihov.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 Ljenivac neæe peæi lova svoga, a u vrijedna je èovjeka dobro dragocjeno.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 Na putu pravde život je, i kuda ide staza njezina nema smrti.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.

< Poslovice 12 >