Isaia 33
1 Vai ţie care prazi fără să fi prădat; şi te porţi cu perfidie fără ca ei să se fi purtat cu perfidie cu tine! Când vei înceta să prazi, vei fi prădat; şi când vei pune capăt purtării perfide, se vor purta cu perfidie cu tine.
Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
2 DOAMNE, fii cu har fața de noi, te-am aşteptat, fii tu braţul lor în fiecare dimineaţă, de asemenea salvarea noastră în timp de tulburare.
Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
3 La zgomotul tumultului, poporul a fugit; la înălţarea ta, naţiunile au fost împrăştiate.
Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
4 Şi prada ta va fi adunată precum adunarea omizilor; ca alergarea încolo şi încoace a lăcustelor va alerga el peste ei.
A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
5 DOMNUL este înălţat, căci locuieşte în înalt; el a umplut Sionul cu judecată şi dreptate.
Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
6 Şi înţelepciune şi cunoaştere vor fi statornicia timpurilor tale [şi] tăria salvării, frica de DOMNUL este tezaurul lui.
I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
7 Iată, vitejii lor vor plânge afară; ambasadorii păcii vor plânge amarnic.
Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
8 Drumurile mari stau risipite, călătorul nu mai este; a rupt legământul, a dispreţuit cetăţile, nu dă atenţie nimănui.
Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
9 Pământul jeleşte şi tânjeşte; Libanul este ruşinat şi retezat; Saronul este ca un pustiu; şi Basanul şi Carmelul îşi scutură [fructele].
Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
10 Acum mă voi scula, spune DOMNUL; acum voi fi înălţat; acum mă voi ridica.
Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
11 Veţi concepe pleavă, veţi naşte mirişte, suflarea voastră, ca focul, vă va mistui.
Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
12 Şi poporul va fi ca arderile varului, ca spini tăiaţi vor fi arşi în foc.
I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
13 Voi cei de departe ascultaţi ce am făcut; şi voi cei de aproape recunoaşteţi puterea mea.
Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
14 Păcătoşii în Sion sunt înspăimântaţi; teama i-a surprins pe făţarnici. Cine dintre noi va locui cu focul mistuitor? Cine dintre noi va locui cu arderi veşnice?
Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
15 Cel ce umblă cu dreptate şi vorbeşte cu integritate; cel ce dispreţuieşte câştigul oprimărilor, care îşi scutură mâinile de la ţinerea mitelor, care îşi astupă urechile de la auzirea sângelui şi îşi închide ochii de la vederea răului;
Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
16 El va locui pe înălţime, locul lui de apărare va fi întăriturile stâncilor, i se va da pâine, apele îi vor fi asigurate.
Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
17 Ochii tăi vor vedea pe împărat în frumuseţea lui; vor privi ţara care este foarte departe.
Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
18 Inima ta va medita la teroare. Unde este scribul? Unde este colectorul tributului? Unde este cel ce a numărat turnurile?
Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
19 Nu vei vedea un popor aspru, un popor cu o vorbire mai adâncă decât poţi pricepe; cu o limbă bâlbâită, pe care nu o înţelegi.
Lidu ukrutného neuhledáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
20 Priveşte Sionul, cetatea sărbătorilor noastre, ochii tăi vor vedea Ierusalimul, o locuinţă liniştită, un cort ce nu va fi desfăcut; niciunul dintre cuiele acestuia nu va fi vreodată mutat, nici vreuna din corzile lui nu va fi ruptă.
Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
21 Dar acolo DOMNUL glorios ne va fi un loc de râuri largi şi pâraie, în care nu vor merge galere cu vâsle, nici corabia măreaţă nu va trece.
Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
22 Fiindcă DOMNUL este judecătorul nostru, DOMNUL este legiuitorul nostru, DOMNUL este împăratul nostru; el ne va salva.
Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
23 Frânghiile tale sunt dezlegate; nu puteau întări bine catargul lor, nu puteau întinde pânza; atunci prada unui jaf mare va fi împărţită; cei şchiopi iau prada.
Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
24 Şi locuitorul nu va spune: Sunt bolnav; poporului care locuieşte în ea îi va fi iertată nelegiuirea.
Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
