1 karinthinaH 11
1 he bhrAtaraH, yUyaM sarvvasmin kAryye mAM smaratha mayA cha yAdR^igupadiShTAstAdR^igAcharathaitatkAraNAt mayA prashaMsanIyA Adhbe|
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 tathApi mamaiShA vA nChA yad yUyamidam avagatA bhavatha,
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
3 ekaikasya puruShasyottamA NgasvarUpaH khrIShTaH, yoShitashchottamA NgasvarUpaH pumAn, khrIShTasya chottamA NgasvarUpa IshvaraH|
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 aparam AchChAditottamA Ngena yena puMsA prArthanA kriyata IshvarIyavANI kathyate vA tena svIyottamA Ngam avaj nAyate|
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 anAchChAditottamA NgayA yayA yoShitA cha prArthanA kriyata IshvarIyavANI kathyate vA tayApi svIyottamA Ngam avaj nAyate yataH sA muNDitashiraHsadR^ishA|
Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 anAchChAditamastakA yA yoShit tasyAH shiraH muNDanIyameva kintu yoShitaH keshachChedanaM shiromuNDanaM vA yadi lajjAjanakaM bhavet tarhi tayA svashira AchChAdyatAM|
Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 pumAn Ishvarasya pratimUrttiH pratitejaHsvarUpashcha tasmAt tena shiro nAchChAdanIyaM kintu sImantinI puMsaH pratibimbasvarUpA|
Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
8 yato yoShAtaH pumAn nodapAdi kintu puMso yoShid udapAdi|
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 adhikantu yoShitaH kR^ite puMsaH sR^iShTi rna babhUva kintu puMsaH kR^ite yoShitaH sR^iShTi rbabhUva|
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 iti heto rdUtAnAm AdarAd yoShitA shirasyadhInatAsUchakam AvaraNaM dharttavyaM|
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 tathApi prabho rvidhinA pumAMsaM vinA yoShinna jAyate yoShita ncha vinA pumAn na jAyate|
Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
12 yato yathA puMso yoShid udapAdi tathA yoShitaH pumAn jAyate, sarvvavastUni cheshvarAd utpadyante|
Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 yuShmAbhirevaitad vivichyatAM, anAvR^itayA yoShitA prArthanaM kiM sudR^ishyaM bhavet?
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
14 puruShasya dIrghakeshatvaM tasya lajjAjanakaM, kintu yoShito dIrghakeshatvaM tasyA gauravajanakaM
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 yata AchChAdanAya tasyai keshA dattA iti kiM yuShmAbhiH svabhAvato na shikShyate?
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
16 atra yadi kashchid vivaditum ichChet tarhyasmAkam IshvarIyasamitInA ncha tAdR^ishI rIti rna vidyate|
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 yuShmAbhi rna bhadrAya kintu kutsitAya samAgamyate tasmAd etAni bhAShamANena mayA yUyaM na prashaMsanIyAH|
Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 prathamataH samitau samAgatAnAM yuShmAkaM madhye bhedAH santIti vArttA mayA shrUyate tanmadhye ki nchit satyaM manyate cha|
Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 yato heto ryuShmanmadhye ye parIkShitAste yat prakAshyante tadarthaM bhedai rbhavitavyameva|
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
20 ekatra samAgatai ryuShmAbhiH prabhAvaM bhejyaM bhujyata iti nahi;
A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
21 yato bhojanakAle yuShmAkamekaikena svakIyaM bhakShyaM tUrNaM grasyate tasmAd eko jano bubhukShitastiShThati, anyashcha paritR^ipto bhavati|
Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 bhojanapAnArthaM yuShmAkaM kiM veshmAni na santi? yuShmAbhi rvA kim Ishvarasya samitiM tuchChIkR^itya dInA lokA avaj nAyante? ityanena mayA kiM vaktavyaM? yUyaM kiM mayA prashaMsanIyAH? etasmin yUyaM na prashaMsanIyAH|
A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
23 prabhuto ya upadesho mayA labdho yuShmAsu samarpitashcha sa eShaH|
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 parakarasamarpaNakShapAyAM prabhu ryIshuH pUpamAdAyeshvaraM dhanyaM vyAhR^itya taM bha NktvA bhAShitavAn yuShmAbhiretad gR^ihyatAM bhujyatA ncha tad yuShmatkR^ite bhagnaM mama sharIraM; mama smaraNArthaM yuShmAbhiretat kriyatAM|
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 punashcha bhejanAt paraM tathaiva kaMsam AdAya tenoktaM kaMso. ayaM mama shoNitena sthApito nUtananiyamaH; yativAraM yuShmAbhiretat pIyate tativAraM mama smaraNArthaM pIyatAM|
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 yativAraM yuShmAbhireSha pUpo bhujyate bhAjanenAnena pIyate cha tativAraM prabhorAgamanaM yAvat tasya mR^ityuH prakAshyate|
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
27 apara ncha yaH kashchid ayogyatvena prabhorimaM pUpam ashnAti tasyAnena bhAjanena pivati cha sa prabhoH kAyarudhirayo rdaNDadAyI bhaviShyati|
A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 tasmAt mAnavenAgra AtmAna parIkShya pashchAd eSha pUpo bhujyatAM kaMsenAnena cha pIyatAM|
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 yena chAnarhatvena bhujyate pIyate cha prabhoH kAyam avimR^ishatA tena daNDaprAptaye bhujyate pIyate cha|
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 etatkAraNAd yuShmAkaM bhUrisho lokA durbbalA rogiNashcha santi bahavashcha mahAnidrAM gatAH|
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 asmAbhi ryadyAtmavichAro. akAriShyata tarhi daNDo nAlapsyata;
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 kintu yadAsmAkaM vichAro bhavati tadA vayaM jagato janaiH samaM yad daNDaM na labhAmahe tadarthaM prabhunA shAstiM bhuMjmahe|
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
33 he mama bhrAtaraH, bhojanArthaM militAnAM yuShmAkam ekenetaro. anugR^ihyatAM|
A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
34 yashcha bubhukShitaH sa svagR^ihe bhu NktAM| daNDaprAptaye yuShmAbhi rna samAgamyatAM| etadbhinnaM yad AdeShTavyaM tad yuShmatsamIpAgamanakAle mayAdekShyate|
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
