Jov 19
1 A Jov odgovori i reèe:
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 Dokle æete muèiti dušu moju i satirati me rijeèima?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 Veæ ste me deset puta naružili; nije vas stid što tako navaljujete na me?
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 Ali ako sam doista pogriješio, pogrješka æe moja ostati kod mene.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 Ako li se još hoæete da dižete na me i da me korite mojom sramotom,
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 Onda znajte da me je Bog oborio i mrežu svoju razapeo oko mene.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Eto, vièem na nepravdu, ali se ne slušam; vapijem, ali nema suda.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 Zagradio je put moj da ne mogu proæi; na staze moje metnuo je mrak.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 Svukao je s mene slavu moju i skinuo vijenac s glave moje.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 Porušio me je otsvuda, da me nema; i kao drvo išèupao je nadanje moje.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 Raspalio se na me gnjev njegov, i uzeo me je meðu neprijatelje svoje.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 Vojske njegove doðoše sve zajedno i nasuše sebi put k meni, i stadoše u oko okolo šatora mojega.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 Braæu moju udaljio je od mene, i znanci moji tuðe se od mene.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 Bližnji moji ostaviše me, i znanci moji zaboraviše me.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Domašnji moji i moje sluškinje gledaju me kao tuðina; stranac sam u oèima njihovijem.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 Zovem slugu svojega, a on se ne odziva, a molim ga ustima svojim.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 Dah je moj mrzak ženi mojoj, a preklinjem je sinovima utrobe svoje.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Ni djeca ne haju za me; kad ustanem, ruže me.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 Mrzak sam svjema najvjernijim svojim, i koje ljubljah postaše mi protivnici.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 Za kožu moju kao za meso moje prionuše kosti moje; jedva osta koža oko zuba mojih.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Smilujte se na me, smilujte se na me, prijatelji moji, jer se ruka Božija dotakla mene.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Zašto me gonite kao Bog, i mesa mojega ne možete da se nasitite?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 O kad bi se napisale rijeèi moje! kad bi se stavile u knjigu!
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 Pisaljkom gvozdenom i olovom na kamenu za vjeèni spomen kad bi se urezale!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 Ali znam da je živ moj iskupitelj, i na pošljedak da æe stati nad prahom.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 I ako se ova koža moja i rašèini, opet æu u tijelu svom vidjeti Boga.
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 Ja isti vidjeæu ga, i oèi moje gledaæe ga, a ne drugi. A bubrega mojih nestaje u meni.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 Nego bi trebalo da reèete: zašto ga gonimo? kad je korijen besjede u meni.
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 Bojte se maèa; jer je maè osveta za bezakonje; i znajte da ima sud.
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
