Dud'uit Fefeu' a 24
1 Abraham uanale na naruꞌ losa namalasi nala seli. LAMATUALAIN nanea e malolole, ma fee ne nasodꞌa no mole dame.
Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech.
2 Abraham ate nemehere na esa, tao mataꞌ neu hata-heto nara. Lao esa, Abraham noꞌe e nae, “Rena malolole! Au oꞌe ho sumba mendiꞌ LAMATUALAIN nara na. Lamatualain mana tao lalai no raefafoꞌ a. Mae, ho afiꞌ haꞌi inaꞌ mia atahori Kanaꞌan ra, fo muꞌusasaoꞌ no ana ngga Isak.
Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,
Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.
4 Musi muu sia au nusa ngga, sia au bobꞌonggi nggara. Sangga ana fetoꞌ esa sia naa, fo taꞌasasaoꞌ no ana ngga.”
Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.
5 Basa de ate naa natane Abraham nae, “Malole, Amaꞌ! Te mete ma ana fetoꞌ a nda nau nema sa, naa taꞌo bee? Au musi o amaꞌ anan fo sao sia naa, do, taꞌo bee?”
I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel?
6 Abraham nataa nae, “Musunedꞌa malolole! Mae taꞌo bee o, afiꞌ mo ana ngga naa neu!
Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam.
7 Musunedꞌa te LAMATUALAIN mana toꞌu koasa sia lalai no raefafoꞌ a, no au lao hela nusa ngga, de nendi au losa rae ia. Ana tao hehelu-fufuliꞌ no au nae, ‘Dei fo Au fee basa rae ia neu tititi-nonosi ma.’ Dadꞌi afiꞌ hia-bii! Muu neuꞌ ena. Dei fo Lamatualain denu ate Na mia sorga nema soi dalaꞌ fee nggo, fo mundaa mo ana fetoꞌ mana nae dadꞌi ana ngga sao na.
Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
8 Te mete ma ana fetoꞌ naa nda nau tungga nema sa, naa susumbaꞌ ia nda dai nggo sa. Mae taꞌo bee o, afiꞌ mo ana ngga naa neu.”
Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.
9 Boe ma, ate a sumba no Abraham, nae eni tao tungga basa Abraham hihii-nanau na.
Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč.
10 Basa naa ma, ana here nala onta sanahulu, de no atahori nara fua sudꞌi a saa meulauꞌ ra reu banda onta ra ata. De lao risiꞌ Nahor kambo na sia Mesopotamia.
A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor.
11 Neu mateꞌe na, ate a losa kamboꞌ naa. Ana fee banda onta ra hahae deka oe mataꞌ esa, sia kamboꞌ a suu na. Leleꞌ naa bobꞌoꞌ ena, de ana fetoꞌ ra reu hando oe sia oe mataꞌ a.
A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody.
12 Boe ma ate a hule-oꞌe nae, “LAMATUALAIN, malangga ngga Abraham Lamatua na. Tulun soi dalaꞌ, fo leleo-lalao ngga ia, hambu maloleꞌ. Mutudꞌu rala malole Ma neu malangga ngga, ma musunedꞌa hehelu-fufuli na neu au. Naa fo, undaa o ana fetoꞌ fo mana nae dadꞌi Isak sao na.
A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem.
13 Lamatualain, au umburiꞌ sia oe mataꞌ suu na ia. Ana fetoꞌ mia kamboꞌ ia ra rema hando oe sia ia.
Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu.
14 Dadꞌi au oꞌe taꞌo ia: Mete ma au olaꞌ o ana fetoꞌ esa ae, ‘Ana fetoꞌ e! Muꞌondaꞌ hura oe ma fo au inu mbei dei.’ Mete ma nataa nae, ‘Amaꞌ minu leo! Ma au o fee banda onta mara rinu boe.’ Naa, dadꞌi bukti, ana fetoꞌ naa Lamatualain dudꞌu basa dadꞌi Isak sao na! No taꞌo naa, au uhine, Lamatualain mutudꞌu malole ma neu malangga ngga Abraham ena.”
Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým.
15 Ana nda feꞌe hule-oꞌe basa sa, te ana fetoꞌ esa naran, Ribka, nema. Eni, Abraham odꞌin Nahor no sao na Milka umbu na. Ribka ama na, naran Betuel. Ribka, meulau na seli, ma feꞌe nda nasalaꞌ no touꞌ ra sa. Ana onda oe mataꞌ neu, nadꞌai hura oe na, de hene baliꞌ.
I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím.
A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru.
17 Ribka losa ataꞌ ma, Abraham ate na nelaꞌ neu. Ana noꞌe nae, “Ana fetoꞌ. Fee au inu mbei dei.”
Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého.
18 Ana fetoꞌ a nataa nae, “Minu leo, toꞌo!” Ana naꞌondaꞌ hura oe na lai-lai, de fee ate a ninu.
I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti.
19 Ana ninu basa ma, ana fetoꞌ a nae, “Au hando oe fee toꞌo banda onta nara, fo rinu raꞌabeta boe.”
A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí.
20 Ana oni oe sisaꞌ neu banda onta ra mamana nininu nara, ma nelaꞌ neu hando seluꞌ oe sia oe mataꞌ fo hani banda onta naa ra, losa raꞌabeta.
Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho.
21 Abraham ate na nambariiꞌ hie-hie, mete namemeu ana fetoꞌ a tatao na. Ana dudꞌuꞌa nae, “Ana fetoꞌ ia, Lamatualain hii nalaꞌ a, do?”
Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic.
22 Basa banda onta naa ra rinu losa raꞌabeta. Boe ma ate a fee Ribka bꞌua mafelit fo ana fetoꞌ ra biasa pake. Ana fee ndeli liloꞌ fo nato neu mbana na, ma kale liloꞌ pasan esa, fo olu neu lima nara.
I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.
23 Basa ma, ana natane nae, “Ana fetoꞌ e! Ho ama ma, nara na se? Mete ma nau, naa, au sungguꞌ sia ama ma ume na.”
A řekl: Èí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali?
24 Ana fetoꞌ a nataa nae, “Ama ngga, naran Betuel. Baꞌi ngga, naran Nahor ma nene ngga, Milka.
Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.
25 Sia hai ume ma mamana susungguꞌ dai toꞌo se. Uru o naeꞌ fee toꞌo se banda nara boe.”
Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali.
26 Basa ma, ate a beꞌutee neu LAMATUALAIN,
Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu.
27 de olaꞌ nae, “Koa-kio Lamatuaꞌ! Lamatuaꞌ soi dalaꞌ fee au ena, de undaa o malangga ngga Abraham bobꞌonggi nara sia ia. No taꞌo naa, Lamatuaꞌ mutudꞌu rala malole Ma neu malangga ngga Abraham, ma tao mutetu hehelu-fufuli na neu au.”
A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého.
28 Basa ma, ana fetoꞌ a nela baliꞌ, de dui ume isi nara, basa saa fo mana dadꞌiꞌ a.
I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo.
29 Ribka naa na, naran Labꞌan. Leleꞌ ana nita bua mbilas ra ma rena Ribka dudꞌui na ma, ana nelaꞌ lai-lai, neu nandaa no ate mana rii-rii no banda onta nara deka oe mataꞌ a.
A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.
Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice.
31 Labꞌan olaꞌ no e nae, “Toꞌo! Lamatualain no toꞌo losa ia no masodꞌaꞌ ena. Dadꞌi afiꞌ mumburiꞌ siaꞌ a deaꞌ! Uma tisiꞌ hai ume ma. Hai sadꞌia kama ena, ma nanaat fee toꞌo se banda onta nara o, naeꞌ boe.”
Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?
32 Basa boe ma, Abraham ate na tungga Labꞌan, de risiꞌ Betuel ume na. Labꞌan se tulun se raꞌondaꞌ sudꞌiꞌ a saa ra mia banda onta ra. Ara fee banda onta ra uru, ma rendi oe fee ate a no atahori nara safe ei nara.
Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.
33 Ara tao nanaat neu mei ma, ate a nae, “Hita tae taa, te au ae ufadꞌe duduꞌat esa dei.” Labꞌan nataa nae, “Olaꞌ leo, toꞌo.”
A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.
34 Ma ate a nae, “Au ia, hei baꞌi ma Abraham ate na.
Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já.
35 LAMATUALAIN fee papala-babꞌanggiꞌ naeꞌ neu malangga ngga, de namasuꞌi seli. Lamatualain fee lilo mbilas, lilo fulaꞌ, ate touꞌ-inaꞌ, ma banda naeꞌ. Naeni: sapi, banda onta, keledai, ma hiek-lombo.
A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.
36 Au malangga ngga touꞌ-inaꞌ ramalasi, dei de mama Sara bꞌonggi fee malangga ngga ana touꞌ esa. Dei fo, ana mana hambu basa Abraham hata-heto nara.
A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.
37 Lao esa, malangga ngga denu au sumba oi, ‘Ho afiꞌ haꞌi ana feto Kanaꞌan, fo muꞌusasaoꞌ no ana mone ngga Isak.
I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.
38 Te ho musi haꞌi ana fetoꞌ mia bobꞌonggi nggara, dadꞌi eni sao naꞌ.’
Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.
39 Boe ma au utane malangga ngga ae, ‘Te mete ma ana fetoꞌ a nda nau tungga au sa naa, taꞌo bee?’
A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou?
40 Ana nataa nae, ‘LAMATUALAIN fo au tungga hihii Na, dei fo denu ate Na mia sorga nema soi dalaꞌ fee nggo, fo hambu ana fetoꞌ mia au bobꞌonggi nggara, fo dadꞌi ana ngga sao na.
Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.
41 Te mete ma bobꞌonggi nggara nda simbo sa, ma nda nau mboiꞌ ana fetoꞌ a nema sia ia sa, naa, susumbaꞌ naa nda dai nggo sa.’
A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé.
42 Dadꞌi losa oe mataꞌ a ma, au hule-oꞌe sia rala ngga ae, ‘LAMATUALAIN, malangga ngga Abraham Lamatua na. Tulun soi dalaꞌ, fo leleo-lalao ngga ia, hambu maloleꞌ. Naa fo, au undaa o ana fetoꞌ fo mana nae dadꞌi Isak sao na.
Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu,
43 Lamatualain, au umburiiꞌ sia oe mataꞌ ia suu na. Ana fetoꞌ mia kamboꞌ ia ra rema hando oe sia ia. Dadꞌi au oꞌe taꞌo ia: Mete ma au olaꞌ o ana fetoꞌ esa ae, ‘Ana fetoꞌ e! Muꞌondaꞌ hura oe ma fo au inu mbei dei.’
Aj, já stojím u studnice vody; protož, nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého,
44 Mete ma ana nataa nae, ‘Amaꞌ minu leo! Ma au o fee banda mara rinu boe.’ Naa, dadꞌi bukti, ana fetoꞌ naa Lamatualain dudꞌu basa dadꞌi Isak sao na!
A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého.
45 Au nda feꞌe hule-oꞌe basa sa, te Ribka nema nendi hura oe na, de hando oe sia oe mataꞌ a. Ana hene ata neu ma, au oꞌe ae, ‘Ana fetoꞌ e. Fee au inu mbei dei.’
Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.
46 Boe ma ana naꞌondaꞌ hura oe na, de nae, ‘Toꞌo e, minu leo! Au o hani toꞌo banda nara boe.’ De au inu ma banda onta ra o rinu boe.
Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.
47 Basa ma, utane e ae, ‘Ama ma, naran seka?’ Nataa nae, ‘Ama ngga, naran Betuel. Baꞌi ngga, Nahor ma nene ngga, Milka.’ Boe ma au fee ne ndeli a ma kale ra.
I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Èí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její.
48 Boe ma, au beꞌutee neu Lamatualain ae, ‘Koa-kio Lamatualain! Lamatualain soi dalaꞌ fee au, de undaa o malangga Abraham bobꞌonggi nara sia ia. Ma au o undaa o mana nae dadꞌi malangga soruꞌ a sao na boe.’
A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.
49 De ia naa, mete ma amaꞌ se mae mitudꞌu susueꞌ neu malangga ngga Abraham, naa, mifadꞌe au relo-relo. Mete ma hokoꞌ o, mifadꞌe relo-relo boe. Naa fo au bubꞌuluꞌ musi tao saa.”
Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.
50 Ate a olaꞌ basa ma, Labꞌan no Betuel rataa rae, “Mete ma LAMATUALAIN tao nala taꞌo naa, naa, hai mae saa fai.
Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.
51 Ribka sia ia, de mo e naa neu leo fo dadꞌi baꞌi Abraham ana feto feu na, tungga saa fo LAMATUALAIN ator nalaꞌ a ena.”
Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.
52 Ate a rena nala ma, ana beꞌutee losa rae, fo noꞌe makasi neu LAMATUALAIN.
I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.
53 Basa ma, ana haꞌi lilo mbilas ma lilo fulaꞌ, ma bua-baꞌu meulauꞌ fo fee neu Ribka. Ana o fee sudꞌi a saa mafelit neu Ribka naa na no ina na boe.
A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.
54 Boe ma no atahori nara, endoꞌ raa fefetas. Basa de, ara sungguꞌ sia naa. Mbila fefetu na, ara fela ma, ana nafadꞌe tenu umeꞌ a nae, “Au oꞌe fo, nau naa, hai mae baliꞌ leo misiꞌ malangga ngga.”
Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.
55 Te Ribka naa na no ina na rae, “Hei halai baliꞌ tao saa? Hela Ribka nahani no hai fai sanahulu dei ma. Basaꞌ fo, mo e neu.”
I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš.
56 Te nataa nae, “Aduu! Afiꞌ ai au! LAMATUALAIN tulun au ena, de au undaa o mana nae dadꞌi malangga soru ngga sao na. De inaꞌ se mboꞌi hai, fo baliꞌ mii mifadꞌe malangga dei.”
On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému.
57 Ara rataa rae, “Taꞌo ia! Ima fo tataneꞌ a Ribka, eni hihii na, taꞌo bee?”
I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu.
58 Boe ma ara roꞌe Ribka, de ratane rae, “Ribka! Ia siaꞌ a nggo. Mae tungga memaꞌ mo atahori ia ra leo, do taꞌo bee?” Ana nataa nae, “Au nau.”
Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu.
59 Boe ma, ara mboꞌi Ribka, no ate inan mana mete-seꞌu e eniꞌ a aꞌanan, fo reu ro Abraham ate nara. Ara olaꞌ fee Ribka papala-babꞌanggiꞌ rae, “Ribka! Hai hule-huleꞌ fo Lamatualain fee nggo bꞌonggi mumuhefu, fo tititi-nonosi mara dadꞌi rifo-rataꞌ. Ma hai o hule-huleꞌ fo tititi-nonosi mara rasenggiꞌ musu nara!”
A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,
Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.
61 Basa naa ma, Ribka no ate ina nara raꞌalilinuꞌ bua-baꞌu nara, de sae banda onta, fo lao ro Abraham ate nara.
Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.
62 Lele naa, Isak leo sia rae Negeb. Ana feꞌe baliꞌ mia oe mataꞌ sia Beer Lahai Roi.
Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.
63 Bꞌobꞌobꞌoꞌ esa, ana dea neu lao-laoꞌ haiꞌ anin. Ana botiꞌ mata na ma, nita banda onta ra rema.
A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.
64 Ribka nita Isak ma, ana onda lai-lai mia banda onta na.
Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.
65 Natane Abraham ate na nae, “Toꞌo! Touꞌ mana laoꞌ nema naa, seka?” Ate a nataa nae, “Naeni au malangga soru ngga.” Boe ma Ribka haꞌi nala salenda na, de babata mata na.
(Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.
66 Ara losa ma, ate a nafadꞌe basaꞌ e neu Isak.
Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil.
67 Boe ma Isak no Ribka risiꞌ inan lalaat na rala, de ruꞌa se esa sao esa. Isak sue Ribka, naa de, ana nda afiꞌ susa ina na mamaten sa ena.
I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.
