Псалтирь 125

1 Песнь восхождения. Надеющийся на Господа, как гора Сион, не подвигнется: пребывает вовек.

Píseň stupňů. Ti, kteříž doufají v Hospodina, podobni jsou k hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává.

2 Горы окрест Иерусалима, а Господь окрест народа Своего отныне и вовек.

Okolo Jeruzaléma jsou hory, Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky.

3 Ибо не оставит Господь жезла нечестивых над жребием праведных, дабы праведные не простерли рук своих к беззаконию.

Neboť nebude státi sceptrum bezbožníků nad losem spravedlivých, aby nevztáhli spravedliví k nepravosti rukou svých.

4 Благотвори, Господи, добрым и правым в сердцах своих;

Dobře učiň, Hospodine, dobrým, a těm, kteříž jsou upřímého srdce.

5 а совращающихся на кривые пути свои да оставит Господь ходить с делающими беззаконие. Мир на Израиля!

Ty pak, kteříž se uchylují k cestám svým křivým, zapudiž Hospodin s činiteli nepravosti. Pokoj přijdiž na Izraele.