< Jakovljeva 2 >

1 Braæo moja! u vjeri Gospoda našega slavnoga Isusa Hrista ne gledajte ko je ko;
Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
2 Jer ako doðe u crkvu vašu èovjek sa zlatnijem prstenom i u svijetloj haljini, a doðe i siromah u rðavoj haljini,
Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
3 I pogledate na onoga u svijetloj haljini, i reèete mu: ti sjedi ovdje lijepo, a siromahu reèete: ti stani tamo, ili sjedi ovdje niže podnožja mojega;
A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
4 I ne rasudiste u sebi, nego biste sudije zlijeh pomisli.
Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
5 Èujte, ljubazna braæo moja, ne izabra li Bog siromahe ovoga svijeta da budu bogati vjerom, i našljednici carstva koje obreèe onima koji njega ljube?
Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
6 A vi osramotiste siromaha. Nijesu li to bogati koji vas muèe i vuku vas na sudove?
Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
7 Ne hule li oni na dobro ime vaše kojijem ste se nazvali?
Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
8 Ako dakle zakon carski izvršujete po pismu: ljubi bližnjega kao samoga sebe, dobro èinite;
Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
9 Ako li gledate ko je ko, grijeh èinite, i biæete pokarani od zakona kao prestupnici;
Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.
10 Jer koji sav zakon održi a sagriješi u jednome, kriv je za sve.
Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
11 Jer onaj koji je rekao: ne èini preljube, rekao je i: ne ubij. Ako dakle ne uèiniš preljube a ubiješ, postao si prestupnik zakona.
Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
12 Tako govorite i tako tvorite kao oni koji æe zakonom slobode biti suðeni;
Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
13 Jer æe onome biti sud bez milosti koji ne èini milosti; i hvali se milost na sudu.
Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
14 Kakva je korist, braæo moja, ako ko reèe da ima vjeru a djela nema? Zar ga može vjera spasti?
Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
15 Ako, na priliku, brat ili sestra goli budu, ili nemaju šta da jedu,
A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
16 I reèe im koji od vas: idite s mirom, grijte se, i nasitite se, a ne da im potrebe tjelesne, šta pomaže?
Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
17 Tako i vjera ako nema djela, mrtva je po sebi.
Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
18 No može ko reæi: ti imaš vjeru, a ja imam djela. Pokaži mi vjeru svoju bez djela svojijeh, a ja æu tebi pokazati vjeru svoju iz djela svojijeh.
Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
19 Ti vjeruješ da je jedan Bog; dobro èiniš; i ðavoli vjeruju, i drkæu.
Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.
20 Ali hoæeš li razumjeti, o èovjeèe sujetni! da je vjera bez djela mrtva?
Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
21 Avraam otac naš ne opravda li se djelima kad prinese Isaka sina svojega na oltar?
Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
22 Vidiš li da vjera pomože djelima njegovijem, i kroz djela savrši se vjera?
Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
23 I izvrši se pismo koje govori: Avraam vjerova Bogu, i primi mu se u pravdu, i prijatelj Božij nazva se.
A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
24 Vidite li dakle da se djelima pravda èovjek, a ne samom vjerom?
Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
25 A tako i Raav kurva ne opravda li se djelima kad primi uhode, i izvede ih drugijem putem?
Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
26 Jer kao što je tijelo bez duha mrtvo, tako je i vjera bez dobrijeh djela mrtva.
Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.

< Jakovljeva 2 >