Luka 23
1 Atunča tuată Vječa amarje sa skulat š jej adus p Isusu la Pilat karje je upravitelju alu rimuluj.
Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
2 Ačija jej ančiput s l optužaskă: “Noj apukat p omusta kum vrja s stričje p lumja anuastră. Rubjaštje nuavă s nu platim porezu alu caruluj alu Rimuluj, a d jel tvrdjaštje k je Kristu, caru.”
Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“
3 Pilat antribat p Isusu: “Ješt tu caru alu Židovilor?” Isusu azăs: “Aša je kum tu aja zăč.”
Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“
4 Pilat atunča zăče alu glavni popilor š alu naroduluj: “Jo nam găsăt k omusta na fukut nimika rov.”
Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“
5 Ali jej ănčapje još maj mult s navaljaskă: “Jel ănvacă p lumja ăn tot pămăntu alu nostru š lji navadjaštje p pobună! Ančiput ăn Galileja š avinjit tot pănla aiča ăn Jeruzalem!”
Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“
6 Kănd Pilat auzăt aja, antribat: “Pa dali je jel d regija Galileja?”
Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
7 Kănd jej azăs: “Da”, Pilat atrimjes p Isusu la Herod, karje vladjaštje p Galileja. Herod baš atunča sa găsăt ăn Jeruzalem.
Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě.
8 Kănd Herod avizut p Isusu, mult sa bukurat d aja k d jel mult auzăt. D multă vrijamje Herod avrut s l vjadă d aja če s nadja k pănglă jel osă fakă čudă.
Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak.
9 Jel antribat p Isusu pitanje dăpă pitanje, ali Isusu p ničunu pitanje na odgovorit.
Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal.
10 Glavni popurlje š učitelji d zakonu alu Mojsije astat ačija š ku nikižala la optužăt.
Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování.
11 Herod š vuastja aluj s ljiga d Isusu š rădja d jel. L ănbrakă ăn cualje d carurj š l trimjatje ăndrăt la Pilat.
Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi.
12 Herod š Pilat, karje irja dušmanj, ăn zuvaja apostanit ortač.
Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
13 Pilat akimat la jel p glavni popurlje, p vođilje alu židovilor š p lumja
Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid
14 š lja azăs: “Mas dus p omusta p optužbă k adrikat pobună ăntră lumja. Lam ispitujit pănglă voj, ali nam vizut divina d karje las optužăt.
a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu.
15 Nič Herod na găsăt divina aluj š aša la trimjes ăndrăt la noj. Ăsta om na fukut nimika s zaslužaskă kaznă d muartje.
Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin,
16 Atunča osă lji zăk s l bată ku biču, š atunča l las.”
a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím.
Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“
18 Ali toc ăn unu glas astrigat: “P jel umuară, a lasinje p Baraba!”
Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“
19 Baraba irja ăn kisuarje daja če irja umješăt ăn pobună ăn Jeruzalem š daja ča murăt.
Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.
20 Pilat jar sa obratit alu toc k avrut s oslobodjaskă p Isusu.
Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit.
21 Ali jej astat s striđje: “Razapnjaštălăj! Razapnjaštălăj!”
Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“
22 Pilat sa obratit š d trje vorj: “Ali d karje rov afukut? Nam utvrdit k afukut nimika če zaradjaštje kaznă d muartje. Zăk s l bată ku biču, š atunča l las.”
Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“
23 Ali, jej š maj dăpartje astrigat š akătat s l razapnjaskă. Jej napokon adobidit aja če jej avrut.
Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo,
24 Pilat aodlučit s fakă p voja alor.
a tak jim Pilát nakonec vyhověl.
25 Oslobodit p ăla karje afost ăn kisuarje dăn pobună š daja ča murăt, k jel irja omu p karje avrut Pilat s l oslobodjaskă. A p Isusu la predajit la vuastja aluj s l umuarje kum toc avrut.
Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
26 Vuastja aduče p Isusu ku kruča p umirje aluj. Pănd jej pljika, apukat p njeki om dăn Cirena karje s kima Šimun karje sa tors d sat š ja pus p umirje kruča s la dukă dăpă Isusu.
Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole.
27 Dăpă Isusu apljikat multă lumje š multă mujerj karje aplăns š tuguja.
Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly.
28 Ali Isusu s okrinjaštje kătri jej š lja zăs: “Mujeri d Jeruzalem, nu plănđec d minje, njego d voj š d kupi alji voštri.
Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi.
29 K vinje zăljilje kănd osă s rubjaskă: ‘Blago alu mujerilor karje narje kupi. Blago alu mujerilor karje na fukut, š alu amižduavje tjepturj karje na supt!’
Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti.
30 Ăn aja vrijamje lumja osă zăkă alu planinălor: ‘Kădijec p noj’ š alu djalulor: ‘Ăviljicănje!’
Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je.
31 Akă ăn fok ardje ljemnu vjardje, kăt osă argă još ljemnu auskat?”
Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
32 A vuastja aduče š p doj kriminalcurj s lji razapnjaskă ku Isusu.
Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci.
33 Kănd avinjit la lok karje s kjamă Lubanja, la razapinjit, a š ku jel š p doj kriminalcurj, p unu p dirjaptă alu Isusuluj, a p altu p stăngă.
Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici.
34 Isusu sa rugat: “Tato, oprostjaštălje k nu štije če fače!” Vuastja atunča arunkat kockă š aša podjeljaštje cualjilje alu Isusuluj ăntră jej.
Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“Vojáci losovali o jeho šaty.
35 Lumja astat š toc s ujta, pănd poglavari alor sa ljigat d Isusu š lja zăs: “P alci jel aspasăt. Akuša s spasaskă săngur p jel akă je stvarno Kristu, izabraniku alu Dimizovuluj!”
Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“
36 Sa străbat š vuastja d jel. Avinjit la jel š ji nudja akru vin.
Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali:
37 Jej azăs alu Isusuluj: “Spasaštje p tinje akă ješt caru alu Židovilor!”
„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“
38 Dăpă jel astat natpisu: “ĂSTA JE CARU ALU ŽIDOVILOR.”
Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“
39 Unu dăn kriminalcurj karje visja p kruče l uvridja ku vorbilje: “Tu ješt Kristu, dănă? Spasaštje atunča š p tinje š p noj!”
Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“
40 Ali altu kriminalc la ukurit: “Dali nu c frikă d Dimizov? Trpještj ista kazna kašă jel.
Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?
41 Ali p pravdă je noj s trpim k noj zaslužăm kaznă d djela alu nostru. Ali omusta na fukut numik rov.”
My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“
42 Azăs atunča: “Isusulje, kănd ănčipja s vladješt ka caru, smilujaštitje p minje.”
Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“
43 Isusu ja zăs: “Istină c zăk: astăz osă fi ăn raj ku minje.”
Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
44 Kănd afost njeđe duavăsprjače satje, suarilje aprestanit s sajaskă š nuaptja prekrijit tot pămăntu pănla trje satje posljepodne.
Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin.
45 Lumina alu suarilje anistanit, š dăturdată firjanga alu Hramuluj sa rupt p mižlok.
Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů.
46 Atunča Isusu ăntarje strigă: “Tato, predajesk sufljetu alu mjov ăn mănilje alji tjalje!” Ćim azăs aja, aslubuzăt sufljetu.
Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“A s těmi slovy na rtech zemřel.
47 Kănd kapetanu alu rimuluj avizut ča fost, ančiput s slavjaskă p Dimizov š zăča: “Omusta sigurno irja pravedan!”
Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“
48 Maj ănklo, lumja karje afost ačija š avizut če sa dogodit sa razilazăt š s bătja ăn tjept d marje žalost.
Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení.
49 A toc karje aštijut p Isusu š mujerilje karje avinjit dăpă jel dăn Galileja astat maj dăpartje š s ujta la tot če sa dogodit.
Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
50 Š jakă njeki om, karje s kima Josip d Arimateja, trgu ăn Judeja, apljikat la Pilat š akătat s ji dja tjela alu Isusuluj.
Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk,
51 Jel afost članu d Vječa amarje alu Židovilor, ali nu sa slažăt ku jej daja ča pukat š osudit p Isusu p muartje.
nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království.
52 Jel afost bun š pravedan om karje štipta cara alu Dimizov.
Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše.
53 Š Josip askinit tjela alu Isusuluj dăpă kruče, š l umotjaštje ăn skumpă albă plahtă š l punje ăn gruapă isklesătă ăn stijenă, ăn karje još nimilja nuje ăngrupat.
Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
54 Suarilje kădja, š sămbăta samo če na vinjit.
To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty.
55 Mujerilje karje avinjit ku Isusu dăn Galileja, apljikat dăpă Josip š avizut undje gruapa š ča fukut ku tjela alu Isusuluj.
Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo.
56 Atunča sa tors akasă s pripremjaskă jarbilje š ulje karje miruasă d tjela. Sămbătă sa udinit, d aja k poštuja zakonu alu Mojsije.
Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.
