Luka 14
1 Yabha nawinjila mhati mnyumba eya mntu omo mmiongoni mwagosi abhe Mafarisayo isiku elyatoye, alye eshalye bharibhahuzijira.
Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.
2 Enya, hwitagalila lyakwe hwalimntu obhino owe safura.
V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.
3 O Yesu wagalula wabhabhola abhane sheria na Farisayo, “Eshi, shinzi apome isiku Elyatoye, au seshasho?”
Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
4 Abhahale bhapoma wakhata waponia, waruhusu abharaje omwene.
To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.
5 Wabhabhora wenu kati yenyu ambaye engombe yakwe au edogomi yakwe etumbushiye mwilende wenu yasaga agavumbula isiku elyatoye?”
Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“
6 Wape sebhawezizye galule enongwa ezi.
A zase nevěděli, co na to odpovědět.
7 Abhabhola ofwano bhala bhahanilwe, nalolile nabhasalula amatengo aga hwitangalila wayanga,
Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:
8 “Nkoyanilwe no muntu hu harusi, oganje akhala amatengo aga hwitagalila, ogajebhe aje oyanilwe omntu yaheshimiwa ashile awe.
„Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘To ti bude v očích druhých ke cti.
9 Wenza ola yabhanile awe nomwene, nahubhole osegulishe ono esho shobhahwande abhenesoni awene itengo elya hwisalo.
10 Ila nkoyanwe bhalaga okhala pitengo elya hwisalo, nkashile ola yamwanile abhole, `Rafiki wane, enzaga hwitagalila.” esho pobhabhe nehema hwitagalila elya bhantu wonti bhakheye pandwemo nawe.
11 Afanaje kila wahwikuzya ahwisiwa wape wahwiyisya azuviwa. '
Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“
12 Wabhola ola ya mwanile nobhomba eshalye esha pasanya au esha nandwebhela, uganje abhakwizye arafiki bhaho wala aholo bhaho wala amwenyu bhaho wala ajirani bhaho bhabhalineshoma wape bhasahenze bhamwana awe wapata alipe.
A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.
13 Eshi nobhomba eshikurukuru bhakwizye apena, alema, na viwete avipofu,
Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.
14 nawe obhabhe nafu afwanaje ebhoselinahahulipe afwanaje wayilipwa nawayi owazyoshe owelyoli.”
Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
15 Nawe nawovwa ego omo owabhala bhakheye pashalye pandwemo nawo abholele, “Nafu ola yabhalye ibumunda katika Oumwene owa Ngolobhe!”
Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“
16 Wabhola omntu omo abhombile eshikurukuru eshigosi, ahanile abhantu abhinji.
Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.
17 Wasontezya obhomba mbombo wakwe esala eyeshalye abhabhole bhala bhabhanilwe, `'Enzaji, afwanaje evintu vyonti vibhehwelwe tayari.'
Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘
18 Bhahandile bhonti, afumye audhuru hunia emo. Owahwande abholele, 'Enkarile ogonda, ehwanzaje embale endwenye. Ehulabha onsajile.'
Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘
19 Owamwabho wayanga, `'Enkarile eng'ombe, ejozi zisanu embala azilenje ehulabha onsajile.'
Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘
20 Owamwabho wayanga, 'Enejile oshe, afwatanesho sebwezizye ahwenze.'
Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘
21 Ola osontelezi wabhala wabhola ogosi wakwa enongwa zye mambo ego. Basi ola omwanesho nyumba wavitwa, `'Wabhola osontizi wakwe fuma nanali obhale mwidara igosi na mvichochoto evi boma obhalete epa apena, na lema na vipofu na viwete.”
Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
22 Osontizi wayanga, `Gosi ego golajizizye gamalishe abhombeshe, hata sheshi nemo enafasi.'
Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘
23 Ogosi wabhola osontezi, 'Fuma hwonze obhale hubalabala na mpaho obhashurutishe ahwinjile mhati, enyumba yane ebhe ememile.
Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.
24 Eshi embabhola yaje katika bhala bha bhahanilwe sahweli hata omo yabhayilenje eshikurukuru shane. '
Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘“
25 Amabongano aminji nabhali bhahubhenjeya wape, agalushe wabhabhola,
Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:
26 'Nkashele omntu nkayeze hwiline wape sahuvitu oyise wakwe, no nyine wakwe, noshe wakwe, na bhana bhakwe, na holo bhakwe abheshilume na bhesheshe- nantele hata enafsi yakwe yoyo sawezizye abha mwanafunzi wane.
„Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.
27 Omntu yoyonti yasayeji eshikhobhohanyo shakwe nahwenzi hwisalo lyane sawezizye abha mwanafunzi wane.
Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.
28 Eshi wenu kati amwe, nkashile ohwanza azenje omnara yasakhala nasoti na bhazye egharama aje alinavyo evyamalelezye?
Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.
29 Asibhe wamenwa amale baada eyazenje omsingi abhantu wonti bhabhalola bhaganda huseshe,
Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:
30 bhayanga, Omntu ono ahandile azenje wabha salinamaha aga malezyenje.'
‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘
31 Au huli no mwene wele, nkahwanza abhale alwe no mwene owenje yasakhala nsoti na abhombe ajehane, aje omwahale pandwemo na bhantu elfu kumi agawezya atangane nola yahwenza juu yakwe na bhantu elfu ishilini?
A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?
32 Na nkashile walola sewezizye asontezya oujumbe ogwahwanza eamani omntu ola salihutari.
Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?
33 Shila omo wenyu yasaleshile vyonti vyalinavyo sawezizye abhe mwanafunzi wane.
A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.
34 Omwoni hantu ahinza, lelo omwoni nkashile gunanjishe oponyeye nu ili gukhole?
Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?
35 Seguhwanziwa mnsi wala jaa abhantu bhaitaga hwonze. Yali namakutu agatejezye, na ayovwe.”
Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
