Lucas 9
1 Ele reuniu os doze e lhes deu poder e autoridade sobre todos os demônios, e para curar doenças.
I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
2 Ele os enviou para pregar o Reino de Deus e para curar os doentes.
I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
3 Ele lhes disse: “Não leve nada para sua jornada - nem pessoal, nem carteira, nem pão, nem dinheiro. Não tenham duas túnicas cada uma.
A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
4 Em qualquer casa que você entre, fique lá, e parta dali.
A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
5 Todos os que não o receberem, quando sair daquela cidade, sacudam até mesmo o pó dos pés para um testemunho contra eles”.
A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
6 Eles partiram e foram por todas as aldeias, pregando a Boa Nova e curando em todos os lugares.
I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
7 Agora Herodes o tetrarca ouviu falar de tudo o que foi feito por ele; e ficou muito perplexo, porque foi dito por alguns que João havia ressuscitado dos mortos,
Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
8 e por alguns que Elias havia aparecido, e por outros que um dos velhos profetas havia ressuscitado.
A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
9 Herodes disse: “Eu decapitei João, mas quem é este sobre quem eu ouço tais coisas? Ele procurou vê-lo.
I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
10 Os apóstolos, quando voltaram, disseram-lhe o que haviam feito. Ele os levou e se afastou para uma região desértica de uma cidade chamada Betsaida.
Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
11 Mas as multidões, percebendo isso, o seguiram. Ele os recebeu, falou-lhes do Reino de Deus e curou aqueles que precisavam de cura.
Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
12 O dia começou a se desgastar; e os doze vieram e lhe disseram: “Mande a multidão embora, para que possam ir às aldeias e fazendas vizinhas e hospedar-se e conseguir comida, pois estamos aqui em um lugar deserto”.
Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
13 Mas ele disse a eles: “Você lhes dá algo para comer”. Eles disseram: “Não temos mais de cinco pães e dois peixes, a menos que devêssemos ir comprar comida para todas essas pessoas”.
I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
14 Pois eles eram cerca de cinco mil homens. Ele disse a seus discípulos: “Faça-os sentar em grupos de cerca de cinqüenta cada um”.
Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
15 Eles o fizeram, e os fizeram sentar-se todos.
I učinili tak, a posadili se všickni.
16 Ele pegou os cinco pães e os dois peixes e, olhando para o céu, abençoou-os, partiu-os e deu-os aos discípulos para que se pusessem diante da multidão.
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
17 Eles comeram e estavam todos cheios. Eles juntaram doze cestos de pedaços quebrados que sobravam.
I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
18 Quando ele estava orando sozinho, os discípulos estavam perto dele, e ele perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?
I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
19 Eles responderam, “'João Batista', mas outros dizem, 'Elias', e outros, que um dos antigos profetas ressuscitou”.
A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
20 Ele disse a eles: “Mas quem você diz que eu sou?” Pedro respondeu: “O Cristo de Deus”.
I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
21 Mas ele os advertiu e ordenou que não dissessem isso a ninguém,
A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
22 dizendo: “O Filho do Homem deve sofrer muitas coisas, e ser rejeitado pelos anciãos, chefes sacerdotes e escribas, e ser morto, e ao terceiro dia ser ressuscitado”.
Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
23 Ele disse a todos: “Se alguém deseja vir atrás de mim, deixe-o negar a si mesmo, pegue sua cruz e me siga”.
I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
24 Pois quem quiser salvar sua vida, perdê-la-á, mas quem perder sua vida por minha causa, salvá-la-á”.
Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
25 Para que beneficia um homem se ele ganha o mundo inteiro e perde ou perde a sua própria vida?
Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
26 Pois quem se envergonhar de mim e de minhas palavras, dele se envergonhará o Filho do Homem quando vier em sua glória, e a glória do Pai, e dos santos anjos.
Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
27 Mas eu vos digo a verdade: há alguns dos que estão aqui que não provarão de modo algum a morte até verem o Reino de Deus”.
Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
28 Cerca de oito dias depois destes dizeres, ele levou consigo Pedro, João e Tiago, e subiu à montanha para rezar.
I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
29 Enquanto rezava, a aparência de seu rosto foi alterada, e sua roupa ficou branca e deslumbrante.
A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
30 Eis que dois homens estavam conversando com ele, que eram Moisés e Elias,
A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
31 que apareceram em glória e falaram de sua partida, que ele estava prestes a realizar em Jerusalém.
Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
32 Agora Peter e aqueles que estavam com ele estavam com o sono pesado, mas quando estavam completamente acordados, viram sua glória, e os dois homens que estavam com ele.
Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
33 Quando se separavam dele, Pedro disse a Jesus: “Mestre, é bom para nós estarmos aqui”. Vamos fazer três tendas: uma para você, uma para Moisés e uma para Elias”, sem saber o que ele disse.
I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
34 Enquanto ele dizia estas coisas, uma nuvem veio e os ofuscou, e eles ficaram com medo quando entraram na nuvem.
A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
35 Uma voz saiu da nuvem, dizendo: “Este é meu Filho amado”. Escutem-no”!
I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
36 Quando a voz veio, Jesus foi encontrado sozinho. Eles ficaram em silêncio e não disseram a ninguém naqueles dias nada do que tinham visto.
A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
37 No dia seguinte, quando desceram da montanha, uma grande multidão o encontrou.
Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
38 Eis que um homem da multidão gritou, dizendo: “Mestre, peço-lhe que olhe para meu filho, pois ele é meu único filho nascido.
A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
39 Eis que um espírito o leva, ele grita de repente, e o convulsiona de modo que ele espuma; e dificilmente se afasta dele, ferindo-o severamente.
A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
40 Eu implorei a seus discípulos que o expulsassem, e eles não puderam”.
I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
41 Jesus respondeu: “geração infiel e perversa, por quanto tempo estarei convosco e serei paciente convosco? Traga seu filho aqui”.
I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
42 Enquanto ele ainda estava chegando, o demônio o jogou no chão e o convulsionou violentamente. Mas Jesus repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu a seu pai.
A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
43 Todos ficaram espantados com a majestade de Deus. Mas enquanto todos se maravilhavam com tudo o que Jesus fez, ele disse a seus discípulos:
I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
44 “Deixai que estas palavras vos cheguem aos ouvidos, pois o Filho do Homem será entregue nas mãos dos homens”.
Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
45 Mas eles não entenderam este ditado. Estava escondido deles, que não deveriam percebê-lo, e eles tinham medo de perguntar a ele sobre este ditado.
Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
46 Entre eles, surgiu uma discussão sobre qual deles era o maior.
I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
47 Jesus, percebendo o raciocínio de seus corações, pegou uma criancinha e o colocou ao seu lado,
Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
48 e lhes disse: “Quem quer que receba esta criancinha em meu nome, me recebe”. Quem me recebe, recebe aquele que me enviou”. Para quem for o menor entre todos vós, este será grande”.
A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
49 John respondeu: “Mestre, vimos alguém expulsar demônios em seu nome e o proibimos, porque ele não nos segue”.
I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
50 Jesus lhe disse: “Não o proíbam, pois quem não é contra nós é a nosso favor”.
I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
51 Aconteceu que, quando os dias estavam próximos que ele deveria ser levado para cima, ele intentou ir a Jerusalém
I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
52 e enviou mensageiros antes de seu rosto. Eles foram e entraram numa aldeia dos samaritanos, a fim de se prepararem para ele.
I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
53 Eles não o receberam, porque ele estava viajando com seu rosto voltado para Jerusalém.
Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
54 Quando seus discípulos, Tiago e João, viram isto, disseram: “Senhor, queres que mandemos fogo para descer do céu e destruí-los, assim como Elias fez”?
A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
55 Mas ele se voltou e os repreendeu: “Você não sabe que tipo de espírito você é”.
Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
56 Pois o Filho do Homem não veio para destruir a vida dos homens, mas para salvá-los”. Eles foram para outra aldeia.
Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
57 Enquanto iam a caminho, um certo homem lhe disse: “Quero seguir-te para onde quer que vás, Senhor”.
Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
58 Jesus disse a ele: “As raposas têm buracos e as aves do céu têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem onde colocar sua cabeça”.
I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
59 Ele disse a outro: “Sigam-me!” Mas ele disse: “Senhor, permita-me primeiro ir enterrar meu pai”.
I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
60 Mas Jesus disse-lhe: “Deixa os mortos enterrar seus próprios mortos, mas vai e anuncia o Reino de Deus”.
I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
61 Outro também disse: “Quero seguir-te, Senhor, mas primeiro permita-me dizer adeus aos que estão em minha casa”.
I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
62 Mas Jesus lhe disse: “Ninguém, tendo posto a mão no arado e olhando para trás, está apto para o Reino de Deus”.
Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
