Mateos 19
1 Yesus nanori basa naa ra ma, Ana lao hela Galilea de nisiꞌ profinsi Yudea sia Loe Yarden bobꞌoan.
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
2 Atahori hetar tungga E, ma Ana naꞌahahaiꞌ atahori hedꞌis mana sia naa ra.
I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
3 Hambu atahori Farisi hira rema rae teꞌe-sii ratudꞌaꞌ E. Ara ratane rae, “Amaꞌ! Tungga hita hohoro-lalane agaman, mete ma touꞌ sa sao ena na, ana bole hela hendi saon nendiꞌ sudꞌiꞌ a dalaꞌ sa, do? Do taꞌo bee?”
I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti manželku svou z kterékoli příčiny?
4 Te Ana nataa nae, “Hei ia ra, atahori mahineꞌ agama. Te taꞌo bee de ama nda mihine Lamatualain Susura Meumaren isin sa? Sia Dudꞌui Fefeuꞌa, nenesuraꞌ oi, ‘Lamatualain naꞌadꞌadꞌadꞌiꞌ atahori, touꞌ no inaꞌ.’
On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, kterýž stvořil s počátku, muže a ženu učinil je?
5 Boe ma nenesuraꞌ fai nae, ‘Huu naa, touꞌ musi lao hela ina-ama nara, fo neu nasodꞌa ralaꞌ sa no saon, huu ruꞌa se dadꞌi reu esa ena.’
A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
6 Huu naa, de mete ma Lamatualain tao nala ruꞌa se dadꞌi esa ena, na, atahori afiꞌ fee se mahelaꞌ fai!”
A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
7 Rena Yesus ola naꞌo naa ma, atahori Farisi ra ratane fai rae, “Mete ma taꞌo naa, na, taꞌo bee de baꞌi Musa nae, atahori bole mahelaꞌ, sadꞌi ana fee susura mahelaꞌ neu saon dei?”
Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti lístek rozloučení, a propustiti ji?
8 Boe ma Yesus nataa fai nae, “Baꞌi Musa hela bei-baꞌi mara mahelaꞌ ro saon nara, huu, langga fatu nara onaꞌ nggi boe! Te leleꞌ Lamatualain naꞌadadadꞌi raefafoꞌ ia, Masud na nda taꞌo naa sa.
Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
9 Naa de Au ufadꞌe, e! Mete ma inaꞌ hohongge naꞌahuluꞌ na touꞌ a bole mahelaꞌ. Te mete ma inaꞌ nda hohongge sa, te touꞌ a hela hendi inaꞌ a, ma sao seluꞌ inaꞌ laen, na, touꞌ a o hohongge ena boe!”
Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství, ) a jinou pojme, cizoloží, i kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
10 Rena Ana olaꞌ naꞌo naa, ma ana mana tungga nara olaꞌ rae, “Mete ma taꞌo naa na malole lenaꞌ afiꞌ sao.”
Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
11 Boe ma Yesus nataa nae, “Nda basa atahori simbo Au oꞌola ngga ia sa. Akaꞌ atahori fo Lamatualain dudꞌu memaꞌ a.
On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti, jimž jest dáno.
12 Hambu atahori nda sao sa, huu ao-sisin nenendin tao e nda bisa sao sa. Hambu fai nda sao sa, huu atahori tao raꞌamate ua sasao nara. Boe ma hambu o, ara nda rae sao sa, huu ana naeꞌa nalalao Lamatualain ue-tataon. Atahori mana bisa nahine nenoriꞌ ia, na, hela e simbo.”
Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsouť panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
13 Leleꞌ naa, atahori oꞌo ro ana nara risiꞌ Yesus, fo Ana lalaa liman ma olaꞌ papala-babꞌanggiꞌ fee se. Te ana mana tungga nara raꞌangge atahori naa ra.
Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se. Učedlníci pak přimlouvali jim.
14 Ma Yesus namanasa se nae, “Hela ana diki ra rema risiꞌ Au! Afiꞌ neꞌengge se! Te atahori mana onaꞌ ana dikiꞌ ia ra, naeni Lamatualain atahori nara.”
Ale Ježíš řekl: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
15 Basa ma Ana lalaa liman neu ana dikiꞌ ra, de noꞌe Lamatualain fee se papala-babꞌanggiꞌ. Basa naa ma, Ana lao hela mamanaꞌ naa.
A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
16 Lao esa ma, hambu atahori rema ratane Yesus rae, “Ama meser! Au musi tao maloleꞌ taꞌo bee, fo uhine tebꞌe ae, au bisa maso sorga? Te au nau usodꞌa uꞌubꞌue ukundoo o Lamatualain.” (aiōnios g166)
A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
17 Boe ma Ana nataa nae, “Taꞌo bee de mutane Au soꞌal saa fo maloleꞌ? Akaꞌ Lamatualain fo maloleꞌ. Mete ma mae musodꞌa mo E, naa, musodꞌa tungga parendan.”
Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
18 Atahori naa natane fai nae, “Parendaꞌ bee ka?” Boe ma Yesus nataa nae, “Afiꞌ misa atahori; afiꞌ hohongge; afiꞌ mumunaꞌo; afiꞌ dadꞌi sakasii peko-lelekoꞌ;
Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
19 fee hada-hormat neu ina-ama mara; ma sue toronoo odi-aꞌa mara onaꞌ ho sue aom boe.”
Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
20 Atahori naa nataa nae, “Naa, basa parendaꞌ naa ra, au tao ena. Feꞌe kuran saa fai?”
Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?
21 Yesus rena taꞌo naa, ma nae, “Naa! Mete ma mae tungga basa Lamatuaꞌ hihii-nanaun, na, baliꞌ fo seo hendi basa hata-hetom. Fo muu babꞌanggi doi nara neu atahori mana toꞌa-taꞌ ra. Huu dei fo Lamatualain bala-bꞌae fee nggo hata-hetoꞌ naeꞌ sia sorga. Basaꞌ fo, baliꞌ uma tungga Au.”
Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
22 Rena taꞌo naa, ma atahori naa baliꞌ no rala sususaꞌ, huu suꞌin naen seli.
Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
23 Basa ma Yesus olaꞌ no ana mana tungga nara nae, “Mimihere Au, te atahori mamasuꞌiꞌ a susaꞌ fo ana masoꞌ sorga.
Ježíš pak řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
24 Eni sususan, onaꞌ banda onta monaeꞌ, masoꞌ nisiꞌ lalaet na tungga sosoot ndolan.”
A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze uši jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25 Rena taꞌo naa ma, ana mana tungga nara titindindi. Boe ma rataa rae, “Mete ma taꞌo naa, na, seka bisa masoꞌ sorga?”
A uslyšavše to učedlníci jeho, užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
26 Ana mete maꞌabꞌebꞌesa se, ma Ana olaꞌ nae, “Mete ma atahori mana tao, memaꞌ nda bisa sa. Te mete ma Lamatualain mana tao, na, basaꞌ e bisa dadꞌi!”
Pohleděv pak Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
27 Boe ma Petrus fee nesenenedꞌaꞌ nae, “Amaꞌ! Hai lao hela basa hata-heto mara ena, de tungga Amaꞌ. Te hai hambu saa?”
Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude?
28 Ana nataa nae, “Mimihere Au! Dei fo leleꞌ Lamatualain tao nafefeu baliꞌ basaꞌ e, Au, Atahori Matetuꞌ ia, endoꞌ sia kadꞌera parenda monaeꞌ a. Leleꞌ naa, hei mana tungga Au ra, endoꞌ sia kadꞌera parendaꞌ ka sanahulu ruaꞌ ra ata, fo dadꞌi mana nggero soꞌaꞌ neu hita leo Israꞌel ka sanahulu rua tara.
Ježíš pak řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti trůních, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
29 Atahori mana lao hela umen, odi-aꞌan, ina-aman, ana nara, osi-lutun, fo tungga Au, dei fo ana simbo baliꞌ losa lao natun esa. Ma mete ma raefafoꞌ ia nateꞌe, na, ana hambu nasodꞌa nakandoo no Lamatuaꞌ. (aiōnios g166)
A každý, kdož opustil by domy, neb bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
30 De misinedꞌa, e! Tungga Lamatualain dudꞌuꞌan, atahori hetar mana tao rananaru ao nara, sira ia ra, atahori anadꞌiki manaseliꞌ. Te atahori mana raloe ao nara dadꞌi anadꞌiki manaseliꞌ, tungga Lamatuaꞌ dudꞌuꞌan, naa, sira ia ra, atahori moko-monaen.”
Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
