Imbombo zya Atume 25
1 U Festo winjila hwi jimbo elyo isiku elya tatu abhalile afume hu Kaisaria paka hu Yerusalemu.
Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma,
2 Ugosi weshibhanza na Yahudi bhaletile amalulumwo hwa Festo, na bhanjile hwikhone hwa Festo.
kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu,
3 Bhalabhile uFesto huje uPaulo abhale hu Yerusalemu aje nkaabhabude mwidala.
aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit.
4 Lelo uFesto ajile uPaulo afungwilwe hu Kaisaria, lelo umwene ahayinza uhwo nanali.
Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět.
5 Ajile “Bhaala bhabhajiye, tibhajenye abhale nabho. Nkashele zihweli embibhi zyazyonti hwe muntu unu mubhajiye hutake.”
Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“
6 Nawakala ensiku nane nezyamwabho wagaluha hu Kaisari. Shandabho yakwe wakhala pitengo elyalonjele wakwizya uPaulo huje ayinze.
V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje.
7 Nawafiha, Ayahudi bhabhafumile hu Yerusalemu bhaleta amashitaka amwamu gasigabhabhajiye ahakikisye.
Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést. Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy.
8 U Paulo wahwitetela waga, 'Siga imbombile embibhi hwa Yahudi, hushibhanza hwa Kaisari, siga entulile nahamo.'
Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“
9 Lelo uFesto ahanzaga ahwipendekezye hwa Yahudi wabhuuzya uPaulo huje uhwanzaje tibhale alonjele hu Yerusalemu enongwa ezi?'
Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“
10 U Paulo waga ane enemeleye epa pitengo elyalongwe elya Kaisari pehwanziwa alongwe. Sembahoseye Ayahudi, neshi shulolile.
Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil.
11 Ane nkashele nihweli zyenkosiye ezyalongwe huje enfwe, sigakhana afwe. Lelo nkanazimo numo umuntu yabhajiye antwale uhwo ehulabha u Kaisari. '
Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“
12 U Festo nawayanga ni baraza waga uhulabha uKaisari; ubhabhale hwa Kaisari.”
Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“
13 Nazyashila ensiku zinyinji umfumu u Agripa nu Bernike bhahafihile hu Kaisaria hujendele uFesto.
Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně.
14 Nabhakhala ensiku zyenyinji uFesto aletile engongwa zya Paulo hwa mfumu; Waga, 'Umuntu umo alehwilwe epa umuntu unufungwe.
15 Nihali hu Yerusalemu agosi bheshibhanza nazee bha Yahudi bhaletile enongwa huline na bhabhuuzizya eshalonje enongwa eyo.
V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti.
16 Ane nabhabhulile huje siga deestuli yetu hulonje umuntu nu upendelelo, umuntu yalongwa abhane nafasi eyahwitetele hwa bhantu bhabhahulonga.
Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby.
17 Nabhahinzile palishimo ana siganagulile, shandabho lwakwe, nahakhiye pitengo elyalonjele nahaga umuntu uyo ayinze muhati.
Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl.
18 Bhala bhabhashitakile nabhaletaga amashitaka gabho, nahagaga jibha nagamo amashitaka amagosi gagaletilwe.
Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat.
19 Nahalola bhadalisanya nawo, amambo ge dini yabho na mambo ega Yesu ula yafwiye uPaulo yaiga alishamwomi.
Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije.
20 Ane napotilwe eshalilonje iswala eli nabhuuzya huje abhajiye abhale hu Yerusalemu huje bhalonjele uhwo enongwa zyabho ezi.
V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“
21 Lelo uPaulo nahaletwa abhihwe pansi ye ulinzi aje ayamule umfumu naga abhihwe paka panaihutwala hwa Kaisari. '
22 U Agripa ayanjile nu Festo, “huje ingasungwilwe nane huje itejelezye umuntu unu.” U Festo, waga, “uhaihutejelezya shandabho.”
Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.
23 Shandao lwakwe, uAgripa nu Bernike bhafishile ne shikulukulu sheshinji bhahinzile ne muukumbi nebhiheya na abhogopwe abhe muji. U Festo waga aletwe uPaulo hwibho.
Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města.
24 U Festo waga, “wee Mfumu na bhantu bhonti bhabhali epa, muhulola umuntu unu ejumuiya yonti eya Yahudi uhwo hu Yerusalemu nepa, bhahwaje embalinganye abheene bhabwaga bhaga afwe sigatihwanza aje akhale.
Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde.
25 Ane siga nalilolile elyahuje afwe eshi pepo akwizizye Umfumu ane etwalile hwa mwenee.
Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“
26 Lelo siga endinizyasimbe hwa Mfumu. Ane shi iletile huliwe awe Mfumu Agripa, aje embenazyasimbe munongwa ene.
27 endolile nemo emaana hulete ufungwe nkanongwa ezya hulonjele nazyo.
