Mateos 23
1 Basa ma Yesus nanori ana mana tungga nara, ro atahori hetar mana tungga se.
Tehdy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým,
2 Ana nafadꞌe nae, “Meser agama ra ro atahori Farisi ra toꞌu hak fo ranori baꞌi Musa hohoro-lalane nara.
Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákonníci a farizeové.
3 Huu naa, hei musi rena se ma tungga nenori nara. Te afiꞌ tungga saa fo ara taoꞌ ra, huu ara nda tao tungga sira nenori nara sa.
Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podlé skutků jejich nečiňte; neboť praví, ale nečiní.
4 Ara raꞌasusuuꞌ atahori fo lemba-doi agama hohoro-lalane mambera nara. Te sira mesaꞌ se nda nau tulu-fali atahori fo tao tungga hohoro-lalaneꞌ naa sa.
Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti.
5 Basa saa fo ara taoꞌ a, ara tao fo atahori koa-boꞌu se. Onaꞌ a: saa esa isi na Lamatualain Hara-liin fo atahori rea sia langga nara, ma feo sia lima nara. Te ara bau tao raꞌamoko sira enan. Ma ara o tao rananaru lenaꞌ taliꞌ mana sia badꞌu naru nara suun, fo mana fee nesenenedꞌaꞌ neu se soꞌal Lamatuaꞌ Hara-liin. Ara tao taꞌo naa, fo atahori koa-boꞌu se rae, ‘We! Naa ra dei, atahori meumareꞌ re, o!’
Všecky pak své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své, a veliké dělají podolky plášťů svých,
6 Mete ma ara ume hule-oꞌeꞌ rala reu, do tungga fefetas, ara sanggaꞌ a mamana eꞌendo meulauꞌ, fo atahori hetar rita se.
A milují přední místa na večeřích, a přední stolice v shromážděních,
7 Mete ma ara reu sia pasar, na, ara o hiiꞌ a simbo hada-hormat. Ara hiiꞌ a fo atahori beꞌutee mbali se oi, “Ama meser nenefee hadꞌa-hormat.’
A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři.
8 Te ama afiꞌ tungga naa ra dalan! Atahori afiꞌ roꞌe nggi rae, ‘ama meser’, huu hei meser ma akaꞌ esaꞌ a. Boe ma basa hei ia ra, bobꞌonggiꞌ sa.
Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, Kristus, vy pak všickni bratří jste.
9 Afiꞌ minanaru atahori sia raefafoꞌ ia mae, ‘amaꞌ’, te hei Amam sia sorga akaꞌ esaꞌ a.
A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.
10 Atahori ra o afiꞌ roꞌe nggi na rae, ‘lamatuaꞌ’, te huu hei Lamatuam akaꞌ esaꞌ a, naeni Au ia, fo Lamatualain helu-fuli nae haitua nema eniꞌ a mia lele uluꞌ a ena.
Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš, Kristus.
11 Naa de Au ufadꞌe nggi fo afiꞌ minanaru ao mara onaꞌ atahori mana hiiꞌ a sangga hadꞌa-hormat. Hei seka mae dadꞌi atahori moko-monaen, ana musi dadꞌi onaꞌ ate fo mete-seꞌu atahori laen ra.
Ale kdo z vás největší jest, buď služebníkem vaším.
12 Te atahori mana soꞌu nanaru aon, neꞌo Lamatuaꞌ naꞌatutudꞌaꞌ E. Te atahori mana tao aon onaꞌ ana dikiꞌ e, dei fo Lamatuaꞌ soꞌu nanaru e.”
Kdož by pak sám se povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.
13 Basa ma, Yesus olaꞌ seluꞌ nae, “Hee, hei meser agama ma atahori Farisi re! Memaꞌ hei, atahori mana dea-ralaꞌ! Dei fo ama hambu sosoeꞌ, huu hei nda nau masoꞌ misiꞌ Lamatuaꞌ parendan fo mimihere Au sa, naeni Atahori fo Lamatualain helu-fuli nae haitua nemaꞌ a. Deꞌulakan lenaꞌ fai, hei mii miꞌingge mala atahori mana nau masoꞌ nisiꞌ Lamatuaꞌ parendan fo ara nda ramahere neu Au sa.
Ale běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, a těm, kteříž by vjíti chtěli, vcházeti nedopouštíte.
14 [Hee, hei meser agama ma atahori Farisi ra! Mema hei, atahori mana dea-ralaꞌ! Dei fo ama hambu sosoeꞌ, huu hei akaꞌ peko-lelekoꞌ ina-falu ra, ma besla mala ume nara. Te sia atahori hetar matan, hei miꞌifuniꞌ deꞌulaka mara, ma mimbiriiꞌ hule-oꞌe dooꞌ fo atahori rae hei rala mara meumareꞌ. Te dei fo Lamatualain hukun nggi beran seli.]
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete.
15 Hee, meser agama ma atahori Farisi re! Memaꞌ hei, atahori mana dea-ralaꞌ! Dei fo ama hambu sosoeꞌ huu hei sae ofaꞌ sudꞌi a bee mi, ma onda-hene leteꞌ o, mae sangga akaꞌ atahori esaꞌ a, fo ana tungga hei partei agama ma. Te mete ma ana tungga ena, na, hei tao masodꞌan dadꞌi deꞌulakan lenaꞌ fai, losa ana hambu hukun sia naraka beran lenaꞌ lao rua mia hei e. (Geenna g1067)
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami. (Geenna g1067)
16 Weh, Hei rala mara pokeꞌ re ena, te taꞌo bee de hei feꞌe mae mitudꞌu dalaꞌ fee neu atahori laen fai? Neꞌo ama hambu sosoeꞌ huu ama minori leli mae, ‘Mete ma atahori rae soꞌu hehelu-fufuliꞌ rendiꞌ susumbaꞌ ma ingga Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, na, atahori naa nda nenepaꞌaꞌ no hehelu-fufuliꞌ naa sa. Te mete ma ana soꞌu hehelu-fufuliꞌ nendi susumba ma ingga lilo mbilas mana sia Ume Hule-oꞌeꞌ a, na, eni feꞌe nenepaꞌaꞌ no hehelu-fufuliꞌ naa ena.’
Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinen jest.
17 Hei ria ra atahori nggoa mateꞌe re! Neꞌo hei mae Lamatuaꞌ nae lilo mbilas pantin lenaꞌ, Eni Ume Hule-oꞌe Huuꞌ na do? Hokoꞌ! Te ume naa, mana tao lilo mbilas naa ra dadꞌi meumareꞌ!
Blázni a slepci, což jest většího, zlato-li, či chrám, kterýž posvěcuje zlata?
18 Hei o minori leli mae, ‘Mete ma atahori soꞌu hehelu-fufuliꞌ no susumbaꞌ ingga nendiꞌ mei tutunu-hohotuꞌ mana sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, na, atahori nda nenepaꞌaꞌ no hehelu-fufulin naa sa. Te mete ma ana soꞌu hehelu-fufuliꞌ no susumbaꞌ ingga nendi tutunu-hohotuꞌ mana sia mei ata, na, eni feꞌe na nenepaꞌa no hehelu-fufulin naa ena.’
A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest.
19 Hei ia ra, tebꞌe-tebꞌeꞌ pokeꞌ re ena. Memaꞌ mei tutunu-hohotuꞌ naa, pantin lenaꞌ tutunu-hohotuꞌ mana sia mei ata. Huu mei naa, mana tao tutunu-hohotu nara dadꞌi meumareꞌ soaꞌ neu Lamatualain.
Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, či oltář, kterýž posvěcuje daru?
20 Huu naa, mete ma atahori sumba ma ingga mei tutunu-hohotuꞌ, na, malole lenaꞌ ingga mei a no basa saa mana sia mei ata boe.
A protož kdožkoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest.
21 Ma mete ma atahori sumba no ingga Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, na, malole lenaꞌ ingga lao esaꞌ Ume Hule-oꞌeꞌ a no Lamatualain naran boe. Huu Ana leo sia naa.
A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm.
22 Ma mete ma atahori sumba ma ingga sorga, na, naa o, onaꞌ ana ingga lao esaꞌ Lamatualain kadꞌera parendan no naran ena, huu Ana mana endoꞌ toꞌu parendaꞌ sia naa.
A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí.
23 Hee, hei meser agama ma atahori Farisi re! Memaꞌ hei, atahori mana dea-ralaꞌ ra! Dei fo ama hambu sosoeꞌ, huu hei mihine bareken fo fee neu Lamatuaꞌ babꞌanggiꞌ esa mia babꞌanggi ka sanahuluꞌ ra. Hei akaꞌ bareken basa-bꞌasaꞌ e, losa bumbu-dai mana mia osi o, hei reken mates boe. Onaꞌ a hei reken lutuꞌ-leloꞌ, dare, adas maꞌameniꞌ, ma jintan dekeꞌ. Tao-tao te ama liliiꞌ hendi Lamatualain hohoro-lalanen pantin manaseliꞌ nara! Hei misodꞌa nda no ndoo-tetuꞌ sa. Hei nda sue atahori mana tudꞌa-loloeꞌ ra sa. Hei nda misodꞌa mikindoo tungga Lamatuaꞌ hihii-nanaun sa. Malole lenaꞌ, ama tao tungga basa naa ra dei, dei fo ama mii bareken bumbu-dai, fo mae fee neu Lamatuaꞌ.
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v zákoně, soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti.
24 Hei rala mara pokeꞌ re ena, te taꞌo bee fo mae mii mitudꞌu dalaꞌ neu atahori fai? Hei tao hohoro-lalaneꞌ losa lutuꞌ-leloꞌ fo denu atahori laen ra tungga, te Lamatuaꞌ hohoro-lalanen pantin manaseliꞌ nara, hei nda tungga sa. Onaꞌ hei paresaꞌ lutuꞌ-leloꞌ fo sula hendi mbene mumuuꞌ mia hei oe nininum. Te banda monaeꞌ onaꞌ amba, na hei odꞌo hendi e teme-teme!
Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte.
25 Hee, hei meser agama ma atahori Farisi re! Memaꞌ hei, atahori mana dea-ralaꞌ! Dei fo ama hambu sosoeꞌ, huu hei safe mala pinggaꞌ-manggo ra losa rakahahadꞌoꞌ, te naa akaꞌ siaꞌ a deaꞌ. Tao-tao te sia ralaꞌ manggenggeoꞌ a mamafafauꞌ no nggeoꞌ lao mia nanaꞌo mara ma bare-naꞌo mara.
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a misy, a vnitř plné jsou loupeže a nestředmosti.
26 Weh! Atahori Farisi poke-lakaꞌ re! Safe miꞌihuluꞌ pinggaꞌ-manggo mara rala nara dei! No taꞌo naa, dea nara o dadꞌi meuꞌ boe!
Farizei slepče, vyčisť prvé to, což vnitř jest v konvi a v mise, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.
27 Hee, hei meser agama no atahori Farisi re! Memaꞌ hei, atahori mana dea-ralaꞌ! Dei fo hei hambu sosoeꞌ, huu hei ia onaꞌ rates mana dama mutiꞌ. Atahori mete rita dean meulaun seli. Te ralan na, sofeꞌ no atahori mates ra rui nara, ma basa mana maꞌafo mburuꞌ ra.
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž sic zdadí se zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.
28 Hei o onaꞌ naa boe! Hei hiiꞌ a tao ao mara onaꞌ atahori meumareꞌ re. Atahori ra mete nggi taꞌi deaꞌ na, hei onaꞌ atahori rala ndoos. Tao-tao te rala mara, sofeꞌ no dala deꞌulakaꞌ. Huu hei olaꞌ laen, te tao laen, ma liliiꞌ hendi Lamatualain parenda nara.
Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.
29 Hee, hei meser agama ma atahori Farisi re! Memaꞌ hei, atahori mana dea-ralaꞌ! Dei fo ama hambu sosoeꞌ! Ama tao rates monae-monaeꞌ fee Lamatualain mana dui-bꞌengga nara, ma paroon malole-maloleꞌ atahori maloleꞌ ra rates nara.
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo vzděláváte hroby proroků, a ozdobujete hroby spravedlivých,
30 Te hei mae, ‘Onaꞌ hita tasodꞌa leleꞌ esa to bei-baꞌi tara, neꞌo ata nda tungga tao tisa Lamatualain mana dui-bꞌengga nara sa.’
A říkáte: kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků.
31 No naa, hei mikimbembela tatao-nonoꞌi mara mae, hei o, deꞌulakaꞌ onaꞌ bei-baꞌi mara boe.
Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali.
32 Dadꞌi malole lenaꞌ, hei tao deꞌulakaꞌ onaꞌ naa losa babꞌasan, tungga bei-baꞌi mara sala-kilu nara!
I vy také naplňte míru otců svých.
33 Hei ia ra tebꞌe-tebꞌeꞌ deꞌulaka mara onaꞌ mengge marasoꞌ. Seꞌu te hei mae Lamatualain nda hukun nggi sa? Afiꞌ mimihena! Neꞌo Ana nggari nggi misiꞌ ai naraka rala mii! (Geenna g1067)
Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně? (Geenna g1067)
34 Rena, e! Dei fo Au haitua fee nggi mana dui-bꞌengga nggara, fo ara ranori ma ratudꞌu nggi Lamatuaꞌ dala masodꞌa ndoo-tetun. Te neꞌo ama tao misa ruma, ma mbaku misa ruma sia hau ngganggeꞌ. Hei o liꞌu ruma sia ume hule-oꞌeꞌ, ma hei poko-paru ruma losa ara rela mia kota esa risiꞌ kota laen.
Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách svých, a budete je honiti z města do města,
35 Feꞌe fai dalahulun hei bei-baꞌi mara tao risa Habel. Tao-tao te eni, atahori rala ndoos. Hei beꞌi-baꞌi mara tao risa atahori rala ndoos ra, rakandooꞌ a mia tititi-nonosiꞌ esa losa tititi-nonosiꞌ laen. Losa nala Sakaria, naeni Barakia anan. Ara tao risa e mia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a sodꞌan deka no mei tutunu-hohotuꞌ a. Huu hei tungga bꞌei-baꞌi mara deꞌulaka nara naa, naa de hei musi lemba-doi basa atahori rala ndoos ra raa nara.
Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.
36 Memaꞌ tebꞌe! Te hei fo feꞌe sia leleꞌ ia, dei fo nenehukun, huu dala-dala deꞌulakaꞌ ra fo hei bei-baꞌi mara tao mia lele uluꞌ a.”
Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto.
37 “Hei atahori Yerusalem re! Hei mana akaꞌ tao misa Lamatualain mana dui-bꞌengga nara, ma mbia misa dedꞌenu nara fo mana rema tulu-fali heiꞌ ra. Au akaꞌ kokoe usufafali nggi fo ima misiꞌ Au, onaꞌ manu ine a nae nasarorombo nala ana nara sia lidꞌan rala. Te hei nda nau sa.
Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, kteříž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste.
38 Huu naa, Lamatuaꞌ nda tao afiꞌ neu ume mara sa ena. Ma mbila do fini esaꞌ te rouꞌ ena.
Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý.
39 Rena malolole, e! Huu hei nda afiꞌ mita Au sa ena, losa leleꞌ hei mitaa mae, ‘Hita toꞌe fo Lamatualain fee papala-babꞌanggiꞌ fee neu Atahori ia, huu Lamatuaꞌ mana denu E.’ Hei mitaa onaꞌ naa, dei fo hei feꞌe na mete-mita Au fai.”
Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
