Lukas 23
1 Te, mana maꞌetuꞌ dedꞌeat agama Yahudi ra, nda raꞌena hak fo hukun risa atahori sa. Naa de ara ro Yesus nisiꞌ hofernor manaparenda Roma mana sia Yerusalem, naeni Pilatus. Ara nauꞌ a fo hofernor mana hukun Yesus.
Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
2 De losa hofernor matan ma, ara dui Yesus sala nara rae, “Atahori ia, mana labꞌan mana parenda Roma mana sia Yerusalem. Ana nanori nae, atahori afiꞌ bꞌae bꞌea neu manaparenda Roma. Ana o soꞌu aon nae Eni ia, Kristus, atahori Yahudi ra manen.”
Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“
3 Hofernor rena nala, ma natane mbali E nae, “Tebꞌe, do? Ho ia atahori Yahudi ra manen, do?” Ma Yesus nataa nae, ‘Tebꞌe. Onaꞌ amaꞌ oꞌolan.”
Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“
4 Hofernor paresaꞌ basa, ma ana mete mbali malangga agama ra malangga nara, ro basa atahori mana sia naa ra. Boe ma ana oi, “Taꞌo ia. Au nda hambu Atahori ia salan saa sa boe.”
Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“
5 Te ara rahereꞌ rae, “Hokoꞌ, ama hofernor. Atahori ia neu nanori sudꞌiꞌ a sia bee-bꞌee, dꞌunggu-mbau rauinggu ra fo ramue-raanggi ro mana parenda. Ana tao nemuet mia propensi Galilea losa kota Yerusalem ia.”
Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“
6 Hofernor rena nala taꞌo naa, ma natane se nae, “Mete ma taꞌo naa, na, Eni ia, atahori Galilea, do?” Boe ma rataa rae, “Tebꞌe, amaꞌ. Eni atahori Galilea!”
Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
7 Hofernor nahine onaꞌ naa, ma denu se ro Yesus nisiꞌ mane Herodes, mana parenda propensi Galilea. Leleꞌ naa, ana sia kota Yerusalem.
Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě.
8 Naa, mane Herodes o rena dudꞌuit naeꞌ soꞌal Yesus dꞌalan, ma ana hii nae nita Yesus eniꞌ a dooꞌ ena. Ana nae sadꞌi doo bee fo nita Yesus natudꞌu manadadꞌiꞌ mana seliꞌ esa do rua. Naa de, leleꞌ ro Yesus neu e, ma ralan namahoꞌo seli.
Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak.
9 Boe ma natane dalaꞌ mataꞌ-mataꞌ mbali Yesus, te Ana nda nataa saa sa boe.
Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal.
10 Herodes feꞌe olaꞌ no Yesus, te malangga agama ra malanggan no meser agama ra rundu seluꞌ salaꞌ mataꞌ-mataꞌ neu Yesus fai.
Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování.
11 Basa ma mane Herodes no soldꞌadꞌu ra raꞌaꞌeꞌeiꞌ ma raneneut raꞌamuti Yesus. Boe ma ara olu badꞌu meulauꞌ esa neu E onaꞌ maneꞌ ra badꞌun, ma raꞌaꞌeꞌeiꞌ rakandooꞌ a. Basa ma, ara haitua baliꞌ E nisiꞌ hofernor Pilatus.
Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi.
12 Feꞌesaꞌan, hofernor naa musu no mane Herodes. Te faiꞌ naa ma esa malole baliꞌ no esa.
Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
13 Basa ma, hofernor Pilatus noꞌe malangga agama Yahudi ra malangga nara, lasi-lasi adat laen ra, ro basa atahori hetar naa, fo rema raꞌabꞌue rena neꞌetun.
Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid
14 Ana olaꞌ nae, “Hei mo Yesus nema nisiꞌ au, ma rundu salaꞌ neu E mae, Ana hiiꞌ a dꞌunggu-mbau rauinggu ra fo labꞌan manaparenda Roma. Au paresaꞌ lutuꞌ-leloꞌ sia hei mata mara, te au nda hambu salan saa sa boe.
a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu.
15 Mane Herodes o paresaꞌ ena boe, te nda hambu salan sa. Naa de ana haitua baliꞌ E nisiꞌ au. Atahori ia nda ma salaꞌ saa sa boe, de au nda bisa hukun mate E sa.
Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin,
16 Dadꞌi au ae uꞌetuꞌ taꞌo ia: au denu filo E, basa fo au mboꞌi E.”
a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím.
17 Rena rala taꞌo naa, ma ara randu randaa rae, “Nda bisa sa! Misa E. Mboꞌiꞌ a Barabas.” [Ara nggasi raꞌo naa, huu tungga too mete ma atahori Yahudi ra tao fefeta Paska, na, hofernor biasa mboꞌi atahori bꞌui esa tungga sira hihii-nanau nara.]
Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“
Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“
19 (Barabas ia, masoꞌ bꞌui huu ana dadꞌi mana kokoe-nanasiꞌ, labꞌan mana parenda Roma sia kota Yerusalem, ma nisa atahori boe.)
Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.
20 Te hofernor nae mboꞌi Yesus. Dadꞌi ana natane seluꞌ atahori hetar naa ra nae, “Mete ma au mboꞌi Yesus ia, na taꞌo bee?”
Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit.
21 Te basa se nggasi randaa rae, “Hokoꞌ! Mbaku tisa E neu hau ngganggeꞌ a! Mbaku tisa E neu hau ngganggeꞌ a!”
Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“
22 Te hofernor duꞌa nae naa nda matetuꞌ sa, de natane seluꞌ se lao katelun nae, “Taꞌo bee de au musi mbaku isa E onaꞌ naa? Deꞌulakan saa? Au paresaꞌ lutuꞌ-leloꞌ te nda hambu salaꞌ nandaa no au hukun mate E sa. Dadꞌi hela fo au denu filo E, fo basa na mboꞌi E.”
Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“
23 Te basa atahori naa ra nggasi rahereꞌ fai, rasuu rae mbaku risa E sia hau ngganggeꞌ. Neu mateꞌen, hofernor nda ai-baa nala se sa,
Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo,
24 de naꞌetuꞌ tungga hihii-nanau nara.
a tak jim Pilát nakonec vyhověl.
25 Boe ma ana mboꞌi hendi Barabas, mana hiiꞌ a bꞌalabꞌan ma mana tati atahori. Ma Ana fee Yesus neu se, fo ara sudꞌiꞌ a tao E tunggaꞌ hihii-nanau nara.
Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
26 Basa naa ma, soldꞌadꞌu Roma ra lea rendi Yesus kalua mia Kota Yerusalem. Sia dalaꞌ taladꞌan ara randaa ro atahori kota Kirene esa, naran Simon. Ana feꞌe nema mia kota deaꞌ nema. Ara raꞌasusuuꞌ e nasaa hau ngganggeꞌ a nggati Yesus, boe ma laoꞌ tungga Yesus dꞌean.
Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole.
27 Faiꞌ naa, atahori hetar rema tungga ranilu Yesus. Hambu mama-mama ra o nggae ei-ei E boe.
Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly.
28 Yesus rena ara nggae, ma Ana mete mbali se, de olaꞌ nae, “We! Mama-mama Yerusalem. Afiꞌ nggae Au. Malole lenaꞌ nggaeꞌ a hei ao mara, mo ana mara.
Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi.
29 Huu mbila-finiesaꞌ sususa monaeꞌ nae nema ena, losa atahori olaꞌ rae, ‘Inaꞌ mana onton seli, naeni inaꞌ nda mana feꞌe bꞌonggi nitaꞌ sa, ma nda feꞌe nasusu nita sa.’
Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti.
30 Leleꞌ sususa monaeꞌ losa, atahori ra doidꞌoso rala seli, losa ara roꞌe rae, ‘Malole lenaꞌ, leteꞌ ra ndefaꞌ fo tuni rala nggita leo!’ Ara o olaꞌ rae, ‘No doidꞌoso onaꞌ ia, malole lenaꞌ mbukuꞌ ra tatana rala nggita leo!’
Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je.
31 Naa, mete ma atahori bisa tao raꞌasususaꞌ onaꞌ ia neu atahori nda mana tao salaꞌ sa, saa fai neu atahori deꞌulakaꞌ?”
Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
32 Leleꞌ soldꞌadꞌu ra rendi Yesus, ara o lea rendi atahori deꞌulakaꞌ rua, fo rae hukun risa se ro Yesus.
Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci.
33 Ara losa mamanaꞌ esa, naran ‘Langga ruiꞌ’. Boe ma ara mbaku Yesus no atahori deꞌulakaꞌ karuaꞌ ra esa-esaꞌ neu hau ngganggen. Basa ma ara sela raririiꞌ hau ngganggeꞌ naa ra. Ara mbaku atahori deꞌulakaꞌ esa sia Yesus bobꞌoa onan, ma esa sia bobꞌoa diin.
Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici.
34 [Leleꞌ naa, Yesus hule-oꞌe nae, “Amaꞌ! Fe ambon neu atahori ia ra sala nara, te ara nda rahine saa fo ara taoꞌ ia sa.”] Basa ma, soldꞌadꞌu ra lea lot fo rae rahine seka mana hambu Yesus bꞌadu narun.
Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“Vojáci losovali o jeho šaty.
35 Atahori hetar rema ranilu sia mamanaꞌ naa. Atahori Yahudi ra malangga nara raneneut Yesus rae, “Ana fee masodꞌaꞌ neu atahori laen ra, te nda bisa tao nasodꞌa nala Aon sa. Mete ma tebꞌeꞌ-tebꞌeꞌ Eni, Kristus, fo Lamatualain pili memaꞌ, na, hela neu fo Ana onda mia hau ngganggeꞌ naa leo.
Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“
36 Soldꞌadꞌu naa ra o raneneut E boe. Ara fati E anggor maꞌeiꞌ,
Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali:
37 ma nggasi raꞌaꞌeꞌeiꞌ rae, “Mete ma ho ia tebꞌe-tebꞌeꞌ atahori Yahudi ra manen, na, tao musodꞌa aom leo!”
„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“
38 Ara suraꞌ sia papaꞌ sa oi, “Ia atahori Yahudi ra manen.” Basa ma ara mbaku papaꞌ naa sia Yesus langgan ataꞌ, fo rafadꞌe saa de sira hukun E.
Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“
39 Atahori deꞌulaka sa fo mana nenembakuꞌ sia Yesus bobꞌoan o naneneut nae, “Tebꞌe ho Kristus, do? Mete ma taꞌo naa, na, tao musodꞌa basa nggita leo!”
Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“
40 Te atahori deꞌulakaꞌ esa ka ai e nae, “Weh! Ho ia, nda mumutau Lamatualain sa, do? Ho nenehukun mate onaꞌ E boe.
Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?
41 Ruꞌa nggita nenehukun nandaa no tatao-nonoꞌi deꞌulaka tara, Te Atahori ia nda tao deꞌulakaꞌ saa sa boe.”
My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“
42 Boe ma ana olaꞌ seluꞌ nae, “Yesus, e! Mete ma Amaꞌ losa nusaꞌ namo ma, na, musunedꞌa au, e.”
Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“
43 Yesus nataa nae, “Au helu-fuli! Faiꞌ ia boe o, ho masoꞌ mo Au isiꞌ sorga rala uu.”
Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
44 Leleꞌ naa, reorendu ena. Te relo a nda naronda sa, de maꞌahatu kibꞌu-kibꞌuꞌ babꞌata nala mamanaꞌ naa, losa liiꞌ telu bobꞌon. Sia Ume Hule-Oꞌe Huuꞌ a hambu teme loa-naru monaeꞌ nenelondaꞌ bambi Lamatualain Kama Meumare Manaselin. Aiboiꞌ ma, teme loa-naruꞌ monaeꞌ a sii neu rua.
Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin.
Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů.
46 Mia mamanaꞌ naran ‘Langga Ruiꞌ’ naa, Yesus nggasi nahereꞌ nae, “Amaꞌ! Ia na Au fee samana ngga neu Nggo.” Ana olaꞌ basa naꞌo naa, ma etu hahaen boe.
Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“A s těmi slovy na rtech zemřel.
47 Hambu soldꞌadꞌu Roma esa nambariiꞌ deka Yesus hau ngganggen. Leleꞌ ana nita Yesus mamaten, ma ana koa-kio Lamatualain nae, “Waa! Atahori ia tebꞌe-tebꞌeꞌ rala ndoos, o!”
Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“
48 Leleꞌ atahori hetar mana raꞌabꞌue sia naa rita Yesus mamaten ma, fale rala nara, ma baliꞌ no rala sususaꞌ.
Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení.
49 Te Yesus atahori nara rambariiꞌ lalanik siaꞌ a dodꞌooꞌ mete Yesus mamaten. Mama-mama mana tungga E mia Galilea losa Yerusalem o sia naa boe.
Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
50 Leleꞌ Yesus mate ena ma, hambu atahori esa sangga dalaꞌ fo nae naꞌondaꞌ Yesus ao-sisin mia hau ngganggeꞌ fo neu naꞌoi E no malolole. Atahori naa naran Yusuf, mia kota Arimatea. Yusuf ralan ndoos, ma ana tao dꞌala maloleꞌ naeꞌ. Ana nea-nea fo Lamatualain natudꞌu Eni toꞌu parendan. Eni o esa mia mana endoꞌ neꞌetuꞌ dedꞌea agama Yahudi, te ana nda naꞌaheiꞌ tungga neꞌetuꞌ fo hukun mate Yesus sa.
Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk,
nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království.
52 Huu ana nae naꞌondaꞌ Yesus ao-sisin mia hau ngganggeꞌ a, de neu nisiꞌ hofernor Pilatus fo noꞌe nae lolelau aosisiꞌ naa.
Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše.
53 Ana hambu isin ma, neu naꞌondaꞌ. Basa ma ana mboti ao-sisiꞌ naa no teme meulauꞌ. Boe ma ana nendi ao-sisiꞌ naa neu mbedaꞌ sia fatu ndolaꞌ esa, fo atahori feꞌe paa basa ena. Mamana rates naa, esa nda feꞌe pake sa boe.
Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
54 Yesus mamaten, nandaa no hari lima. Leleꞌ Yusuf se raꞌoi basa ma, bobꞌoꞌ ena. Mete ma relo a mopo ena, na, atahori Yahudi fai hule-oꞌen nae losa ena.
To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty.
55 Mama-mama mana rema ro Yesus mia Galilea, ara tungga ro Yusuf rae rahine ana tao ao-sisin sia rates bee.
Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo.
56 Ara mete malolole rala rates naa, boe ma mama naa ra baliꞌ fo sadꞌia bꞌunaꞌ rambe ma mina maꞌameniꞌ. Leleꞌ relo a mopo ma, ara raloeꞌ tao ues, tungga atahori Yahudi ra fai hule-oꞌe nara atoran na. Ara rahani fai hule-oꞌeꞌ a seli, dei fo rae reu ngganggari rambe neu Yesus ao-sisin.
Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.
