Cântarea lui Solomon 5
1 Am venit în grădina mea, sora mea, mireasa mea; mi-am adunat mirul cu mirodenia mea; mi-am mâncat fagurele cu mierea mea; mi-am băut vinul cu laptele meu; mâncaţi, prieteni; beţi, da, beţi din abundenţă, preaiubiţilor.
Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
2 Dorm, dar inima mi se trezeşte: este vocea preaiubitului meu care bate, spunând: Deschide-mi, sora mea, iubirea mea, porumbiţa mea, neîntinata mea, căci capul îmi este plin cu rouă şi şuviţele mele cu picăturile nopţii.
Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
3 Mi-am scos haina; cum să o îmbrac? Mi-am spălat picioarele; cum să le întinez?
Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
4 Preaiubitul meu şi-a băgat mâna prin gaura uşii şi lăuntrul mi-a fost cuprins de dor după el.
Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
5 M-am ridicat să deschid preaiubitului meu; şi mâinile mele au picurat mir şi degetele mele mir dulce mirositor, pe mânerele încuietorii.
I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
6 Am deschis iubitului meu, dar preaiubitul meu se retrăsese, plecase; sufletul meu se sfârşea când el vorbea, l-am căutat, dar nu l-am găsit; l-am chemat, dar nu mi-a dat niciun răspuns.
Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 Păzitorii care cutreierau cetatea m-au găsit, m-au lovit, m-au rănit; paznicii zidurilor mi-au luat vălul.
Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
8 Vă conjur, fiice ale Ierusalimului, dacă îl găsiţi pe preaiubitul meu, să îi spuneţi că sunt bolnavă de dragoste.
Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
9 Cu ce este preaiubitul tău mai mult decât alt preaiubit, tu, cea mai frumoasă dintre femei? Cu ce este preaiubitul tău mai mult decât alt preaiubit, ca să ne conjuri astfel?
Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
10 Preaiubitul meu este alb şi rumen, cel dintâi dintre zece mii.
Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
11 Capul lui este ca aurul cel mai pur, şuviţele lui sunt dese şi negre cum este corbul.
Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
12 Ochii lui sunt ca ochii porumbiţelor lângă râurile de ape, spălaţi cu lapte şi potrivit aşezaţi.
Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
13 Obrajii lui sunt ca un pat de miresme, ca flori dulci; buzele lui precum crini, picurând mir dulce mirositor.
Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
14 Mâinile lui sunt ca inele din aur montate cu beril; pântecele lui este ca fildeş strălucitor placat cu safire.
Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
15 Picioarele lui sunt ca nişte coloane de marmură, montate pe postamente din aur pur, înfăţişarea lui este ca Libanul, măreaţă ca cedrii.
Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
16 Gura lui este dulceaţă; da, el este cu totul de iubit. Acesta este preaiubitul meu şi acesta este prietenul meu, fiice ale Ierusalimului.
Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.
