< Luka 18 >

1 O Isus vaćarda pe sikadenđe paramič te sikavol len sar trubul te molin pe thaj te ačhen ane gova.
Сказав же й приповість їм про те, що треба по всяк час молитись, а не внивати,
2 Vaćarda: “Ane jekh foro sasa jekh sudija savo ni darajlo e Devlestar thaj ni marisada e manušenđe.
глаголючи: Один суддя був у якомусь городі, й Бога ж бояв ся, і чоловіка не соромив ся.
3 Ane gova foro sasa i jekh romni savako rom mulo. Voj stalno avola leste thaj molisada le: ‘De man pravda angle kova savo tužil man!’
Вдовиця ж була одна у городі тім, і прийшла до него, кажучи: Пометись за мене над противником моїм.
4 Vov jekh vreme ni manglja te pomožil laće, al kana nakhlo nesavo vreme vaćarda korkoro pese: ‘Iako ni darav taro Dol thaj ni mariv e manušenđe,
І не хотїв довго, потім же каже в собі: Хоч і Бога не боюсь, і чоловіка не соромлюсь,
5 ka dav pravda kala udovicaće golese so avol but droma ke mande, te ma avol te dosadil man!’”
то, що докучав менї вдова ся, помщусь за неї, щоб, без перестану ходячи, не докучала менї.
6 Tegani vaćarda o Gospod o Isus: “Šunen so vaćarda kova nepravedno sudija!
Рече ж Господь: Слухайте, що суддя неправедний каже!
7 Ni li ka dol pravda o Dol pe birime manušen save ano rojipe molin pe lese rat thaj đive? Vov li ka ačhavol len te ađućaren?
Бог же чи не помстив ся б за вибраних своїх, що голосять до Него день і ніч, хоч довго терпить про них?
8 Vaćarav tumenđe, kaj sigate ka dol len pravda. Al me, o Čhavo e manušeso, kana ka avav ki phuv, ka arakhav li maškare manuša gasavo pačajipe?”
Глаголю вам, що помстить ся за них незабаром. Тільки ж Син чоловічий прийшовши, чи знайде віру на землї?
9 Tegani o Isus vaćarda jekh paramič kolenđe save dije gođi pese kaj si čačutne thaj korkore pes dikhlje pobaren averendar:
Сказав же й до инших, що вповали на себе, що вони праведні, та гордували другими, приповість сю:
10 “Duj manuša đele ano Hram te molin pe e Devlese: Jekh sasa farisejo, a dujto carinco.
Два чоловіки ввійшли в церкву помолитись: один Фарисей, а другий митник.
11 O farisejo ačhilo thaj molisada ane peste: ‘Devla! Hvaliv tut kaj naj sem sar kala avera manuša: čora, nepravednikura, preljubnikura il sar kava o carinco.
фарисей, ставши, так у собі молив ся: Боже, дякую Тобі, що я не такий, як инші люде, здирщики, неправедні, перелюбні, або як оцей митник.
12 Postiv duj droma ko kurko, dav tut dešto kotor tare sa so zaradiv.’
Я пощу два рази на тиждень, і даю десятину з усього, що придбаю.
13 Al o carinco ačhilo odural. Ni manglja ni pe jakha te vazdol premalo nebo, nego čalada pe ano kolin te sikavol kobor lese pharo thaj vaćarda: ‘Devla, av milostivno manđe, e grešnikose!’
А митник, оддалеки ставши, не хотів і очей до неба звести, а бив у груди себе, кажучи: Боже, милостивий будь менї грішному.
14 Vaćarav tumenđe: o carinco đelo čhere opravdimo anglo Dol, a na kava o farisejo. Golese so dži jekh, ko pes vazdol, ka avol ponizimo, thaj ko pes ponizil, ka avol vazdimo.”
Глаголю вам: пійшов сей до дому свого оправданий більш, нїж той; бо кожен, хто несеть ся вгору, принизить ся; хто ж принижуєть ся, пійде вгору.
15 Ande anglo Isus i e cikne čhavoren te čhuvol pe vasta pe lende thaj te blagoslovil len. Kana gova dikhlje e sikade, vaćarde lenđe te ni ćeren gova.
Приносили ж йому й дїтей, щоб до них приторкнувсь; бачивши ж ученики, заказували їм.
16 Al o Isus dija len vika thaj phenda: “Mučhen e čhavoren te aven ke mande thaj ma ačhaven len, golese so gasavenđe preperol o Carstvo e Devleso!
Ісус же, покликавши їх, рече: Пустіть дїток приходити до мене й не боронїть їм; таких бо царство Боже.
17 Čače vaćarav tumenđe, ko ni primil o Carstvo e Devleso sar čhavoro, ni ka dol ane leste!”
Істино глаголю вам: Хто не прийме царства Божого, як дитина, не ввійде в него.
18 Jekh šorutno pučlja e Isuse: “Učitelju šukareja, so te ćerav te avol man džuvdipe bizo meripe?” (aiōnios g166)
І питав Його один старшина, кажучи: Учителю благий, що робивши життв вічне насліджу. (aiōnios g166)
19 O Isus phenda lese: “Sose akhare man šukareja? Khoni naj šukar, samo o Dol.
Рече ж йому Ісус: Чого мене звеш благим? нїхто не благий, тільки один Бог.
20 E Devlese zapovestura džane: ‘Ma čher preljuba’, ‘Ma mudar’, ‘Ma čor’, ‘Ma svedoči xoxavne’, ‘Poštuji će dade thaj će da!’”
Заповіді знаєш: Не чини перелюбу, Не вбивай. Не кради. Не сьвідкуй криво, Поважай батька твого й матїр твою.
21 O šorutno vaćarda: “Sa kava ćerdem tare mingro ternipe.”
Він же каже: Се все хоронив я з малку мого.
22 Kana šunda kava o Isus, vaćarda lese: “Vadži jekh trubul tut: bićin sa so isi tut, thaj e pare de e čororenđe thaj ka avol tu barvalipe ko nebo. Pale gova ava pale mande!”
Почувши ж се Ісус, рече йому: Ще одного тобі недостає: усе, що маєш, продай та й роздай убогим, і мати меш скарб на небі; та й приходь ійди слїдом за мною.
23 Kana šunda gova o barvalo, sasa but bibaxtalo, golese kaj sasa le but barvalipe savo ni manglja te bićinol.
Він же, почувши се, став вельми сумний, був бо дуже багатий.
24 Kana dikhlja o Isus kaj sasa bibaxtalo, vaćarda: “Kobor si pharo e barvalenđe te den ano Carstvo e Devleso!
Побачивши ж його Ісус, що вельми сумний став, рече: Як тяжко багацтва маючи увійти в царство Боже!
25 Poločhe si e kamilaće te načhol maškare kana e suvaće, nego o barvalo te dol ano Carstvo e Devleso!”
Легше бо верблюдові кріз ушко голки пройти, нїж багатому в царство Боже ввійти.
26 E manuša save šunde le, pučlje: “Onda ko šaj te avol spasimo?”
Казали ж ті, що чули: То хто ж може спастись?
27 O Isus phenda: “So si nemoguće e manušenđe, e Devlese si moguće.”
Він же рече: Неможливе у людей - можливе у Бога.
28 Tegani o Petar phenda: “Akh, amen ačhadam sa so sasa amen, te dža pale tute.”
Каже ж Петр: Ось ми покинули все, та й пійшли слїдом за Тобою.
29 O Isus vaćarda lenđe: “Čače vaćarav tumenđe: Dži jekh savo ačhada po čher, il e romnja, il e phralen, il e dade thaj deja, il e čhaven bašo Carstvo e Devleso,
Він же рече їм: Істино, істино глаголю вам: Що нема нікого, хто покинув господу, або родителїв, або братів, або жінку, або дїти задля царства Божого,
30 ka primil akana vadži pobut ke akava sveto kolestar so ačhada, thaj ka primil džuvdipe bizo meripe ko sveto savo ka avol.” (aiōn g165, aiōnios g166)
та й не приняв багато більше часу сього, а в віку будучому життв вічне. (aiōn g165, aiōnios g166)
31 Ćidija o Isus e dešuduje apostoluren thaj vaćarda lenđe: “Ake, dža upre ano Jerusalim. Odori ka ćerdol sa kova so e prorokura pisisade ano Sveto lil mandar, taro Čhavo e manušeso.
Узявши ж дванайцятьох, рече до них: Оце йдемо в Єрусалим, і станеть ся все, що написано через, пророків, Синові чоловічому.
32 Ka den man ke manuša save ni džanen e Devlese thaj ka maren muj mancar. Ka ladžaren man thaj ka čhungaren man.
Буде бо виданий поганам, і насьміхатимуть ся з Него, й зневажати муть Його, й плювати муть на Него,
33 Ka šibin man thaj ka mudaren man, al me o trito đive ka uštav tare mule.”
і бивши убють Його; а третього дня воскресне.
34 E sikade khanči ni haljarde tare gova so vaćarda o Isus. O značenje tare kala lafura sasa lendar garado thaj ni džanglje so sasa lenđe vaćardo.
А вони нїчого того не зрозуміли; й було слово се закрите від них, і не розуміли глаголаного.
35 Kana o Isus reslo pašo foro Jerihon, sasa jekh koro manuš savo bešindoj mangljarola ko drom.
Стало ся ж, як наближав ся до Єрихона, один слїпий сидів при дорозї просячи;
36 Kana o koro šunda kaj pherdo manuša načhen, pučlja: “So si gova?”
чувши ж, що народ йде мимо, спитав, що б се було.
37 Vaćarde lese kaj načhol o Isus taro foro Nazaret.
Сказали ж йому, що Ісус Назарянин іде мимо.
38 Tegani o koro dija vika: “Isuse, Čhaveja e Davideso, smilui tut pe mande!”
І покликнув, кажучи: Ісусе, сину Давидів, помилуй мене.
39 Nesave manuša save đele anglo Isus, phende lese te ma dol vika gaći, al vov vadži pozurale dija vika: “Čhaveja e Davideso, smilui tut pe mande!”
А ті, що йшли попереду, сварили на него, щоб мовчав; він же ще більш кричав: Сину Давидів, помилуй мене.
40 O Isus ačhilo thaj vaćarda te anen e kore manuše paše leste. Kana ande le, pučlja le o Isus:
Ставши ж Ісус, звелїв його привести до себе; як же наближив ся він, спитав його,
41 “So manđe te ćerav tuće?” Vov vaćarda: “Gospode! Mangav te dikhav!”
глаголючи: Що хочеш, щоб вробив тобі? Він же каже: Господи, щоб я прозрів.
42 O Isus phenda lese: “Dikh! Ćiro pačajipe spasisada tut.”
А Ісус рече йому: Прозри: віра твоя спасла тебе.
43 Thaj sigate dikhlja, đelo palo Isus thaj hvalisada e Devle. Savore save kava dikhlje, hvalisade e Devle.
І зараз прозрів, та й пійшов слїдом за Ним, прославляючи Бога; і ввесь народ, побачивши се, оддав хвалу Богові.

< Luka 18 >