< ப்ரேரிதா: 23 >
1 ஸபா⁴ஸத்³லோகாந் ப்ரதி பௌலோ(அ)நந்யத்³ரு’ஷ்ட்யா பஸ்²யந் அகத²யத், ஹே ப்⁴ராத்ரு’க³ணா அத்³ய யாவத் ஸரலேந ஸர்வ்வாந்த: கரணேநேஸ்²வரஸ்ய ஸாக்ஷாத்³ ஆசராமி|
ENTONCES Pablo, poniendo los ojos en el concilio, dice: Varones hermanos, yo con toda buena conciencia he conversado delante de Dios hasta el día de hoy.
2 அநேந ஹநாநீயநாமா மஹாயாஜகஸ்தம்’ கபோலே சபேடேநாஹந்தும்’ ஸமீபஸ்த²லோகாந் ஆதி³ஷ்டவாந்|
El príncipe de los sacerdotes, Ananías, mandó entonces á los que estaban delante de él, que le hiriesen en la boca.
3 ததா³ பௌலஸ்தமவத³த், ஹே ப³ஹிஷ்பரிஷ்க்ரு’த, ஈஸ்²வரஸ்த்வாம்’ ப்ரஹர்த்தும் உத்³யதோஸ்தி, யதோ வ்யவஸ்தா²நுஸாரேண விசாரயிதும் உபவிஸ்²ய வ்யவஸ்தா²ம்’ லங்கி⁴த்வா மாம்’ ப்ரஹர்த்தும் ஆஜ்ஞாபயஸி|
Entonces Pablo le dijo: Herirte ha Dios, pared blanqueada: ¿y estás tú sentado para juzgarme conforme á la ley, y contra la ley me mandas herir?
4 ததோ நிகடஸ்தா² லோகா அகத²யந், த்வம்’ கிம் ஈஸ்²வரஸ்ய மஹாயாஜகம்’ நிந்த³ஸி?
Y los que estaban presentes dijeron: ¿Al sumo sacerdote de Dios maldices?
5 தத: பௌல: ப்ரதிபா⁴ஷிதவாந் ஹே ப்⁴ராத்ரு’க³ண மஹாயாஜக ஏஷ இதி ந பு³த்³த⁴ம்’ மயா தத³ந்யச்ச ஸ்வலோகாநாம் அதி⁴பதிம்’ ப்ரதி து³ர்வ்வாக்யம்’ மா கத²ய, ஏதாத்³ரு’ஸீ² லிபிரஸ்தி|
Y Pablo dijo: No sabía, hermanos, que era el sumo sacerdote; pues escrito está: Al príncipe de tu pueblo no maldecirás.
6 அநந்தரம்’ பௌலஸ்தேஷாம் அர்த்³த⁴ம்’ ஸிதூ³கிலோகா அர்த்³த⁴ம்’ பி²ரூஸி²லோகா இதி த்³ரு’ஷ்ட்வா ப்ரோச்சை: ஸபா⁴ஸ்த²லோகாந் அவத³த் ஹே ப்⁴ராத்ரு’க³ண அஹம்’ பி²ரூஸி²மதாவலம்பீ³ பி²ரூஸி²ந: ஸத்நாநஸ்²ச, ம்ரு’தலோகாநாம் உத்தா²நே ப்ரத்யாஸா²கரணாத்³ அஹமபவாதி³தோஸ்மி|
Entonces Pablo, sabiendo que la una parte era de Saduceos, y la otra de Fariseos, clamó en el concilio: Varones hermanos, yo soy Fariseo, hijo de Fariseo: de la esperanza y de la resurrección de los muertos soy yo juzgado.
7 இதி கதா²யாம்’ கதி²தாயாம்’ பி²ரூஸி²ஸிதூ³கிநோ: பரஸ்பரம்’ பி⁴ந்நவாக்யத்வாத் ஸபா⁴யா மத்⁴யே த்³வௌ ஸம்’கௌ⁴ ஜாதௌ|
Y como hubo dicho esto, fué hecha disensión entre los Fariseos y los Saduceos; y la multitud fué dividida.
8 யத: ஸிதூ³கிலோகா உத்தா²நம்’ ஸ்வர்கீ³யதூ³தா ஆத்மாநஸ்²ச ஸர்வ்வேஷாம் ஏதேஷாம்’ கமபி ந மந்யந்தே, கிந்து பி²ரூஸி²ந: ஸர்வ்வம் அங்கீ³குர்வ்வந்தி|
Porque los Saduceos dicen que no hay resurrección, ni ángel, ni espíritu; mas los Fariseos confiesan ambas cosas.
9 தத: பரஸ்பரம் அதிஸ²யகோலாஹலே ஸமுபஸ்தி²தே பி²ரூஸி²நாம்’ பக்ஷீயா: ஸபா⁴ஸ்தா² அத்⁴யாபகா: ப்ரதிபக்ஷா உத்திஷ்ட²ந்தோ (அ)கத²யந், ஏதஸ்ய மாநவஸ்ய கமபி தோ³ஷம்’ ந பஸ்²யாம: ; யதி³ கஸ்²சித்³ ஆத்மா வா கஸ்²சித்³ தூ³த ஏநம்’ ப்ரத்யாதி³ஸ²த் தர்ஹி வயம் ஈஸ்²வரஸ்ய ப்ராதிகூல்யேந ந யோத்ஸ்யாம: |
Y levantóse un gran clamor: y levantándose los escribas de la parte de los Fariseos, contendían diciendo: Ningún mal hallamos en este hombre; que si espíritu le ha hablado, ó ángel, no resistamos á Dios.
10 தஸ்மாத்³ அதீவ பி⁴ந்நவாக்யத்வே ஸதி தே பௌலம்’ க²ண்ட³ம்’ க²ண்ட³ம்’ கரிஷ்யந்தீத்யாஸ²ங்கயா ஸஹஸ்ரஸேநாபதி: ஸேநாக³ணம்’ தத்ஸ்தா²நம்’ யாதும்’ ஸபா⁴தோ ப³லாத் பௌலம்’ த்⁴ரு’த்வா து³ர்க³ம்’ நேதஞ்சாஜ்ஞாபயத்|
Y habiendo grande disensión, el tribuno, teniendo temor de que Pablo fuese despedazado de ellos, mandó venir soldados, y arrebatarle de en medio de ellos, y llevarle á la fortaleza.
11 ராத்ரோ ப்ரபு⁴ஸ்தஸ்ய ஸமீபே திஷ்ட²ந் கதி²தவாந் ஹே பௌல நிர்ப⁴யோ ப⁴வ யதா² யிரூஸா²லம்நக³ரே மயி ஸாக்ஷ்யம்’ த³த்தவாந் ததா² ரோமாநக³ரேபி த்வயா தா³தவ்யம்|
Y la noche siguiente, presentándosele el Señor, le dijo: Confía, Pablo; que como has testificado de mí en Jerusalem, así es menester testifiques también en Roma.
12 தி³நே ஸமுபஸ்தி²தே ஸதி கியந்தோ யிஹூதீ³யலோகா ஏகமந்த்ரணா: ஸந்த: பௌலம்’ ந ஹத்வா போ⁴ஜநபாநே கரிஷ்யாம இதி ஸ²பதே²ந ஸ்வாந் அப³த்⁴நந்|
Y venido el día, algunos de los Judíos se juntaron, é hicieron voto bajo de maldición, diciendo que ni comerían ni beberían hasta que hubiesen muerto á Pablo.
13 சத்வாரிம்’ஸ²ஜ்ஜநேப்⁴யோ(அ)தி⁴கா லோகா இதி பணம் அகுர்வ்வந்|
Y eran más de cuarenta los que habían hecho esta conjuración;
14 தே மஹாயாஜகாநாம்’ ப்ராசீநலோகாநாஞ்ச ஸமீபம்’ க³த்வா கத²யந், வயம்’ பௌலம்’ ந ஹத்வா கிமபி ந போ⁴க்ஷ்யாமஹே த்³ரு’டே⁴நாநேந ஸ²பதே²ந ப³த்³த்⁴வா அப⁴வாம|
Los cuales se fueron á los príncipes de los sacerdotes y á los ancianos, y dijeron: Nosotros hemos hecho voto debajo de maldición, que no hemos de gustar nada hasta que hayamos muerto á Pablo.
15 அதஏவ ஸாம்ப்ரதம்’ ஸபா⁴ஸத்³லோகை: ஸஹ வயம்’ தஸ்மிந் கஞ்சித்³ விஸே²ஷவிசாரம்’ கரிஷ்யாமஸ்தத³ர்த²ம்’ ப⁴வாந் ஸ்²வோ (அ)ஸ்மாகம்’ ஸமீபம்’ தம் ஆநயத்விதி ஸஹஸ்ரஸேநாபதயே நிவேத³நம்’ குருத தேந யுஷ்மாகம்’ ஸமீபம்’ உபஸ்தி²தே: பூர்வ்வம்’ வயம்’ தம்’ ஹந்து ஸஜ்ஜிஷ்யாம|
Ahora pues, vosotros, con el concilio, requerid al tribuno que le saque mañana á vosotros como que queréis entender de él alguna cosa más cierta; y nosotros, antes que él llegue, estaremos aparejados para matarle.
16 ததா³ பௌலஸ்ய பா⁴கி³நேயஸ்தேஷாமிதி மந்த்ரணாம்’ விஜ்ஞாய து³ர்க³ம்’ க³த்வா தாம்’ வார்த்தாம்’ பௌலம் உக்தவாந்|
Entonces un hijo de la hermana de Pablo, oyendo las asechanzas, fué, y entró en la fortaleza, y dió aviso á Pablo.
17 தஸ்மாத் பௌல ஏகம்’ ஸ²தஸேநாபதிம் ஆஹூய வாக்யமித³ம் பா⁴ஷிதவாந் ஸஹஸ்ரஸேநாபதே: ஸமீபே(அ)ஸ்ய யுவமநுஷ்யஸ்ய கிஞ்சிந்நிவேத³நம் ஆஸ்தே, தஸ்மாத் தத்ஸவித⁴ம் ஏநம்’ நய|
Y Pablo, llamando á uno de los centuriones, dice: Lleva á este mancebo al tribuno, porque tiene cierto aviso que darle.
18 தத: ஸ தமாதா³ய ஸஹஸ்ரஸேநாபதே: ஸமீபம் உபஸ்தா²ய கதி²தவாந், ப⁴வத: ஸமீபே(அ)ஸ்ய கிமபி நிவேத³நமாஸ்தே தஸ்மாத் ப³ந்தி³: பௌலோ மாமாஹூய ப⁴வத: ஸமீபம் ஏநம் ஆநேதும்’ ப்ரார்தி²தவாந்|
El entonces tomándole, le llevó al tribuno, y dijo: El preso Pablo, llamándome, me rogó que trajese á ti este mancebo, que tiene algo que hablarte.
19 ததா³ ஸஹஸ்ரஸேநாபதிஸ்தஸ்ய ஹஸ்தம்’ த்⁴ரு’த்வா நிர்ஜநஸ்தா²நம்’ நீத்வா ப்ரு’ஷ்ட²வாந் தவ கிம்’ நிவேத³நம்’? தத் கத²ய|
Y el tribuno, tomándole de la mano y retirándose aparte, le preguntó: ¿Qué es lo que tienes que decirme?
20 தத: ஸோகத²யத், யிஹூதீ³யலாகா: பௌலே கமபி விஸே²ஷவிசாரம்’ ச²லம்’ க்ரு’த்வா தம்’ ஸபா⁴ம்’ நேதும்’ ப⁴வத: ஸமீபே நிவேத³யிதும்’ அமந்த்ரயந்|
Y él dijo: Los Judíos han concertado rogarte que mañana saques á Pablo al concilio, como que han de inquirir de él alguna cosa más cierta.
21 கிந்து மவதா தந்ந ஸ்வீகர்த்தவ்யம்’ யதஸ்தேஷாம்’ மத்⁴யேவர்த்திநஸ்²சத்வாரிம்’ஸ²ஜ்ஜநேப்⁴யோ (அ)தி⁴கலோகா ஏகமந்த்ரணா பூ⁴த்வா பௌலம்’ ந ஹத்வா போ⁴ஜநம்’ பாநஞ்ச ந கரிஷ்யாம இதி ஸ²பதே²ந ப³த்³தா⁴: ஸந்தோ கா⁴தகா இவ ஸஜ்ஜிதா இதா³நீம்’ கேவலம்’ ப⁴வதோ (அ)நுமதிம் அபேக்ஷந்தே|
Mas tú no los creas; porque más de cuarenta hombres de ellos le acechan, los cuales han hecho voto debajo de maldición, de no comer ni beber hasta que le hayan muerto; y ahora están apercibidos esperando tu promesa.
22 யாமிமாம்’ கதா²ம்’ த்வம்’ நிவேதி³தவாந் தாம்’ கஸ்மைசித³பி மா கத²யேத்யுக்த்வா ஸஹஸ்ரஸேநாபதிஸ்தம்’ யுவாநம்’ விஸ்ரு’ஷ்டவாந்|
Entonces el tribuno despidió al mancebo, mandándole que á nadie dijese que le había dado aviso de esto.
23 அநந்தரம்’ ஸஹஸ்ரஸேநாபதி ர்த்³வௌ ஸ²தஸேநாபதீ ஆஹூயேத³ம் ஆதி³ஸ²த், யுவாம்’ ராத்ரௌ ப்ரஹரைகாவஸி²ஷ்டாயாம்’ ஸத்யாம்’ கைஸரியாநக³ரம்’ யாதும்’ பதா³திஸைந்யாநாம்’ த்³வே ஸ²தே கோ⁴டகாரோஹிஸைந்யாநாம்’ ஸப்ததிம்’ ஸ²க்திதா⁴ரிஸைந்யாநாம்’ த்³வே ஸ²தே ச ஜநாந் ஸஜ்ஜிதாந் குருதம்’|
Y llamados dos centuriones, mandó que apercibiesen para la hora tercia de la noche doscientos soldados, que fuesen hasta Cesarea, y setenta de á caballo, y doscientos lanceros;
24 பௌலம் ஆரோஹயிதும்’ பீ²லிக்ஷாதி⁴பதே: ஸமீபம்’ நிர்வ்விக்⁴நம்’ நேதுஞ்ச வாஹநாநி ஸமுபஸ்தா²பயதம்’|
Y que aparejasen cabalgaduras en que poniendo á Pablo, le llevasen en salvo á Félix el Presidente.
25 அபரம்’ ஸ பத்ரம்’ லிகி²த்வா த³த்தவாந் தல்லிகி²தமேதத்,
Y escribió una carta en estos términos:
26 மஹாமஹிமஸ்ரீயுக்தபீ²லிக்ஷாதி⁴பதயே க்லௌதி³யலுஷியஸ்ய நமஸ்கார: |
Claudio Lisias al excelentísimo gobernador Félix: Salud.
27 யிஹூதீ³யலோகா: பூர்வ்வம் ஏநம்’ மாநவம்’ த்⁴ரு’த்வா ஸ்வஹஸ்தை ர்ஹந்தும் உத்³யதா ஏதஸ்மிந்நந்தரே ஸஸைந்யோஹம்’ தத்ரோபஸ்தா²ய ஏஷ ஜநோ ரோமீய இதி விஜ்ஞாய தம்’ ரக்ஷிதவாந்|
A este hombre, aprehendido de los Judíos, y que iban ellos á matar, libré yo acudiendo con la tropa, habiendo entendido que era Romano.
28 கிந்நிமித்தம்’ தே தமபவத³ந்தே தஜ்ஜ்ஞாதும்’ தேஷா ஸபா⁴ம்’ தமாநாயிதவாந்|
Y queriendo saber la causa por qué le acusaban, le llevé al concilio de ellos:
29 ததஸ்தேஷாம்’ வ்யவஸ்தா²யா விருத்³த⁴யா கயாசந கத²யா ஸோ(அ)பவாதி³தோ(அ)ப⁴வத், கிந்து ஸ ஸ்²ரு’ங்க²லப³ந்த⁴நார்ஹோ வா ப்ராணநாஸா²ர்ஹோ ப⁴வதீத்³ரு’ஸ²: கோப்யபராதோ⁴ மயாஸ்ய ந த்³ரு’ஷ்ட: |
Y hallé que le acusaban de cuestiones de la ley de ellos, y que ningún crimen tenía digno de muerte ó de prisión.
30 ததா²பி மநுஷ்யஸ்யாஸ்ய வதா⁴ர்த²ம்’ யிஹூதீ³யா கா⁴தகாஇவ ஸஜ்ஜிதா ஏதாம்’ வார்த்தாம்’ ஸ்²ருத்வா தத்க்ஷணாத் தவ ஸமீபமேநம்’ ப்ரேஷிதவாந் அஸ்யாபவாத³காம்’ஸ்²ச தவ ஸமீபம்’ க³த்வாபவதி³தும் ஆஜ்ஞாபயம்| ப⁴வத: குஸ²லம்’ பூ⁴யாத்|
Mas siéndome dado aviso de asechanzas que le habían aparejado los Judíos, luego al punto le he enviado á ti, intimando también á los acusadores que traten delante de ti lo que [tienen] contra él. Pásalo bien.
31 ஸைந்யக³ண ஆஜ்ஞாநுஸாரேண பௌலம்’ க்³ரு’ஹீத்வா தஸ்யாம்’ ரஜந்யாம் ஆந்திபாத்ரிநக³ரம் ஆநயத்|
Y los soldados, tomando á Pablo como les era mandado, lleváronle de noche á Antipatris.
32 பரே(அ)ஹநி தேந ஸஹ யாதும்’ கோ⁴டகாரூட⁴ஸைந்யக³ணம்’ ஸ்தா²பயித்வா பராவ்ரு’த்ய து³ர்க³ம்’ க³தவாந்|
Y al día siguiente, dejando á los de á caballo que fuesen con él, se volvieron á la fortaleza.
33 தத: பரே கோ⁴டகாரோஹிஸைந்யக³ண: கைஸரியாநக³ரம் உபஸ்தா²ய தத்பத்ரம் அதி⁴பதே: கரே ஸமர்ப்ய தஸ்ய ஸமீபே பௌலம் உபஸ்தா²பிதவாந்|
Y como llegaron á Cesarea, y dieron la carta al gobernador, presentaron también á Pablo delante de él.
34 ததா³தி⁴பதிஸ்தத்பத்ரம்’ படி²த்வா ப்ரு’ஷ்ட²வாந் ஏஷ கிம்ப்ரதே³ஸீ²யோ ஜந: ? ஸ கிலிகியாப்ரதே³ஸீ²ய ஏகோ ஜந இதி ஜ்ஞாத்வா கதி²தவாந்,
Y el gobernador, leída la carta, preguntó de qué provincia era; y entendiendo que de Cilicia,
35 தவாபவாத³கக³ண ஆக³தே தவ கதா²ம்’ ஸ்²ரோஷ்யாமி| ஹேரோத்³ராஜக்³ரு’ஹே தம்’ ஸ்தா²பயிதும் ஆதி³ஷ்டவாந்|
Te oiré, dijo, cuando vinieren tus acusadores. Y mandó que le guardasen en el pretorio de Herodes.