< പ്രേരിതാഃ 4 >

1 യസ്മിൻ സമയേ പിതരയോഹനൗ ലോകാൻ ഉപദിശതസ്തസ്മിൻ സമയേ യാജകാ മന്ദിരസ്യ സേനാപതയഃ സിദൂകീഗണശ്ച
Zatímco Petr a Jan mluvili, přivedli na ně kněží a saducejové velitele chrámové stráže.
2 തയോർ ഉപദേശകരണേ ഖ്രീഷ്ടസ്യോത്ഥാനമ് ഉപലക്ഷ്യ സർവ്വേഷാം മൃതാനാമ് ഉത്ഥാനപ്രസ്താവേ ച വ്യഗ്രാഃ സന്തസ്താവുപാഗമൻ|
Ten je zatkl, a protože byl už večer, vzal je do druhého dne do vazby. Kněze totiž popudilo, že Petr a Jan učili lidi v chrámu a hlásali, že Ježíš vstal z mrtvých.
3 തൗ ധൃത്വാ ദിനാവസാനകാരണാത് പരദിനപര്യ്യനന്തം രുദ്ധ്വാ സ്ഥാപിതവന്തഃ|
4 തഥാപി യേ ലോകാസ്തയോരുപദേശമ് അശൃണ്വൻ തേഷാം പ്രായേണ പഞ്ചസഹസ്രാണി ജനാ വ്യശ്വസൻ|
Ale mnozí z posluchačů jim uvěřili, takže počet věřících už dosáhl asi pěti tisíc mužů.
5 പരേഽഹനി അധിപതയഃ പ്രാചീനാ അധ്യാപകാശ്ച ഹാനനനാമാ മഹായാജകഃ
Příštího dne právě zasedala v Jeruzalémě židovská velerada – shromáždění politických i náboženských předáků a učitelů zákona, kterému předsedal úřadující velekněz Kaifáš. Byl tam také jeho předchůdce Annáš a dále Jan, Alexandr a ostatní příslušníci velekněžského rodu.
6 കിയഫാ യോഹൻ സികന്ദര ഇത്യാദയോ മഹായാജകസ്യ ജ്ഞാതയഃ സർവ്വേ യിരൂശാലമ്നഗരേ മിലിതാഃ|
7 അനന്തരം പ്രേരിതൗ മധ്യേ സ്ഥാപയിത്വാപൃച്ഛൻ യുവാം കയാ ശക്തയാ വാ കേന നാമ്നാ കർമ്മാണ്യേതാനി കുരുഥഃ?
Dali si předvést Petra a Jana, Ježíšovy apoštoly, a začali je vyslýchat. Chtěli vědět, jaká to je moc, kterou uzdravili chromého, a kdo jim ji svěřil.
8 തദാ പിതരഃ പവിത്രേണാത്മനാ പരിപൂർണഃ സൻ പ്രത്യവാദീത്, ഹേ ലോകാനാമ് അധിപതിഗണ ഹേ ഇസ്രായേലീയപ്രാചീനാഃ,
Na to Petr odpověděl z popudu svatého Ducha: „Vůdcové a představitelé národa!
9 ഏതസ്യ ദുർബ്ബലമാനുഷസ്യ ഹിതം യത് കർമ്മാക്രിയത, അർഥാത്, സ യേന പ്രകാരേണ സ്വസ്ഥോഭവത് തച്ചേദ് അദ്യാവാം പൃച്ഛഥ,
Vyslýcháte nás pro dobrý skutek a chcete vědět jak to, že postižený mohl být uzdraven.
10 തർഹി സർവ്വ ഇസ്രായേലീയലോകാ യൂയം ജാനീത നാസരതീയോ യോ യീശുഖ്രീഷ്ടഃ ക്രുശേ യുഷ്മാഭിരവിധ്യത യശ്ചേശ്വരേണ ശ്മശാനാദ് ഉത്ഥാപിതഃ, തസ്യ നാമ്നാ ജനോയം സ്വസ്ഥഃ സൻ യുഷ്മാകം സമ്മുഖേ പ്രോത്തിഷ്ഠതി|
Prohlašujeme tedy jasně před vámi a před celým Izraelem, že jsme to udělali ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Je to jeho moc, která postavila na nohy úplně chromého člověka.
11 നിചേതൃഭി ര്യുഷ്മാഭിരയം യഃ പ്രസ്തരോഽവജ്ഞാതോഽഭവത് സ പ്രധാനകോണസ്യ പ്രസ്തരോഽഭവത്|
Na Ježíše se vztahuje Izajášovo proroctví: ‚To je ten kámen, který jste vy, stavitelé, odložili, ale který se stal hlavním kamenem celé klenby.‘
12 തദ്ഭിന്നാദപരാത് കസ്മാദപി പരിത്രാണം ഭവിതും ന ശക്നോതി, യേന ത്രാണം പ്രാപ്യേത ഭൂമണ്ഡലസ്യലോകാനാം മധ്യേ താദൃശം കിമപി നാമ നാസ്തി|
Jenom on je Spasitel a nečekejte, že se ozve ještě jiné jméno, které by znamenalo záchranu.“
13 തദാ പിതരയോഹനോരേതാദൃശീമ് അക്ഷേഭതാം ദൃഷ്ട്വാ താവവിദ്വാംസൗ നീചലോകാവിതി ബുദ്ധ്വാ ആശ്ചര്യ്യമ് അമന്യന്ത തൗ ച യീശോഃ സങ്ഗിനൗ ജാതാവിതി ജ്ഞാതുമ് അശക്നുവൻ|
Členové velerady se podivili, jak odvážně a jasně Petr promluvil. Věděli totiž, že on i Jan jsou jen prostí, nevzdělaní lidé, a byli překvapeni, jaký vliv na ně měl pobyt s Ježíšem.
14 കിന്തു താഭ്യാം സാർദ്ധം തം സ്വസ്ഥമാനുഷം തിഷ്ഠന്തം ദൃഷ്ട്വാ തേ കാമപ്യപരാമ് ആപത്തിം കർത്തം നാശക്നുൻ|
Předvolali uzdraveného a ten teď stál vedle apoštolů jako živý doklad jejich slov. Nikdo z velerady nevěděl jak dál,
15 തദാ തേ സഭാതഃ സ്ഥാനാന്തരം ഗന്തും താൻ ആജ്ഞാപ്യ സ്വയം പരസ്പരമ് ഇതി മന്ത്രണാമകുർവ്വൻ
a tak dali zase apoštoly odvést a radili se, co s nimi.
16 തൗ മാനവൗ പ്രതി കിം കർത്തവ്യം? താവേകം പ്രസിദ്ധമ് ആശ്ചര്യ്യം കർമ്മ കൃതവന്തൗ തദ് യിരൂശാലമ്നിവാസിനാം സർവ്വേഷാം ലോകാനാം സമീപേ പ്രാകാശത തച്ച വയമപഹ്നോതും ന ശക്നുമഃ|
„Nemůžeme zakrýt, že udělali nesporný zázrak, “přiznávali. „Už to ví celý Jeruzalém.
17 കിന്തു ലോകാനാം മധ്യമ് ഏതദ് യഥാ ന വ്യാപ്നോതി തദർഥം തൗ ഭയം പ്രദർശ്യ തേന നാമ്നാ കമപി മനുഷ്യം നോപദിശതമ് ഇതി ദൃഢം നിഷേധാമഃ|
Musíme však zabránit tomu, aby se ty jejich zvěsti šířily dál. Postrašíme je, aby už o Ježíšovi nikomu nevyprávěli.“
18 തതസ്തേ പ്രേരിതാവാഹൂയ ഏതദാജ്ഞാപയൻ ഇതഃ പരം യീശോ ർനാമ്നാ കദാപി കാമപി കഥാം മാ കഥയതം കിമപി നോപദിശഞ്ച|
Zavolali je zpátky a důrazně jim přikázali, že už o Ježíšovi nesmí mluvit.
19 തതഃ പിതരയോഹനൗ പ്രത്യവദതാമ് ഈശ്വരസ്യാജ്ഞാഗ്രഹണം വാ യുഷ്മാകമ് ആജ്ഞാഗ്രഹണമ് ഏതയോ ർമധ്യേ ഈശ്വരസ്യ ഗോചരേ കിം വിഹിതം? യൂയം തസ്യ വിവേചനാം കുരുത|
Petr s Janem odpověděli: „Myslíte, že je správné, abychom dali víc na vás než na Boha?
20 വയം യദ് അപശ്യാമ യദശൃണുമ ച തന്ന പ്രചാരയിഷ്യാമ ഏതത് കദാപി ഭവിതും ന ശക്നോതി|
Nemůžeme přece zamlčet, co jsme viděli a slyšeli.“
21 യദഘടത തദ് ദൃഷ്ടാ സർവ്വേ ലോകാ ഈശ്വരസ്യ ഗുണാൻ അന്വവദൻ തസ്മാത് ലോകഭയാത് തൗ ദണ്ഡയിതും കമപ്യുപായം ന പ്രാപ്യ തേ പുനരപി തർജയിത്വാ താവത്യജൻ|
Velerada jim ještě vyhrožovala, ale pak je propustila. Neodvažovali se apoštoly potrestat, protože se báli, že by se lid bouřil. Všichni totiž děkovali Bohu za tento zázrak.
22 യസ്യ മാനുഷസ്യൈതത് സ്വാസ്ഥ്യകരണമ് ആശ്ചര്യ്യം കർമ്മാക്രിയത തസ്യ വയശ്ചത്വാരിംശദ്വത്സരാ വ്യതീതാഃ|
Vždyť tomu uzdravenému člověku bylo už přes čtyřicet let.
23 തതഃ പരം തൗ വിസൃഷ്ടൗ സന്തൗ സ്വസങ്ഗിനാം സന്നിധിം ഗത്വാ പ്രധാനയാജകൈഃ പ്രാചീനലോകൈശ്ച പ്രോക്താഃ സർവ്വാഃ കഥാ ജ്ഞാപിതവന്തൗ|
Jakmile se Petr s Janem dostali na svobodu, šli ke svým a vyprávěli jim, co bylo ve veleradě.
24 തച്ഛ്രുത്വാ സർവ്വ ഏകചിത്തീഭൂയ ഈശ്വരമുദ്ദിശ്യ പ്രോച്ചൈരേതത് പ്രാർഥയന്ത, ഹേ പ്രഭോ ഗഗണപൃഥിവീപയോധീനാം തേഷു ച യദ്യദ് ആസ്തേ തേഷാം സ്രഷ്ടേശ്വരസ്ത്വം|
Když to všechno vypověděli, modlili se společně: „Pane Bože, ty jsi stvořil nebe, zemi i moře a všechno, co žije.
25 ത്വം നിജസേവകേന ദായൂദാ വാക്യമിദമ് ഉവചിഥ, മനുഷ്യാ അന്യദേശീയാഃ കുർവ്വന്തി കലഹം കുതഃ| ലോകാഃ സർവ്വേ കിമർഥം വാ ചിന്താം കുർവ്വന്തി നിഷ്ഫലാം|
Ty jsi vnukl Davidovi slova: ‚Proč se lidé bouří a národy se obírají marnými plány?
26 പരമേശസ്യ തേനൈവാഭിഷിക്തസ്യ ജനസ്യ ച| വിരുദ്ധമഭിതിഷ്ഠന്തി പൃഥിവ്യാഃ പതയഃ കുതഃ||
Pozvedají se pozemští králové a vladaři se spolu umlouvají proti Pánu a jeho Mesiáši.‘
27 ഫലതസ്തവ ഹസ്തേന മന്ത്രണയാ ച പൂർവ്വ യദ്യത് സ്ഥിരീകൃതം തദ് യഥാ സിദ്ധം ഭവതി തദർഥം ത്വം യമ് അഥിഷിക്തവാൻ സ ഏവ പവിത്രോ യീശുസ്തസ്യ പ്രാതികൂല്യേന ഹേരോദ് പന്തീയപീലാതോ
A skutečně se spojil král Herodes s místodržitelem Pilátem, Izraelci neváhali spřáhnout se s pohany, aby zabili tvého svatého Syna Ježíše, kterého jsi ustanovil Vysvoboditelem.
28 ഽന്യദേശീയലോകാ ഇസ്രായേല്ലോകാശ്ച സർവ്വ ഏതേ സഭായാമ് അതിഷ്ഠൻ|
Vykonali však jenom to, co jsi předem určil a rozhodl.
29 ഹേ പരമേശ്വര അധുനാ തേഷാം തർജനം ഗർജനഞ്ച ശൃണു;
Pane, teď vyhrožují také nám. Prosíme, dej nám odvahu, abychom tvoje slovo mluvili s odvahou a bez zábran,
30 തഥാ സ്വാസ്ഥ്യകരണകർമ്മണാ തവ ബാഹുബലപ്രകാശപൂർവ്വകം തവ സേവകാൻ നിർഭയേന തവ വാക്യം പ്രചാരയിതും തവ പവിത്രപുത്രസ്യ യീശോ ർനാമ്നാ ആശ്ചര്യ്യാണ്യസമ്ഭവാനി ച കർമ്മാണി കർത്തുഞ്ചാജ്ഞാപയ|
a dávej nám i dále svoji moc, abychom ve jménu tvého Svatého Syna Ježíše mohli činit zázraky na důkaz pravdivosti našeho zvěstování.“
31 ഇത്ഥം പ്രാർഥനയാ യത്ര സ്ഥാനേ തേ സഭായാമ് ആസൻ തത് സ്ഥാനം പ്രാകമ്പത; തതഃ സർവ്വേ പവിത്രേണാത്മനാ പരിപൂർണാഃ സന്ത ഈശ്വരസ്യ കഥാമ് അക്ഷോഭേണ പ്രാചാരയൻ|
Ještě během této modlitby se pod nimi zachvěla země a všichni shromáždění byli naplněni svatým Duchem. A tak dále odvážně hlásali Boží poselství.
32 അപരഞ്ച പ്രത്യയകാരിലോകസമൂഹാ ഏകമനസ ഏകചിത്തീഭൂയ സ്ഥിതാഃ| തേഷാം കേപി നിജസമ്പത്തിം സ്വീയാം നാജാനൻ കിന്തു തേഷാം സർവ്വാഃ സമ്പത്ത്യഃ സാധാരണ്യേന സ്ഥിതാഃ|
Všichni ti věřící byli podivuhodně jednomyslní. Nikdo z nich nepovažoval nic za vlastní, ale dávali vše ke společnému užívání.
33 അന്യച്ച പ്രേരിതാ മഹാശക്തിപ്രകാശപൂർവ്വകം പ്രഭോ ര്യീശോരുത്ഥാനേ സാക്ഷ്യമ് അദദുഃ, തേഷു സർവ്വേഷു മഹാനുഗ്രഹോഽഭവച്ച|
Svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše bylo velmi přesvědčivé a všichni se navzájem měli rádi.
34 തേഷാം മധ്യേ കസ്യാപി ദ്രവ്യന്യൂനതാ നാഭവദ് യതസ്തേഷാം ഗൃഹഭൂമ്യാദ്യാ യാഃ സമ്പത്തയ ആസൻ താ വിക്രീയ
Netrpěli mezi sebou chudobu a bídu; majitelé pozemků a domů prodávali své nemovitosti
35 തന്മൂല്യമാനീയ പ്രേരിതാനാം ചരണേഷു തൈഃ സ്ഥാപിതം; തതഃ പ്രത്യേകശഃ പ്രയോജനാനുസാരേണ ദത്തമഭവത്|
a skládali stržené peníze u apoštolů. Ti je rozdělovali všem potřebným.
36 വിശേഷതഃ കുപ്രോപദ്വീപീയോ യോസിനാമകോ ലേവിവംശജാത ഏകോ ജനോ ഭൂമ്യധികാരീ, യം പ്രേരിതാ ബർണബ്ബാ അർഥാത് സാന്ത്വനാദായക ഇത്യുക്ത്വാ സമാഹൂയൻ,
Tak prodal a obětoval své pole také muž, o kterém později ještě uslyšíme: Josef, kterému dali apoštolové přezdívku Barnabáš (to znamená Syn útěchy). Byl z rodu lévijských chrámových pomocníků, ale narodil se na Kypru.
37 സ ജനോ നിജഭൂമിം വിക്രീയ തന്മൂല്യമാനീയ പ്രേരിതാനാം ചരണേഷു സ്ഥാപിതവാൻ|

< പ്രേരിതാഃ 4 >