Imbombo zya Atume 7
1 Ugosi we shibhanza waga,”ezi enongwa zye lyoli”?
Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
2 U Stefano wagamula waga, “Bhaholo bhane na bhaise bhane ntejelezi zyeyanga: Ungulubhi yabhunishie uise wetu u Ibulahimu nahali hu Mesopotamia, sasele asamile ensi ene eye hu Harani,'
a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
3 Ungulubhi ahabhuula ahagu epa awe munsi ene usame ubhale hunsi yembahulanje'.
Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
4 Wasogola wasama hunsi ya Hukardayo wakhala hu Harani, afume epo, uise wakwe nawafwiwa, Ungulubhi waleta munsi ene yabhakhala eshi.
Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
5 Sigapiya nahamo ahagale, siga alinapo ata pibhishe eshinama. Lelo Ungulubhi alaginye u Ibulahimu sasele apate umwana huje aipelwa ensi ene aje aiigala nabhana bhakwe.
nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
6 Ungulubhi ayanjile nawo eshi abhana bhaho hunsi eyeshijinyi na akhaya bhaibhabhiha bhaboyi bhabho(bhafubhilwa) nantele bhaibhabhomba embibhi humahaemia zine 400.
Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
7 Ungulubhi ahaga naibhalonga abhantu bhabhaibhabhombela embibhi abhe ensi eyo, abhantu bhane naibhagalusya bhayenza ampuute ane munsi ene.'
Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
8 Wapela uIbulahimu ilagano lye tohara, u Ibulahimu wabha ise wa Isaka watahiri isiku elya nane; u Isaka wabha ise wa Yakobo, uYakobo wabha yise wa yise bhetu ilongo na bhabhili.
Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
9 Aise bhetu bhalolela ukero(umwone) uYusufu bhakazya hu Misri, Ungulubhi ali pandwimo nawo,
Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
10 ungulubhi aponizye na malabha gonti, Ungulubhi wapela ineema, ne hekima hwa Farao, uFarao wabhiha aje abhe gosi munsi yonti na munyumba yakwe.
Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
11 Enzala ihagwiye hunsi yonti eya hu Misri ba hu Kanani, abhantu bhapiite amalabha sana abhaise bhetu sebhali neshalye.
Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
12 U Yakobo nawumvwa huje hu Misri, hulineshalye, abhatumile aise bhetu ulwahwande.
Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
13 Nabhabhalile ulwabhili uYusufu ahwibhonisizya hwa holo bhake aholo bha Yusufu bhamanyiha hwa Farao.
Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
14 O Yusufu wabhatuma aholo bhakwe bhabhale humweje uise wabho na bhanji bhakhalaga nabho bhonti bhaali amalongo saba na bhasanu 75.
Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
15 U Yakobo wiha hunsi ya hu Misri, umwene wafwa naise bhetu bonti.
Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
16 Bhabhega mpaka hushekemu bhasyelwa munkungwa yakalile uIburahimu ne hela hwa bhana bha Hamori hula hu Shekemu.
Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
17 Ululagano lula Ungulubhi lwalaginne nu Ibulahimu na lwapalamila, abhantu nabhonjelela uwinji hula hu Misri,
A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
18 aheenza umfumu uwamwabho hu Misri, abhasuliha abhantu aje bhabhavitwe abha Israeli, nabude abhaana adodo aje bhasahonjelele apapane.
Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
19 Umfumu uyo abhakhopela abhantu nabhasulishe, bhabhabhombile embibhi aise bhetu nataje abhana bhabho aje bhasahabhe bhoomi.
Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
20 Ulwo uMusa aapepwe; ali mwinza hwa Ngulubhi, walelwa amezi gatatu muntumba ya ise.
Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
21 Unyina watabhila ahatundu wazyema ne lami wabhala wataga umwale wa Farao wabhala watola walela neshi unyina.
Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
22 U Musa wafundiziwa enfunizyo zyonti ezyeshi Misri; ali nikhone munongwa na bhombe.
Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
23 Nawafisya amaha amalongo gane, wasiibha humwoyo aje ashuule hwa holo bhakwe abhana bha Israeli.
Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
24 Walola uholo wakwe abhone lwa nu Mmisri watanjila wakhoma ula Umsri wabuda:
Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
25 umwene asibhile huje aholo bhakwe bhabhaje ayinzele atokole Ungulubhi atumile fwanii aholo bhakwe sebhasibhile isho.
Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
26 Isiku ilya mwabho wabhaga abha Israeli bhalwa bheene; walenga abhamulanye waga amwe mulibhaholo yeenu mulwa mubhene?
Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
27 Ulayalwanga nuwamwabho wabunshila hula wabhuula waga wenu yabhishile awe aje ubhe tanzanyi wetu?
ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
28 Uhwanzaje ungoje neshi uhagojile Ummisri ula igamo?”
To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
29 U Musa washimbila ahwumvwe isho; wabhala hu Midiani, uhwo wabha yise wa bhana bhabhili.
Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
30 Amaha amalongo gane nagashila, umalaika ahajendela hwijangwa mwatatango hahahaga umwoto.
Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
31 U Musa ahaswiga ajawalola atatango hahwaha umwoto, lelo sehalungulila, nawalinga ahazubhilile, wumvwa izu liyanga,
Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
32 'Ane ne Ngulubhi wa yise bhaho, uIbulahimu, nu Isaka, nu Yakobo'. U Musa wogopa nayinje se hwenye.
‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
33 Ungulubhi wabhuula waga satula evilato vyaho, puyimiliye epa nsintuntumu.
Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
34 Engalolile amalabha gabhantu bhane na mayemba gabhali nago hu Misri; Ane enishile abhavwe; eshi enza etume, ubhale hu Misri.'
Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
35 Unu uMusa yabhakhine yabhajile wenu yabhishile awe ubhe gamulanyi wetu?'- Ungulubhi yatumile abhookole afumiye mumwoto atatango nahahahaga.
A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
36 U Musa abhalongozizye afume hu Misri ashilile hwijangwa Ungulubhi abhombile amambo minji agaswijizye hu Misri ashilile hwa Musa bhalobhoshe ebahari abhalongozizye humaha amalongo nane'.
37 Yu Musa yunu yabhabhuulile abhantu huje Ungulubhi aibhaletela ukuwe yali neshane afume hulimwe'.
Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
38 Unu muntu yaali hubhungano, hula hwijangwa nu malaika yayanjile nawo hwigamba lya Sinai. Unu yayula yaali na ise bhetu, unu yayula ahe eleye izu elyomi natipele ate.
Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
39 Unu yayula aise bhetu bhahakhanile, bhabunshiye uhutali na humoyo gabho bhagalushe hu Misri.
Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
40 Eshipindi esho bhahabhuula u Haruni.'bhahaga tilenganyizye ungulubhi(mangulubhi) atilongozye uMusa manyi zyazimwajile uhwo.
Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
41 Bhagomba(bhalinganya) endama hunsiku izyo bhafumyia ne sadaka hundama bhaisungwa embombo ye makhono gabho.
A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
42 Ungulubhi ahavitwa ahabhaleha bhapuute entondwe sazyasimbilwe eshakuwe aje mwamfumizizye ane esadaka ezyevyuma hwijangwa humaha amalongo gane amwe bha Israeli?
Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
43 Muyetesha ihema elyatanganile elya Moleki ne ntondwa ya Ungulubhi refani, ne shifwani shamulingenye na puute hwa bhene: eshi embabhabhenje embabhatwale ohutali ashile hu Babeli.'
Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
44 Aise bhetu bhaali ni hema elyatanganile, Ungulubhi shayanjile nu Musa huje alenganye neshi lila shalilolile.
Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
45 Eli lihema aise bhetu, ojoshwa pabhaletaga ensi ene Ungulubhi pabhabhenjele akhaya aise bhetu sabhasile ahwinze ensi ene ezi zya esho mpaka ensiku ezya Daudi,
Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
46 umwene ahetehwe nu Ngulubhi,' na alabhile ahwanze ukkhalo hwa Ngulubhi wa Yakobo.
Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
47 Lelo u Sulemani azenjeye Ungulubhi enyumba.
ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
48 Eshi umwene Ungulubhi sigaakha munyumba zyazizengwilwe namakhono neshi ukuwezya yanjile,
Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
49 Emwanya litengo lyane elye ufumu na ensi pabhishe amanama gane. Mubhanzenjele nyumba wili?, ayanga Ungulubhi: na apatuye ane paposhi?'
‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
50 Ukhono gwane segwagwogu gwabhombile ezi zyonti?'
Což jsem všechno nestvořil?‘
51 Amwe mubhensingo ehome mwasigamtahiliwe amoyo na makutu, mwamuhupinga Umpepo Ufinjile,' mubhomba neshi shabhabhombaga aise benyu.
A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
52 Kuwe wili hwa kuwe bhonti aise bhenyu bhasiga bhabhatesile? Bhabhabudile akuwe bhonti bhabhakuwaga ahwenze hwa ula Umuntu Umwinza,'neshi mulumenye na hubude,
Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
53 amwe mwamwaposhiye esheria ela yamwalajiziwe nantele semwahanzaga aikhate.”
Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
54 Ajumbe nabhonvwa enongwa ezyo zyabhavwalazya humwoyo bhamwenya eshibhibhi e Stefano.
Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
55 Lelo umwene, uStefano abhe amemile Umpepo Ufinjile wenya amaso gakwe humwanya waulola utuntumu wa Ngulubhi,' nu Yesu akhiye hukhono ulilo gwa Ngulubhi.
Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
56 U Stefano waga, “Enzilola emwanya zigushe nu Yesu ayimiliye hukhono ulilo gwa Ngulubhi.”
a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
57 Lelo abhantu abhi baraza bhabwaga ibwago, igosi bhadinda amakutu gabho bhashimbilila bhakhata,
Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
58 bhapanya hwunzi ye khaya bhakhoma na mawe” naketi bhasatula amenda gabho bhabhiha pamanama gasahala umo itawa yu Sauli.
odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
59 Nabhahwendelela ahupuule na mawe umwene wenya amaso gakwe humwanya waga Yesu, ejelela eroho yane,'.
Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
60 Wafugamila wakwizya hwizu igosi waga gosi wane Yesu usabhabhazizye embibhi ezi zyabhabhomba. “Nawayanga isho wapuma wafwa.
Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.
