Efežanima 5
1 Ugledajte se dakle na Boga, kao ljubazna djeca,
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 I živite u ljubavi, kao što je i Hristos ljubio nas, i predade sebe za nas u prilog i žrtvu Bogu na slatki miris.
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 A kurvarstvo i svaka neèistota i lakomstvo da se i ne spominje meðu vama, kao što se pristoji svetima;
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 Tako i sramotne i lude rijeèi, ili šale, što se ne pristoji; nego još zahvaljivanje.
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
5 Jer ovo da znate da nijedan kurvar, ili neèist, ili tvrdica koji je idolopoklonik neæe imati dijela u carstvu Hrista i Boga.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Niko da vas ne vara praznijem rijeèima; jer ovijeh radi ide gnjev Božij na sinove nepokornosti.
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Ne bivajte dakle zajednièari njihovi.
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Jer bijaste negda tama, a sad ste vidjelo u Gospodu: kao djeca vidjela živite;
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 Jer je rod duhovni u svakoj dobroti i pravdi i istini.
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 Istražujte što je Bogu ugodno.
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 I ne pristajte na bezrodna djela tame, nego još karajte.
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 Jer je sramno i govoriti šta oni tajno èine.
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 A sve za što se kara, vidjelo objavljuje; jer sve što se objavljuje, vidjelo je;
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
14 Zato govori: ustani ti koji spavaš i vaskrsni iz mrtvijeh, i obasjaæe te Hristos.
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Gledajte dakle da uredno živite, ne kao nemudri, nego kao mudri;
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 Pazite na vrijeme, jer su dani zli.
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 Toga radi ne budite nerazumni, nego poznajte što je volja Božija.
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 I ne opijajte se vinom, u kome je kurvarstvo, nego se još ispunjavajte duhom,
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
19 Govoreæi meðu sobom u psalmima i pojanju i pjesmama duhovnijem, pjevajuæi i pripijevajuæi u srcima svojijem Gospodu;
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
20 Zahvaljujuæi za svašto u ime Gospoda našega Isusa Hrista Bogu i ocu;
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Slušajuæi se meðu sobom u strahu Božijemu.
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 Žene! slušajte svoje muževe kao Gospoda.
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
23 Jer je muž glava ženi kao što je i Hristos glava crkvi, i on je spasitelj tijela.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
24 No kao što crkva sluša Hrista tako i žene svoje muževe u svemu.
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
25 Muževi! ljubite svoje žene kao što i Hristos ljubi crkvu, i sebe predade za nju,
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 Da je osveti oèistivši je kupanjem vodenijem u rijeèi;
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
27 Da je metne preda se slavnu crkvu, koja nema mane ni mrštine, ili takoga èega, nego da bude sveta i bez mane.
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
28 Tako su dužni muževi ljubiti svoje žene kao svoja tjelesa; jer koji ljubi svoju ženu, sebe samoga ljubi.
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
29 Jer niko ne omrznu kad na svoje tijelo, nego ga hrani i grije, kao i Gospod crkvu.
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 Jer smo udi tijela njegova, od mesa njegova, i od kostiju njegovijeh.
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
31 Toga radi ostaviæe èovjek oca svojega i mater, i prilijepiæe se k ženi svojoj, i biæe dvoje jedno tijelo.
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
32 Tajna je ovo velika; a ja govorim za Hrista i za crkvu.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 Ali i vi svaki da ljubi onako svoju ženu kao i sebe samoga; a žena da se boji svojega muža.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
