Brojevi 33
1 Ovo su putovi sinova Izrailjevijeh kad izaðoše iz zemlje Misirske u èetama svojim pod upravom Mojsijevom i Aronovom.
Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.
2 I Mojsije popisa kako izidoše i gdje stajaše po zapovijesti Gospodnjoj; i ovo su putovi njihovi kako putovaše.
Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.
3 Poðoše iz Ramese prvoga mjeseca petnaesti dan, sjutradan poslije pashe, i izidoše sinovi Izrailjevi rukom podignutom pred oèima svijeh Misiraca.
Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,
4 A Misirci pogrebavahu prvence koje pobi Gospod meðu njima, kad i na bogovima njihovijem izvrši Gospod sudove.
Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.
5 I otišavši sinovi Izrailjevi iz Ramese stadoše u oko u Sohotu.
Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.
6 A iz Sohota otišavši stadoše u oko u Etamu, koji je nakraj pustinje.
Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.
7 A iz Etama otišavši saviše k Irotu, koji je prema Velsefonu, i stadoše u oko pred Magdalom.
A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.
8 A od Irota otišavši prijeðoše preko mora u pustinju, i išavši tri dana preko pustinje Etama stadoše u oko u Meri.
A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.
9 A iz Mere otišavši doðoše u Elim, gdje bijaše dvanaest studenaca i sedamdeset palmovijeh drveta, i ondje stadoše u oko.
Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.
10 A iz Elima otišavši stadoše u oko kod Crvenoga Mora.
A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.
11 I otišavši od Crvenoga Mora stadoše u oko u pustinji Sinu.
Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.
12 A iz pustinje Sina otišavši stadoše u oko u Rafaku.
A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.
13 A iz Rafaka otišavši stadoše u oko u Elusu.
A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.
14 A iz Elusa otišavši stadoše u oko u Rafidinu, gdje nemaše narod vode da pije.
Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.
15 A iz Rafidina otišavši stadoše u oko u pustinji Sinajskoj.
A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.
16 A iz pustinje Sinajske otišavši stadoše u oko u Kivrot-Atavi.
Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.
17 A iz Kivrot-Atave otišavši stadoše u oko u Asirotu.
A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.
18 A iz Asirota otišavši stadoše u oko u Ratamu.
Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.
19 A iz Ratama otišavši stadoše u oko u Remnon-Faresu.
A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.
20 A iz Remnon-Faresa otišavši stadoše u oko u Lemvonu.
Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.
21 A iz Lemvona otišavši stadoše u oko u Resanu.
A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.
22 A iz Resana otišavši stadoše u oko u Makelatu.
A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.
23 A iz Makelata otišavši stadoše u oko kod gore Safera.
Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.
24 A od gore Safera otišavši stadoše u oko u Haradu.
A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.
25 A iz Harada otišavši stadoše u oko u Makidotu.
A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.
26 A iz Makidota otišavši stadoše u oko u Katatu.
Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.
27 A iz Katata otišavši stadoše u oko u Taratu.
A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.
28 A iz Tarata otišavši stadoše u oko u Meteku.
A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.
29 A iz Meteka otišavši stadoše u oko u Aselmonu.
A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.
30 A iz Aselmona otišavši stadoše u oko u Mosirotu.
Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.
31 A iz Mosirota otišavši stadoše u oko u Vanakanu.
A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.
32 A iz Vanakana otišavši stadoše u oko u planini Gadadu.
A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.
33 A iz planine Gadada otišavši stadoše u oko u Etevati.
A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.
34 A iz Etevate otišavši stadoše u oko u Evronu.
Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.
35 A iz Evrona otišavši stadoše u oko u Gesion-Gaveru.
A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.
36 A iz Gesion-Gavera otišavši stadoše u oko u pustinji Sinu, a to je Kadis.
A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.
37 A iz Kadisa otišavši stadoše u oko kod gore Ora na meði zemlje Edomske.
A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.
38 I izide Aron sveštenik na goru Or po zapovjesti Gospodnjoj, i umrije ondje èetrdesete godine po izlasku sinova Izrailjevijeh iz zemlje Misirske, prvi dan petoga mjeseca.
Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.
39 A Aronu bješe sto i dvadeset i tri godine kad umrije na gori Oru.
A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.
40 Tada èu Hananej car Aradski, koji življaše na jugu u zemlji Hananskoj, da idu sinovi Izrailjevi.
Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.
41 Potom otišavši od gore Ora stadoše u oko u Selmonu.
Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.
42 A iz Selmona otišavši stadoše u oko u Finonu.
A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.
43 A iz Finona otišavši stadoše u oko u Ovotu.
Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.
44 A iz Ovota otišavši stadoše u oko na humovima Avarimskim na meði Moavskoj.
A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.
45 A od tijeh humova otišavši stadoše u oko u Devon-Gadu.
Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.
46 A iz Devon-Gada otišavši stadoše u oko u Gelmon-Devlataimu.
Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.
47 A iz Gelmon-Devlataima otišavši stadoše u oko u planinama Avarimskim prema Navavu.
A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.
48 A iz planina Avarimskih otišavši stadoše u oko u polju Moavskom na Jordanu prema Jerihonu.
Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.
49 I stajahu u okolu kraj Jordana od Esimota do Vel-Satima u polju Moavskom.
A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.
50 I reèe Gospod Mojsiju u polju Moavskom na Jordanu prema Jerihonu govoreæi:
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:
51 Kaži sinovima Izrailjevijem i reci im: kad prijeðete preko Jordana u zemlju Hanansku,
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
52 Otjerajte od sebe sve koji žive u onoj zemlji, i potrite sve slike njihove rezane, i sve slike njihove livene potrite, i sve visine njihove oborite.
Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.
53 A kad ih istjerate iz zemlje, naselite se u njoj; jer sam vama dao onu zemlju da je vaša.
A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.
54 I razdijelite je u našljedstvo ždrijebom na porodice svoje; kojih ima više, njima veæe našljedstvo podajte; a kojih ima manje, njima podajte manje našljedstvo; koje mjesto kome ždrijebom dopadne, ono neka mu bude; na plemena otaca svojih razdijelite našljedstvo.
Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.
55 Ako li ne otjerate od sebe onijeh koji žive u onoj zemlji, onda æe oni koje ostavite biti trnje oèima vašima i ostani vašim bokovima, i pakostiæe vam u zemlji u kojoj æete živjeti.
Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.
56 I što sam mislio uèiniti njima, uèiniæu vama.
A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.
