Yohanis 8
1 Te Yesus neu sia lete Saitun.
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2 Mbila fefetu anan, boe ma Ana neu mia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a sodꞌan rala. Atahori hetar reu raꞌabꞌue ro E. Boe ma Ana endoꞌ nanori se.
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
3 Leleꞌ naa, hambu inaꞌ esa fo ara humu rala e leleꞌ ana hohongge. Boe ma meser agama ro atahori Farisi hira o lea rendi e nisiꞌ Yesus. De Ara raꞌasusuuꞌ inaꞌ naa nambariiꞌ sia basa se mata nara.
I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
4 Boe ma rafadꞌe Yesus rae, “Papa Meser. Inaꞌ ia hambu rala e leleꞌ ana hohongge.
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5 Naa, tungga baꞌi Musa Hohoro-lalanen nara, hambu parendaꞌ oi, ‘atahori mana hohongge musi nene hondaꞌ fatu neu losa mate.’ Tungga Papa, na, taꞌo bee?”
A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6 Ara rae teꞌe-sii sobꞌa E, fo ara bisa rundu salaꞌ ma raꞌatutudꞌaꞌ E. Yesus nda nataa neuꞌ ena sa, te Ana endoꞌ dakaꞌ-dakaꞌ de suraꞌ sia rae a, nendiꞌ lima uꞌu na.
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7 Ara akaꞌ ratane rakandodooꞌ E. Basa ma Ana nambariiꞌ, de nafadꞌe se nae, “Taꞌo ia. Mete ma hambu mia hei nda tao mita salaꞌ sa, na, eni mana mbia fatu naꞌahuluꞌ fo hukun inaꞌ ia.”
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8 Basa ma Ana endoꞌ dakaꞌ-dakaꞌ fai, de suraꞌ seluꞌ neu rae a.
A opět schýliv se, psal na zemi.
9 Leleꞌ ara rena oꞌolan ma, ara mae. Huu sia rala nara, ara bubꞌuluꞌ rae, sira o tao rita salaꞌ boe. Basa ma ara lao esa-esa, mia lasiꞌ losa soruꞌ ra. Doo-doo ma, helaꞌ a Yesus no inaꞌ a mesaꞌ ne sia naa.
A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
10 Boe ma Yesus nambariiꞌ fai, ma natane nae, “Hee? Ara sia bee ena? Nda hambu atahori laen sia ia, fo nau fee salaꞌ do hukun nggo, do?”
A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11 Boe ma nataa nae, “Nese, Papa.” Yesus nafadꞌe e nae, “Au o nda nau hukun nggo sa boe. Baliꞌ leo. Te musunedꞌa. Afiꞌ tao salaꞌ fai!”]
Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12 Yesus olaꞌ seluꞌ no atahori hetar naa ra nae, “Au ia, onaꞌ manggareloꞌ soaꞌ neu atahori sia raefafoꞌ ia. Atahori mana tungga Au nda nasodꞌa sia maꞌahatuꞌ a sa, te ana leo sia manggareloꞌ mana nendi masodꞌa ndoo-tetuꞌ a.”
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
13 Hambu atahori Farisi hira rasapaa rae, “Weh! Mae dadꞌi sakasii soaꞌ neu aom, do? Nda bisa sa! Huu tungga hita hohoro-lalanen, musi atahori laen dadꞌi sakasii soaꞌ neu atahori esa, nda akaꞌ atahori na mesaꞌ ne sa. Dadꞌi hai nda simbo, ma nda nau mimihere sa.”
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14 Yesus nataa nae, “Taꞌo ia. Mae Au dadꞌi sakasii soaꞌ neu ao Ngga, te oꞌola Ngga naa, tebꞌe. Huu Au mesaꞌ nggo bubꞌuluꞌ tebꞌe Au laoꞌ mia bee uma, boe ma ae bee uu. Hei nda bubꞌuluꞌ Au mia bee uma sa, boe ma nda bubꞌuluꞌ dei fo Au bee uu sa boe.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
15 Hei nile atahori mendiꞌ atahori timba-tai na. Te Au nda pake atahori timba-tain fo nile atahori esa sa boe.
Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
16 Mete ma Au nile atahori, Au timba-tai ngga naa, ndaa. Huu Au nda nile mesaꞌ nggo sa, te Au tao basa-bꞌasa naa ra uꞌubꞌue o Ama ngga mana denu Auꞌ a.
A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17 Afiꞌ liliiꞌ. Huu nenesuraꞌ sia hei hohoro-lalane agama ma oi, ‘Mete ma hambu atahori sakasii rua olaꞌ ona esaꞌ dalaꞌ esa, na, dei fo feꞌe nenesimbo tungga hita hohoro-lalanen.’
A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18 Dadꞌi nda akaꞌ Au mesaꞌ nggo dadꞌi sakasii soꞌal ao ngga sa. Huu Ama ngga mana denu Auꞌ a o dadꞌi sakasii ma olaꞌ soꞌal Au boe.”
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19 Ara ratane rae, “Amam naa, sia bee?” Boe ma Yesus nataa nae, “Hei nda mihine tebꞌe Au sa. Hei o nda mihine Au Ama ngga sa boe. Huu mete ma hei mihine tebꞌe Au, tantu mihine Eni boe.”
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20 Basa ia ra, Yesus nafadꞌe leleꞌ Ana nanori sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, deka-deka sia mamanaꞌ fo radꞌuru rendiꞌ neu doi kolete. Nda hambu esa humu E sa boe, huu fain nda feꞌe losa sa.
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21 Yesus tute oꞌolan mbali se nae, “Dei fo Au lao hela nggi, uu sia mamanaꞌ laen. Dei fo ama sangga Au, te nda hambu sa, huu hei nda miꞌena hak mii sia mamanaꞌ naa sa. De mete ma hei mate, naa ama feꞌe lemba-misaa sala-kilum.”
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22 Basa ma atahori Yahudi ra malangga nara esa natane esa rae, “Ana olaꞌ saa ia? Ana nae tao nisa aon, do? Huu Ana oi, ‘Hei nda bisa mii sia mamanaꞌ naa sa.’”
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23 Boe ma Yesus nafadꞌe mbali se nae, “Hei mia raefafoꞌ sia raeꞌ. Te Au mia lalai sia ataꞌ. Hei atahori mia raefafoꞌ ia. Te Au atahori nda mia raefafoꞌ ia sa.
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24 Naeni de Au ufadꞌe faꞌ ra ae, mete ma hei mate, ama feꞌe lemba-misaa sala-kilu mara. Huu mete ma hei nda mimihere mae, Au ia, naeni Kristus, fo Lamatualain haitua nemaꞌ a ena, dei fo hei mate, na tantu ama feꞌe lemba-misaa sala-kilu mara.”
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
25 Basa ma ratane rae, “Weh! Ho ia, seka?” Yesus nataa nae, “Au ufadꞌe memaꞌ mia fefeun ena.
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
26 Hambu dalaꞌ hetar fo Au bisa ufadꞌe soꞌal hei. Hei sala mara naeꞌ boe. Te Au nda nau utudꞌu dalaꞌ naa ra sa. Naa, Mana denu Au uma sia ia na, mete ma Ana olaꞌ, Ana olaꞌ akaꞌ ndoo-tetuꞌ a. Ma Au ufadꞌe neu akaꞌ atahori sia raefafoꞌ ia, dala-dalaꞌ fo Au rena mia Eni ena.”
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27 (Eni masud na, Aman sia sorga. Te ara nda rahine masud na sa boe).
Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
28 Boe ma Yesus olaꞌ seluꞌ fai nae, “Dei fo mete ma hei londa nggangge Au, Atahori Matetuꞌ ia, sia hau ngganggeꞌ ata, dei fo hei mihine mae, Au ia, naeni Kristus. Au nda tao saa-saa mia Au ao ngga sa, te Au unori akaꞌ dala-dalaꞌ fo Ama ngga sia sorga nanori neu Au ena.
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
29 Mana denu Au a, naꞌabꞌue no Au nakandooꞌ a. Ana nda parna hela nita Au mesaꞌ nggo sa, huu Au akaꞌ tao tungga Eni hihii-nanaun.”
A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30 Leleꞌ Yesus nafadꞌe dalaꞌ ia ra, ma atahori hetar ramahere E boe.
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31 Basa ma, Yesus nafadꞌe neu atahori Yahudi ra mana ramahere neu Eni a nae, “Mete ma hei misodꞌa nenepaꞌaꞌ mo Au Dedꞌea-oꞌola ngga ra, ma hei minori mikindoo mia Au, na, hei dadꞌi Au ana mana tungga ngga tebꞌe-tebꞌeꞌ.
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 Basa fo, hei bisa bubꞌuluꞌ dala-dala ndoo-tetuꞌ ra. Ma dala-dala ndoo-tetuꞌ naa, mana mboꞌiꞌ nggi, de ama nda afiꞌ dadꞌi ate sa ena.”
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33 Basa ma ara rasapaa rae, “Hee! Hai ia, nda atahori aten sa! Huu hai ia, baꞌi Abraham tititi-nonosin! Dadꞌi taꞌo bee de olaꞌ mae, dei fo hai nenemboꞌit?”
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
34 Boe ma Yesus nafadꞌe neu se nae, “Au oꞌola ngga naa, tebꞌe. Huu basa atahori fo rasodꞌaꞌ tao salaꞌ ra, dadꞌi onaꞌ ate esa akaꞌ tungga-tunggaꞌ a salaꞌ hihii-nanaun.
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
35 Te eni biasa na, taꞌo ia: ate ra nda biasa simbo hata-hetoꞌ mia malangga sa. Huu akaꞌ malangga anan mana simbo hata-hetoꞌ naa. (aiōn g165)
A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky. (aiōn g165)
36 Dadꞌi mete ma Au, naeni Lamatualain Anan, fee ambon neu sala-kilu mara, na, hei nenemboꞌit ena, ma nda dadꞌi salaꞌ a aten sa ena. No taꞌo naa, hei nenemboꞌit tebꞌe ena, de sudꞌi boe tungga salaꞌ a hihii-nanaun fai!
Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
37 Au bubꞌuluꞌ hei ia, naeni baꞌi Abraham tititi-nonosin. Mae onaꞌ naa boe o, hei akaꞌ sangga-sangga dalaꞌ fo mae tao misa Au, huu ama nda nau simbo Au nenori ngga sa. Huu sia rala mara, nda hambu mamanaꞌ fo mbedaꞌ Au Dedꞌea-oꞌola ngga sa ena.
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38 Au ufadꞌe dala-dalaꞌ fo itaꞌ ra, fo Ama ngga natudꞌu neu Au ena. Ma hei tao tungga dala-dalaꞌ fo hei rena mia ama mara.”
Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
39 Ara rataa rae, “Hai ia, baꞌi Abraham tititi-nonosin!” Yesus nafadꞌe nae, “Mete ma hei dadꞌi baꞌi Abraham tititi-nonosin tebꞌe, na, hei tao tungga e.
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40 Te baꞌi Abraham nda tao nita deꞌulakaꞌ onaꞌ hei taoꞌ naa sa! Huu hei akaꞌ sangga dalaꞌ fo mae tao misa Au. Tao-tao te Au ia, mana ufadꞌe neu nggi dala-dala ndoo-tetuꞌ a, fo Au rena mia Lamatualain.
Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
41 Hei tatao mara, memaꞌ nda nela naꞌadooꞌ mia hei amam sa.” Te ara rasapaa rae, “Hee! Hai ia, ana nene hengge neeꞌ! Afiꞌ mae, hai ia, ana tias! Huu hai Amam, akaꞌ esaꞌ a, naeni Lamatualain!”
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
42 Boe ma Yesus nafadꞌe se nae, “Te mete ma Lamatualain tebꞌe-tebꞌeꞌ dadꞌi hei Amam, tantu hei sue Au. Huu Au uma mia E, ma Au sia ia. Au nda uma tunggaꞌ a hihii-nanau ngga sa. Te Au uma, huu Eni mana denu Au.
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43 Taꞌo bee de hei nda mihine Au oꞌola ngga sa? Mbei ma hei nda nau rena, sa!
Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
44 Hei ia, mataꞌ sa onaꞌ nitu ra malanggan. Huu hei hiiꞌ a tao tungga eni hihii-nanaun! Mia fefeun, eni mana tao nisa atahori. Eni labꞌan dala ndoo-tetuꞌ ra, ana tola hendi basa ndoo-tetuꞌ ra. Mete ma ana peko-lelekoꞌ, naa memaꞌ eni biasa na. Huu eni mana peko-lelekoꞌ, ma mana ombo-koson huun.
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45 Au ia, mana ufadꞌe dala ndoo-tetuꞌ a. Te hei nda mimihere Au sa.
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46 Sobꞌa! Seka mia hei bisa natudꞌu nalaꞌ bukti nae, Au tao salaꞌ ena? Heran, e! Mete ma Au olaꞌ ndoo-tetuꞌ, taoꞌ bee de hei nda nau mimihere Au sa?
Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47 Naa, atahori mana laoꞌ mia Lamatualain rena Dedꞌea-oꞌolan. Te hei ia, nda laoꞌ mia Lamatualain sa, naeni de hei nda hii rena Au sa.”
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48 Atahori Yahudi ra malangga nara, rataa rae, “Weh! Hai olaꞌ naa tebꞌe ena. Huu hai mifadꞌe ena, Ho ia, nda atahori Yahudi matetuꞌ sa, te Ho atahori Samaria. Ho o nitu a sia ralam ena!”
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49 Boe ma Yesus nataa nae, “Nitu a nda sia Au rala ngga sa. Au fee hada-hormat neu Ama ngga sia sorga, te hei nda fee hada-hormat neu Au sa.
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50 Au nda soꞌu ao ngga fo utudꞌu manaseli ngga sa. Te hambu Esa nau natudꞌu Au manaseli ngga. Hela Eni mana naꞌetuꞌ nae Au oꞌola ngga nda, do hokoꞌ.
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
51 Au Dedꞌea-oꞌola ngga, memaꞌ tebꞌe! Ma, atahori mana rena ma tao tungga Dedꞌea oꞌola ngga, nda mate sa.” (aiōn g165)
Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn g165)
52 Rena onaꞌ naa, ma atahori Yahudi ra malangga nara rafadꞌe E rae, “Ia naa, hai bubꞌuluꞌ ho olaꞌ onaꞌ muluꞌ e, huu nitu a sia ralam ena. Baꞌi Abraham mate ena. Lamatualain mana ola-ola dalahulu nara, o mate ena boe. Te ho mae, ‘atahori mana rena ma tao tungga Au Dedꞌea-oꞌola ngga ra, nda mate sa.’ Memaꞌ ho mumulu ena! (aiōn g165)
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
53 Do duꞌa mae ho manaseliꞌ lenaꞌ baꞌi Abraham mana mateꞌ a? Do, Ho manaseliꞌ lenaꞌ Lamatualain mana ola-olan fo mana mateꞌ ra ena do? Ho duꞌa, mae Ho ia, seka?”
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
54 Boe ma Yesus nataa, nae “Mete ma Au mana soꞌu Ao ngga, atahori nda nau simbo sa. Tao-tao te, Au nda soꞌu-soꞌuꞌ ao ngga sa, te Ama ngga mana soꞌu nanaru Au. Eni fo hei mitaa mae, hei Lamatualain ma.
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55 Te hei nda mihine E sa. Au uhine no maloleꞌ. Mete ma Au ae nda uhine maloleꞌ E sa, na, Au mana ombo-koson, onaꞌ hei boe. Te Au uhine maloleꞌ E, ma Au o tao tungga Dedꞌea-oꞌolan boe.
Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56 Hei baꞌi Abraham ma ralan namahoꞌo seli, leleꞌ ana nahani nae nita Au uꞌuma ngga. Memaꞌ Ana nita ena, de ana maꞌahee.”
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57 Atahori Yahudi ra malangga nara rafadꞌe rae, “Ho nda feꞌe too lima nulu sa boe! Te mae ho mita baꞌi Abraham ena. Tebꞌe, do?”
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58 Boe ma Yesus nataa nae, “Tebꞌe! Huu baꞌi Abraham nda feꞌe sia sa, te Au sia ena.”
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
59 Boe ma, atahori naa ra haꞌi fatu fo rae honda E, huu Ana soꞌu Aon onaꞌ Lamatualain. Te Ana laoꞌ bambi-bambi de dea neu mia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a sodꞌan.
I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
