Mateos 15
1 Leleꞌ esa, hambu atahori Farisi ro meser agama nononggoꞌ sa rema mia Yerusalem fo randaa ro Yesus.
A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákonníci a farizeové, řkouce:
2 Atahori Farisi ra toꞌu rahereꞌ sira adat Yahudin. Leleꞌ ara rena rae, Yesus ana mana tungga nara raa na nda safe lima nara tungga adat hihii-nanaun sa, ma ramanasa. Boe ma ara rema de fee salaꞌ neu Yesus rae, “Taꞌo bee de ana mana tungga mara raa, te nda safe lima nara sa? Naa nalena-langga mbali bei-baꞌi tara adat na!”
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3 Te Yesus nataa nae, “Memaꞌ hei atahori mana olaꞌ laen ma tao laen! Ama mihine milena-langga neu Lamatualain parendan, fo tunggaꞌ a bei-baꞌi mara adat na.
A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?
4 Huu Lamatualain parenda ena nae, ‘Fee hadꞌa-hormat neu ina-ama mara,’ Ma seluꞌ fai nae, ‘Mete ma atahori sa rarai-oole inan no aman, na, musi hukun misa e.”
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5 Lamatualain nanori taꞌo naa, te hei minori laen fai. Ama mae, ‘Atahori sa nda parlu tulu-fali ina-aman nendiꞌ sudꞌiꞌ a saa nara, itaꞌ mae ara doidꞌoso rala seli o, mete ma ana helu-fuli basa nae fee sudꞌiꞌ a saa naa ra neu Lamatuaꞌ ena. Te no hei nenorim taꞌo naa, hei nggari hendi Lamatualain parendan, ma nggati no hei parendam.
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar jest to, čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo. A neuctil by otce svého neb mateře své.
I zlehčili jste přikázaní Boží pro své ustanovení.
7 Naa de, Au ae hei ia ra, atahori mana olaꞌ laen, te tao laen! Naa nandaa no Lamatuaꞌ mana ola-olan Yesaya suraꞌ memaꞌ soꞌal hei mia lele uluꞌ a! Huu Lamatuaꞌ denu e suraꞌ nae,
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8 ‘Hambu atahori koa-boꞌu Au, siaꞌ a bafan, te nda no ralan sa.
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými, a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9 Mae ara tao taꞌo naa o, parsumaꞌ a. Ara nda tungga Au sa. Ara nda ranori Lamatualain nenorin sa, te ranori atahori nenorin.’”
Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských.
10 Basa naa ma, Yesus noꞌe atahori laen sia naa de nanori se nae, “Pasa ndiki mara malolole, fo bisa mihine!
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11 Saa mana masoꞌ nisiꞌ atahori bafan rala neu, naa nda tao nanggenggeo atahori sa. Te saa mana kalua mia atahori bafan, naa mana tao nanggenggeo atahori.”
Ne to, což vchází v ústa, poškvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poškvrňuje člověka.
12 Basa ma, Yesus ana mana tungga nara rema rafadꞌe E rae, “Amaꞌ bubꞌuluꞌ, do? Atahori Farisi ra rala nara mera rena Amaꞌ oꞌolan.”
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13 Te Yesus nataa nae, “Dei fo Ama ngga sia sorga nore hendi atahori nda mana nanori tungga Eni hihii-nanaun sa. Naa onaꞌ atahori nore hendi saa mana moriꞌ fo ana nda hiiꞌ ra sa.
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj ten nebeský, vykořeněno bude.
14 Dadꞌi afiꞌ taoafiꞌ neu atahori Farisi naa ra! Te ara, onaꞌ atahori pokeꞌ natudꞌu dalaꞌ fee atahori pokeꞌ. Dei fo ara tudꞌa ndolaꞌ rala reu ona esaꞌ.”
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých. Povede-liť pak slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15 Basa ma Petrus olaꞌ nae, “Amaꞌ, tulun mufadꞌe hai nekendandaaꞌ naa sosoan dei!”
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16 Yesus nataa nae, “Naa! Hei nda feꞌe mihine sa?
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17 Sosoan taꞌo ia: saa fo ata taa, masoꞌ sia bafa tara, nakandoo tei tara rala, basa fo baliꞌ dea neu nisiꞌ mamana mbia deaꞌ.
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde, a vypouští se ven?
18 Te saa mana kalua mia bafaꞌ, naa mana tao nanggenggeo atahori, losa Lamatualain o melumudꞌu e, ma nda nau simbo e sa.
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poškvrňují člověka.
19 Huu Dala deꞌulakaꞌ naeꞌ laoꞌ mia atahori ralan! Onaꞌ a: dudꞌuꞌa deꞌulakaꞌ, risa atahori, hohongge, nda feꞌe sao sa te tao salaꞌ, ramanaꞌo, sakasii peko-lelekoꞌ, ma olaꞌ raꞌamuti-raꞌamu atahori naran.
Z srdce zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20 Basa naa ra, mana tao atahori ra ranggenggeo. Te mete ma atahori raa-rinu nda pake safe lima nara tungga adat hihii-nanaun sa, na, naa nda dadꞌi soꞌal sa.”
Tyť jsou věci poškvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť nepoškvrňuje člověka.
21 Basa ma Yesus lao hela mamanaꞌ naa, de neu nisiꞌ mamanaꞌ mana deka no kota Tirus ma kota Sidꞌon.
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22 Sia naa hambu inaꞌ sa laoꞌ mia mamanaꞌ naa. Eni nda atahori Yahudi sa. Leleꞌ ana rena Yesus sia naa, ana nema noꞌe no tebꞌe-tebꞌe nae, “Mane Daud tititi-nonosin, e! Sue au dei! Te nitu tao au ana feto ngga. Awee, kasian, e! Te ana doidꞌoso ena.”
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23 Te Yesus neneeꞌ a, nda nataa nae saa sa boe. Boe ma Ana mana tungga nara rema rafadꞌe rae, “‘Amaꞌ, inaꞌ ia akaꞌ nameli tao tasibuꞌ a. Malole lenaꞌ Amaꞌ mbuu hendi e mia ia leo!”
On pak neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
24 Boe ma Yesus nataa nae, “Lamatualain denu Au uma fo tulu-fali hita atahori Yahudi nara, huu ara lao sala ena, onaꞌ bibꞌi lombo mana tara-kooꞌ ena. Ana nda denu Au uu tulu-fali atahori feaꞌ ra sa.”
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25 Te inaꞌ naa nema deka-deka no Yesus. Ana sendeꞌ lululanggan ma noꞌe nae, “Papa, e! Tulun au dei.”
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26 Te Yesus nggari dedꞌeat nae, “Nda nandaa sa haꞌi nanaat mia ana kara fo nggari fee busa ra.” [No masud maꞌafuniꞌ nae, Yesus musi tulu-fali naꞌahuluꞌ atahori Yahudi nara, dei fo tulu-fali atahori feaꞌ ra.]
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
27 Te inaꞌ naa nataa nae, “Tebꞌe, Amaꞌ, e! Te busa ra nahani sia mei a filenggan. Ara o ra saa mana tudꞌaꞌ mia ana kara pinggan boe.” [No masud na nae, Leleꞌ ana kara raa, busa o hambu naa boe. Onaꞌ mae Yesus tulu-fali atahori nara o, Eni musi mete-seꞌu atahori feaꞌ ra boe.]
A ona řekla: Takť jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28 Yesus rena naꞌo naa, ma nafadꞌe nae, “Awii! Mama mumuhere tebꞌe neu Au, o! Dadꞌi mama baliꞌ leo, te saa fo moꞌeꞌ naa, dadꞌi ena!” Basa ma ana baliꞌ, te memaꞌ anan hai ena.
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29 Basa naa ma, Yesus no ana mana tungga nara lao hela mamanaꞌ naa, boe ma lao tungga-tunggaꞌ a dano Galilea suun. Basa ma ara hene risiꞌ leteꞌ sa, de Yesus endoꞌ nanori se.
A odšed odtud Ježíš, šel k moři Galilejskému, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30 Boe ma atahori hetar rema risiꞌ E. Ara rendi atahori dokaꞌ, atahori pokeꞌ, atahori mamaluꞌuꞌ, atahori nda mana bale nalaꞌ sa, ma atahori mamahedꞌiꞌ laen ra boe. Ara raꞌeꞌendo atahori mamahedꞌiꞌ ra deka Yesus ein. Boe ma Ana naꞌahahaiꞌ se,
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on je uzdravoval,
31 Rita taꞌo naa, ma atahori hetar titindindiiꞌ a. Ara olaꞌ rae, “We! Manaseliꞌ, o! Atahori dokaꞌ o bisa laoꞌ no malole. Atahori pokeꞌ o, rita baliꞌ. Atahori mamaluꞌuꞌ o, laoꞌ boe. Ma atahori nda mana bale nalaꞌ sa o, bisa bale boe! Ia tantu Lamatualain mana tao. Eni ia, bei-baꞌi tara beꞌutee neu E eniꞌ a lele uluꞌ a.”
Tak že se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32 Basa fai hira boe ma, Yesus noꞌe nala ana mana tungga nara de nae, “Au kasian neu atahori ia ra ena. Ruma mia dodꞌooꞌ rema, boe ma raꞌabꞌue fai telu ena, losa nanaat nara basa ena. Malole lenaꞌ ara afiꞌ baliꞌ ro tei rouꞌ. Afiꞌ losa ara masaloe sia dalaꞌ taladꞌan.”
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu. Nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli; a propustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33 Ma Yesus ana mana tungga nara rataa rae, “Amaꞌ! Ia mamana rouꞌ naꞌadꞌodꞌoꞌ no kamboꞌ. De hita nda bisa tahao tala atahori desi basa ia ra sa.”
I řkou mu učedlníci jeho: Kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34 Ma Yesus natane se nae, “Hei roti mara, baꞌu bee?” Ara rataa rae, “Hituꞌ a! No uꞌu mbei!”
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm, a málo rybiček.
35 Basa ma Yesus denu basa atahori ra endoꞌ reu rae a.
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36 Boe ma Ana haꞌi nala roti bue kahituꞌ no uꞌu ra, de noꞌe makasi mbali Lamatualain. Ana bibꞌibꞌi se, de Ana fee neu ana mana tungga nara, fo reu banggi fee neu basa atahori naa ra.
A vzav těch sedm chlebů a ty ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, učedlníci pak zástupu.
37 De basa se raa losa raꞌabeta. Basa de, radꞌuru rala nanaa lenaꞌ ra, sofe boa hitu.
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38 Basa atahori mana raaꞌ ra, mbei ma hambu touꞌ rifon ha. Nda feꞌe reken inaꞌ ra ro ana dikiꞌ ra sa.
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů, kromě žen a dětí.
39 Basa naa dei de, Yesus denu atahori naa ra baliꞌ. Boe ma Ana sae ofaꞌ de lao risiꞌ mamana Magadan.
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
