Ded'enu' ra Dud'uin 23
1 Paulus losa naa ma, ara denu e nasalaꞌe ao na. Ana mete namemeu basa atahori naa ra, ma olaꞌ nae, “Toronoo nggare! Au umburiiꞌ sia ia, no rala ndos. Lamatualain bubꞌuluꞌ, rala ngga meuꞌ.”
Když byl Pavel předveden k výslechu, nijak se nezalekl a odvážně začal: „Bratři, sám Bůh ví, že mám čisté svědomí.“
2 Ara rena e olaꞌ taꞌo naa ma, Ananias, malangga monaeꞌ agama Yahudi a, namanasa. De ana parenda atahori mana rambariiꞌ deka Paulus ra nae, “Toꞌo bafa na!”
Velekněz Ananiáš to považoval za rouhání a přikázal strážnému, aby vězně udeřil přes ústa.
3 Boe ma Paulus naselu no Ananias nae, “Dei fo Lamatualain toꞌo baliꞌ nggo. Ho atahori mana onaꞌ rii neneroseꞌ no cet sia deaꞌ, te mbaꞌi a namanaa tungga ralaꞌ. Ho endoꞌ sia ia, fo tao ao ma onaꞌ ndos e. Ma mae hukun au tungga hita atoran adꞌat na. Te ho mulena-langga neu atoran naa, leleꞌ ho denu ara toꞌo au.”
Pavel na něj zavolal: „Ty křiváku, tebe jednou udeří Bůh! Tváříš se jako ochránce zákona a místo spravedlivého soudu rozdáváš rány.“
4 Atahori mana sia naa ra rena Paulus olaꞌ taꞌo naa ma, ara ai e rae, “Heh! Ho nda mundaa olaꞌ taꞌo naa neu hita malangga agama malangga monaen na sa!”
Strážní ho okřikli: „Takhle mluvíš s Božím veleknězem?“
5 Ma Paulus olaꞌ nae, “Tebꞌe, do? Mete ma taꞌo naa, au oꞌe maꞌaf. Au nda bubꞌuluꞌ eni, hita malangga agama malangga monaeꞌ na sa. Memaꞌ Lamatualain pake atahori fo suraꞌ, nae ‘Afiꞌ olaꞌ deꞌulakaꞌ neu malangga mara.’”
Pavel se omlouval: „Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz. Vím, že je psáno: Nespílej svému vládci!“
6 Paulus nita atahori mana endoꞌ nggero dedꞌeat agama ra ma, ana bubꞌuluꞌ nae, ara babꞌanggi dadꞌi partei rua. Ruma tungga partei Saduki, fo ramahere oi atahori mates ra nda rasodꞌa baliꞌ sa. Ara ramahere oi Lamatualain nda ma ateꞌ sia sorga sa. Ma atahori nda ma samanaꞌ saꞌ boe. Ruma fai tungga partei Farisi fo ramahere oi Lamatualain bisa tao nasodꞌa baliꞌ atahori mates ra. Ara o ramahere rae Lamatualain ma ate sia sorga, ma atahori o ma samanaꞌ boe. Boe ma Paulus olaꞌ nahereꞌ nae, “Toronoo nggare! Sadꞌi basa nggi bubꞌuluꞌ, au ia, atahori Farisi. Au ama ngga, no baꞌi ngga atahori Farisi. Ia naa, hei mae hukun au, huu au umuhere ae, Lamatualain bisa tao nasodꞌa baliꞌ atahori mates ra.” Paulus olaꞌ taꞌo naa ma, atahori Saduki ro Farisi ra rareresi, de ara esa nda maloleꞌ no esa sa. Boe ma ara saranggaa reu rua.
Věděl však, že v radě jsou dva tábory, saducejský a farizejský. Zvolal tedy, aby to všichni slyšeli: „Bratři, jsem farizej a byl jsem tak už od mládí vychován. Jsem postaven před soud, protože hlásám naději na vzkříšení a věčný život!“
Tím se mu podařilo vnést do velerady rozkol.
Saducejové totiž popírali vzkříšení, věčný život a existenci duchovního světa, kdežto farizejové to všechno vyznávali.
9 Dadꞌi basa atahori naa ra rareresi losa basa se ramue-raanggiꞌ. Basa ma, meser hira mia partei Farisi rambariiꞌ de rasalaꞌe Paulus rae, “Atahori ia nda sala sa! Seka bubꞌuluꞌ, seꞌu te atahori mates sa samana na, do, Lamatualain ate Na esa mia sorga, nema olaꞌ no e!”
Obě strany se do sebe pustily a byla z toho velká hádka. Bohoslovci farizejského směru nakonec žádali, aby byl Pavel osvobozen. Říkali: „Vždyť se ničím neprovinil. Co když k němu skutečně promluvil duch nebo anděl? Abychom se nestavěli proti Bohu!“
10 Meser naa ra, olaꞌ taꞌo naa ena, te ara bau rareresi, losa malangga soldꞌadꞌu a namatau. Ana duꞌa, afiꞌ losa ara momoko risa Paulus. Naa de, ana denu soldꞌadꞌu nara onda, fo ro Paulus nisiꞌ mamana neneaꞌ a.
Teď teprve vypuklo pobouření. Velitel se polekal, že vězeň, za kterého ručil, by mohl být ubit. Přivolal rychle vojáky, vysvobodili Pavla z té vřavy a dal ho znovu odvést do pevnosti.
11 Temba neu ma, Lamatuaꞌ Yesus natudꞌu ao na neu Paulus. Ana tao manggatee Paulus ralan, nae “Paul! Afiꞌ mumutau! Ia naa, ho olaꞌ soꞌal au sia Yerusalem ia ena. Musunedꞌa malolole! Dei fo ho o musi olaꞌ taꞌo naa sia Roma boe.”
Té noci se Pavlovi ukázal Pán Ježíš a posiloval ho slovy: „Neztrácej odvahu! Vydal jsi o mně statečné svědectví v Jeruzalémě a vydáš je i v samotném Římě.“
12 Mbila fefetun ma, atahori Yahudi haa nulu lena maꞌiraꞌ fo rae risa Paulus. Ara sumba rae, “Mete ma hai nda feꞌe misa Paulus sa naa, hai nda nau mia-minu sa.”
Druhý den ráno se smluvilo přes čtyřicet židovských mužů,
14 Ara sumba basa ma, reu rafadꞌe malangga monaeꞌ agama ra no lasi-lasi adꞌat Yahudi ra rae, “Ama nggaree! Hai sumba mae, mete ma hai nda feꞌe misa Paulus sa naa, hai nda mia-minu sa.
šli k velekněžím a prohlásili: „Přísahali jsme si, že se nedotkneme jídla ani pití, dokud toho Pavla nezabijeme.
15 Hai hihii ma taꞌo ia: Amaꞌ se musi mindaa mo malangga soldꞌadꞌu monaeꞌ a, fo moꞌe e mo Paulus misiꞌ mamana nggenggero dedꞌeat agama. Tao onaꞌ a amaꞌ se rae paresaꞌ seluꞌ dedꞌea na. Dei fo hai tefa e sia dalaꞌ taladꞌan, fo misa e.”
Vzkažte veliteli, ať ho znovu přivede do velerady, a řekněte, že se chcete jeho případem důkladněji zabývat. My si na něj počkáme a na cestě ho sprovodíme ze světa.“
16 Te Paulus dadꞌis tou na esa rena ara maꞌiraꞌ onaꞌ naa, de ana nela nisiꞌ mamana neneaꞌ a, fo nafadꞌe toꞌo Paulus.
O tomto spiknutí se však dověděl syn Pavlovy sestry. Podařilo se mu strýce v pevnosti navštívit a varovat.
17 Paulus rena basa anaꞌ a dudꞌui na ma, ana noꞌe nala malangga soldꞌadꞌu esa nae, “Ia, au ana ngga. Mo e lai-lai nisiꞌ malangga soldꞌadꞌu monae ma. Te ana nae nafadꞌe dalaꞌ esa.”
Pavel požádal sloužícího důstojníka: „Prosím, zaveď toho mládence k veliteli, má pro něho důležité sdělení.“
18 Boe ma malangga soldꞌadꞌu a no anaꞌ a nisiꞌ malangga soldꞌadꞌu monaeꞌ a. Ana nafadꞌe nae, “Amaꞌ! Paulus, fo hai mineaꞌ a, noꞌe au fo o anaꞌ ia nema nandaa no amaꞌ. Ana nae nafadꞌe dalaꞌ esa.”
Důstojník jeho přání vyhověl. Velitel hovořil s Pavlovým synovcem mezi čtyřma očima. Ten mu řekl: „Židé chystají léčku; zítra tě požádají, abys jim vězně znovu přivedl do velerady, že ho musí ještě důkladněji vyslechnout. Cestou však bude na Pavla číhat víc než čtyřicet mužů ke všemu odhodlaných; zavázali se slavnostní přísahou, že ho zabijí. Jeho život, pane, je ve tvých rukou!“
19 Boe ma malangga a nore nendi anaꞌ a nisiꞌ mamanaꞌ esa de akaꞌ a ruꞌa se. Ana natane nae, “Ho mae mufadꞌe au saa?’.
20 Anaꞌ a nafadꞌe nae, “Atahori Yahudi hira maꞌiraꞌ rae risa toꞌo Paul. Ara rae rema roꞌe amaꞌ, fo fetun na, amaꞌ no toꞌo Paulus misiꞌ mamana nggenggero dedꞌeat agama. Ara eꞌedik rae paresaꞌ ramemeu toꞌo dedꞌean.
21 Te amaꞌ afi tungga hihii nara. Huu atahori haa nulu lenaꞌ ra rae tefa amaꞌ atahori nara sia dalaꞌ, fo rae risa toꞌo Paul. Basa se sumba rae, mete ma sira nda feꞌe risa toꞌo Paul sa naa, sira nda raa-rinu sa. Basa se rahehere ena. Ara rahatiꞌ a amaꞌ nataa nae saa.”
22 Malangga a rena nala anaꞌ a dudꞌuin ma, ana nae, “Afiꞌ mufadꞌe esa boe mae, ho uma mufadꞌe au dalaꞌ ia.” Basa ma ana denu anaꞌ a baliꞌ.
Velitel mladíka propustil a varoval ho: „Nikomu ani slovo, že o tom vím!“Rozhodl se, že raději Pavla odešle pod bezpečným doprovodem k římskému místodržiteli Felixovi do Césareje.
23 Basa ma, malangga soldꞌadꞌu monaeꞌ a noꞌe malangga soldꞌadꞌu rua. Ana parenda se nae, “Sadꞌia soldꞌadꞌu mana lao eiꞌ, natun rua; ma soldꞌadꞌu mana sae ndara, hitu nulu; ma soldꞌadꞌu mana toꞌu tee ra, natun rua. Tetembaꞌ ia liiꞌ sio, ama lao misiꞌ Kaisarea leo.
Dvěma důstojníkům vydal rozkaz, aby v devět hodin večer nastoupilo dvě stě pěšáků, sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.
24 Ama o sadꞌia ndara esa fee neu Paulus. Ama musi mo e malolole losa hofernor Feliks.”
Pro vězně měli připravit nosítka mezi dvěma mezky.
25 Basa ma, ana suraꞌ susura fee hofernor Feliks, taꞌo ia:
Po důstojníkovi eskorty poslal dopis tohoto znění:
26 “Amaꞌ hofernor Feliks. Sodꞌa-moleꞌ mia au, Klaudius Lisias.
„Klaudius Lysias ctěnému místodržiteli Felixovi.
27 Atahori fo au haituaꞌ ia, nara na Paulus. Atahori Yahudi ra toꞌu rala e, ma raꞌe a tao risa e. Te au soldꞌadꞌu nggara rasalaꞌe e mia atahori Yahudi ra lima na. Basa ma, au bubꞌuluꞌ ana toꞌu hak atahori Roma.
Muže, kterého ti posílám, jsem se svým oddílem zachránil z rukou židů. Ti ho málem zabili. Zjistil jsem totiž, že je to římský občan.
28 Au ae bubꞌuluꞌ taꞌo bee, de atahori Yahudi ra rae tao risa e. Naa de, au o e nisiꞌ atahori Yahudi ra mamana nggenggero dedꞌeat agama na.
Abych se dozvěděl, co vlastně proti němu mají, dal jsem ho předvést jejich veleradě.
29 Te nda hambu sala na saa saꞌ boe. Memaꞌ ana nda tao deꞌulaka saa saꞌ boe. De atahori ia nda bisa masoꞌ bui sa, ma nda nandaa no hukun mate sa. Atahori sia mamana nggenggero dedꞌeat agama ra ratofa, huu nenori agama nara esaꞌ a ena na. Naa de, au o baliꞌ atahori ia nisiꞌ mamana naneaꞌ a.
Ukázalo se, že nejde o žádný vážný nebo dokonce hrdelní zločin, ale pouze o jejich náboženské spory.
30 Te mbilaꞌ na ma, au rena oi atahori Yahudi ruma ralaꞌ esa rae risa e. Naa de, au parenda ro tuteꞌ atahori ia nisiꞌ amaꞌ. Au o ufadꞌe atahori Yahudi mana nae tao dedꞌeat labꞌan e, fo rema risiꞌ amaꞌ e. Naa fo amaꞌ rena rae fee salaꞌ saa neu e. Au susura ngga, taꞌo a ia. Makasi!”
Dostal jsem však zprávu, že ho chtějí úkladně zavraždit, a tak ho rychle posílám pod tvoji ochranu. Zároveň dávám na vědomí veleradě, že žalobu na něho mohou podat u tebe. Srdečně tě zdravím!“
31 Basa ma, soldꞌadꞌu ra raote fo tao tungga malangga a parenda na. Tetembaꞌ naa, ara ro Paulus losa kotaꞌ esa, nara na Antipatris.
Pěší oddíly provázely vězně v noci na hranice Judska, do Antipatridy, odkud se vrátily do kasáren.
32 Mbilaꞌ na ma, soldꞌadꞌu mana sae ndara ra ro Paulus rakandoo losa kota Kaisarea. Te soldꞌadꞌu feaꞌ ra, baliꞌ Yerusalem reu.
Za dne doprovodila Pavla již jen jízda.
33 Ara losa Kaisarea ma, rendi susura a nisiꞌ hofernor. Ma ara fee Paulus nisiꞌ hofernor lima na.
V Césareji jej předali místodržiteli a odevzdali mu i velitelův dopis.
34 Hofernor baca basa susura a ma, ana natane Paulus nae, “Ho atahori bee se?” Paulus nataa nae, “Au, atahori mia nusaꞌ Kilikia, amaꞌ.”
Felix vzkaz přečetl a hned se zajímal, ze které římské provincie Pavel pochází, zda totiž vůbec spadá pod jeho pravomoc. Když se dověděl, že je z Kilikie,
35 Hofernor rena nala Paulus naꞌo naa ma, ana nahine oi Paulus toꞌu hak atahori Roma. De ana olaꞌ nae, “Au toꞌu parendaꞌ sia ia. Dei fo au mana nggero dedꞌeat ma. Te, ata musi tahani atahori mana rae radꞌedꞌea ro hoꞌ ra losa ia dei, fo au feꞌe paresaꞌ dedꞌeat ma.” Boe ma, ana denu soldꞌadꞌu ra tao Paulus nisiꞌ sira mamana na, sia ume panggat hofernor sodꞌa na, fo dalahulu na mane Herodes nafefelaꞌ a.
řekl: „Vyslechnu tě, až se dostaví tvoji žalobci.“A dal Pavla střežit ve vládní budově, kterou kdysi postavil Herodes Veliký.
