Ded'enu' ra Dud'uin 25
1 Leleꞌ naa, hofernor feuꞌ a, nara na Festus, lali Kaisarea neu fo nae parenda. Ana leo fai teluꞌ a mia naa ma, ana lao nakandoo Yerusalem neu.
Tedy Festus vládařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
2 Sia naa, malangga agama Yahudi malanga nara ma malangga feaꞌ ra reu randaa ro e fo rahine e. Ara o ola-olaꞌ Paulus dedꞌea na sia sira neꞌebꞌue na naa.
I postavili se nejvyšší kněz a přednější z Židů proti Pavlovi, a prosili ho,
3 Ara o roꞌe, mete ma bisa naa, hofernor denu atahori nara ro baliꞌ Paulus Yerusalem nema, huu ara rala ralaꞌ ena rae tao risa Paulus sia dalaꞌ taladꞌa na.
Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivesti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby ho zabili na cestě.
4 Te hofernor nataa oi, “Ama nggaree. Taꞌo ia. Hela fo ara ranea e sia Kaisarea dei. Te au o ae haelai baliꞌ naa uu boe.
Ale Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž přijede.
5 De mete ma hei se hambu koasa fo nggero dedꞌeat ia, naa, tungga mo au Kaisarea uu. Mete ma atahori ia tao salaꞌ saa, naa, hei bisa midꞌedꞌea mo e sia naa.”
Protož (řekl, ) kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
6 Basa ma, Festus leo mbei ma fai sanahulu mia Yerusalem, dei de feꞌe baliꞌ nisiꞌ Kaisarea. Atahori Yahudi hira tungga e. Mbilaꞌ na ma, hofernor nae paresaꞌ dedꞌeat naa. De ana denu ro Paulus rala neu nandaa no e. Paulus rala neu ma, atahori Yahudi ra rambariiꞌ rereoꞌ rala e, de fee salaꞌ mataꞌ-mataꞌ neu e. Te ara nda ratudꞌu bukti saa saꞌ boe.
A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivesti.
Kterýž když byl přiveden, obstoupili ti, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi přednášejíce, kterýchž nemohli dovesti,
8 Boe ma Paulus nasalaꞌe ao na nae, “Ama hofernor. Au nda feꞌe tao deꞌulakaꞌ saa saꞌ boe. Au o nda tao saa labꞌan hai atoran agama Yahudi ma sa. Au nda tao unggenggeo Lamatualain Uma Hule-oꞌe Huu Na sia Yerusalem. Ma au o nda tao saa labꞌan mana parenda Roma ra atoran na sa.”
Když on při všem mírnou zprávu dával, že ani proti zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
9 Te hofernor nae haꞌi ralaꞌ no atahori Yahudi ra. Naa de, ana natane Paulus oi, “Ho duꞌa taꞌo bee? Mete ma au nggero dedꞌea ma sia Yerusalem, naa, ho nau, do hokoꞌ?”
Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma, a tam o to souzen býti přede mnou?
10 Paulus rena hofernor natane taꞌo naa ma, ana nataa oi, “Amaꞌ hofernor, au ia, atahori Roma. De ia naa, au umburiꞌ sia amaꞌ hofernor mia manaparenda Roma. Manaparenda Roma mana naꞌena hak nggero au dedꞌea ngga tungga atoran na. Dadꞌi au nda nau isiꞌ Yerusalem, fo neꞌetuꞌ dedꞌea ngga sia naa sa. Amaꞌ bubꞌuluꞌ, au nda tao salaꞌ saa saꞌ boe, labꞌan neu atahori Yahudi ia ra.
I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
11 Mete ma au tao salaꞌ, nandaa no hukun mate, naa, au simbo. Te mete ma saa fo ara olaꞌ naa, nda tebꞌe sa, tungga atoran Roma, nda hambu esa bisa fee au uu atahori ia ra lima nara sa. Ara sanggaꞌ a dalaꞌ, fo rae risa au parsumaꞌ a. De ia naa, tungga au hak ngga, au endi dedꞌeat ia nisiꞌ mamana nggengero dedꞌeat huuꞌ a, fo mane monaeꞌ Kaisar sia Roma, naꞌetuꞌ dedꞌeat ia!”
Nebo jestližeť jsem křiv, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
12 Hofernor rena Paulus naꞌo naa ma, ana noꞌe dudꞌuꞌat mia nonoo mana tungga nggero dedꞌeat naa. Basa ma, ana nafadꞌe Paulus nae, “Huu moꞌe hene misiꞌ Kaisar, de ho musi muu sia Roma.” Olaꞌ basa ma, hofernor nateꞌe neꞌebꞌuet naa.
Tehdy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
13 Basa ma, atahori Yahudi ra mane na, nara na Agripa, no feto na, nara na Bernike, rema sia Kaisarea, fo rae fee hadꞌat neu hofernor feuꞌ a.
A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
14 Ara numban fai hira ro hofernor Festus. Faiꞌ esa, Festus dui Paulus dedꞌea na neu ruꞌa se. Ana oi, “Ama maneꞌ! Sia Kaisarea ia, hai minea atahori sa, nara na Paulus. Dalahulu na, hofernor mbaraaꞌ a nda feꞌe naꞌetuꞌ dedꞌea na sa.
A když tu za mnoho dní byli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž nějaký zanechán jest od Felixa v vězení,
15 Feꞌe lai-laiꞌ ia, au Yerusalem uu ma, malangga agama Yahudi malangga ra ro lasi-lasi adat ra, rema kalaak Paulus, de roꞌe au hukun e.
O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
16 Te ufadꞌe se ae, ‘Tungga mana parenda Roma atoran na, au musi paresaꞌ dedꞌeat ia dei. Atahori mana radꞌedꞌeaꞌ ra musi randaa dei. Au ae rena hei fee salaꞌ saa neu e. Ma ana musi hambu nasalaꞌe ao na boe. Dei fo au bisa uꞌetuꞌ dedꞌeat naa, ma utudꞌaꞌ hukun saa neu e.’
Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prvé než by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky, a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
17 Au baliꞌ Kaisarea uma ma, atahori Yahudi hira tungga boe. Mbilaꞌ na ma, au paresaꞌ tuteꞌ dedꞌeat naa. Au denu se ro Paulus nema nandaa no au, fo au bisa bubꞌuluꞌ dedꞌeat ia huu-pata na.
A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivesti toho muže.
18 Boe ma, atahori Yahudi ra rambariiꞌ de dui Paulus sala nara. Te saa fo rafadꞌeꞌ neu auꞌ a, bera na nda onaꞌ au dꞌuꞌaꞌ a sa.
Jehož žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, o čemž jsem já se domníval.
19 Ara ratofa, huu ara nda ralaꞌ esa soꞌal agama nara sa. Ma, rareresi ro Paulus akaꞌ atahori sa, nara na Yesus. Tungga atahori Yahudi ra, Yesus mate ena. Te Paulus toꞌu nahereꞌ oi Yesus naa, nasodꞌa baliꞌ ena.
Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
20 Ara rareresi taꞌo naa, te huu au atahori feuꞌ, de nda itaꞌ ae uꞌetuꞌ dedꞌeat agama ia taꞌo bee saꞌ boe. Naa de au utane Paulus ae, ‘Ona bee na, au uꞌetuꞌ dedꞌea ma ia sia Yerusalem, do?’
Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
21 Te ana nda nau sa. Ana noꞌe hene nisiꞌ keser. Naa de au uꞌungge uhereꞌ e, losa kaꞌe ala dei fo haitua e Roma neu.”
A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
22 Ara rena Festus dudꞌui na ma, Mane Agripa oi, “Mete ma bisa naa, au ae rena ao ngga mia atahori naa.” Festus nataa oi, “Bisa! Dei fo au ator fo fetu na, amaꞌ bisa rena ao ma mia atahori naa.”
Tedy Agrippa řekl Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
23 Mbilaꞌ ma, hofernor Festus ator, fo mane Agripa rena Paulus oꞌola na. Ana o ator fo atahori naeꞌ bisa rena Paulus oꞌola na boe. Malangga soldꞌadꞌu ra ma atahori monaen sia kota Kaisarea, basa se rema rena Paulus. Boe ma, mane Agripa no Bernike masoꞌ rala rema ro bua-bau mane nara. Basa atahori fee hadꞌat neu ruꞌa se. Basa se raꞌabꞌue ena ma, hofernor denu ro Paulus rala neu.
Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slávou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázaní Festovu přiveden jest Pavel.
24 Ara ro Paulus ma, hofernor olaꞌ oi, “Mane Agripa, ama nggara, ma toronoo susue nggare. Atahori ia, nara na Paulus. Malangga Yahudi hira radꞌedꞌea ro e. Ruma sia Yerusalem ma ruma sia ia, ara risiꞌ au, fo raꞌasusuuꞌ au rae, atahori ia, nda nandaa nasodꞌa sa ena.
I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni muži, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějž všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
25 Naa de au paresaꞌ e, te nda hambu sala na nandaa no hukun mate sa. Te ana noꞌe hene nisiꞌ mana parenda ataꞌ. Naa de, nau nda nau sa, au musi fee ne Roma neu.
Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej poslati.
26 Mete ma au haitua e, naa, au musi tao susura. Te ia na, au musi suraꞌ saa, fee mane monaeꞌ a? Naa de au uꞌubꞌue basa amaꞌ se, fo rena e. Basa naa, au oꞌe ama maneꞌ Agripa fee au dudꞌuꞌat, fo suraꞌ uhine susura fee neu mane monaeꞌ a. Au duꞌa na nda maloleꞌ sa, mete ma au fee dedꞌeat ia nisiꞌ kaisar, te nda ufadꞌe atahori ia sala na sa. Au oꞌola ngga, baꞌu a ia. Makasi.”
O němž, co bych jistého napsal pánu, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl co psáti.
Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně, a pře jeho neoznámiti.
