Jov 40

1 I tako odgovarajuæi Gospod Jovu reèe:

A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:

2 Ko se prepire s Bogom, hoæe li ga uèiti? koji kudi Boga, neka odgovori na to.

Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.

3 Tada Jov odgovori Gospodu i reèe:

Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:

4 Gle, ja sam malen, šta bih ti odgovorio? Meæem ruku svoju na usta svoja.

Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.

5 Jednom govorih, ali neæu odgovarati; i drugom, ali neæu više.

Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.

6 A Gospod opet odgovarajuæi Jovu iz vihora reèe:

Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

7 Opaši se sada kao èovjek; ja æu te pitati, a ti mi kazuj.

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

8 Hoæeš li ti uništiti moj sud? hoæeš li mene osuditi da bi sebe opravdao?

Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

9 Je li u tebe mišica kao u Boga? grmiš li glasom kao on?

Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

10 Okiti se sada èašæu i velièanstvom, u slavu i krasotu obuci se.

Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

11 Prospi jarost gnjeva svojega, i pogledaj sve ponosite, i obori ih.

Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

12 Pogledaj sve ponosite, i ponizi ih, i potri bezbožnike na mjestu njihovu.

Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

13 Zatrpaj ih sve u prah, i poveži im lice na skrivenu mjestu.

Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

14 Tada æu te i ja hvaliti da te èuva desnica tvoja.

A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

15 A gle, slon, kojega sam stvorio s tobom, jede travu kao vo;

Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

16 Gle, snaga mu je u bedrima njegovijem, i sila mu je u pupku trbuha njegova;

Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

17 Diže rep svoj kao kedar, žile od jaja njegovijeh spletene su kao grane;

Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

18 Kosti su mu kao cijevi mjedene, zglavci kao poluge gvozdene.

Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

19 On je prvo izmeðu djela Božijih, tvorac njegov dao mu je maè.

Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

20 Gore nose mu piæu, i sve zvijerje poljsko igra se ondje.

Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

21 U hladu liježe, u gustoj trsci i glibu.

V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

22 Granata drveta zaklanjaju ga sjenom svojim, i opkoljavaju ga vrbe na potocima.

Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

23 Gle, ustavlja rijeku da ne teèe, uzda se da æe ispiti Jordan gubicom svojom.

Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

24 Hoæe li ga ko uhvatiti na oèi njegove? zamku mu provuæi kroz nos?

Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?