< Lucas 8 >

1 Logo depois, ele percorreu cidades e aldeias, pregando e trazendo as boas novas do Reino de Deus. Com ele estavam os doze,
I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním.
2 e certas mulheres que haviam sido curadas de espíritos malignos e enfermidades: Maria que se chamava Madalena, de quem sete demônios haviam saído;
I ženy některé, kteréž byl uzdravil od duchů zlých a od nemocí: Maria, kteráž slove Magdaléna, z níž bylo sedm ďáblů vyšlo,
3 e Joana, a esposa de Chuzas, mordomo de Herodes; Susana; e muitas outras que as serviram de seus bens.
A Johanna manželka Chuzova, úředníka Heródesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
4 Quando uma grande multidão se reuniu e pessoas de todas as cidades vinham até ele, ele falou por meio de uma parábola:
Když se pak scházel zástup mnohý, a z měst hrnuli se k němu, mluvil v podobenství:
5 “O fazendeiro saiu para semear sua semente. Enquanto semeava, algumas caíram ao longo da estrada, e foi pisoteada, e as aves do céu a devoraram.
Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští zzobali je.
6 Outras sementes caíram sobre a rocha e, assim que cresceram, murcharam, porque não tinham umidade.
A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, proto že nemělo vláhy.
7 Outras caíram no meio dos espinhos, e os espinhos cresceram com ela e a sufocaram.
Jiné pak padlo mezi trní, a spolu zrostlé trní udusilo je.
8 Outras caíram no bom terreno e cresceram e produziram cem vezes mais frutos”. Ao dizer estas coisas, ele gritou: “Aquele que tem ouvidos para ouvir, que ouça!
A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9 Então seus discípulos lhe perguntaram: “O que significa esta parábola”?
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
10 Ele disse: “A você é dado conhecer os mistérios do Reino de Deus, mas ao resto é dado em parábolas, que 'vendo eles podem não ver, e ouvindo eles podem não entender'.
A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
11 “Agora a parábola é esta: A semente é a palavra de Deus.
Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
12 Aqueles ao longo do caminho são aqueles que ouvem; então o diabo vem e tira a palavra de seu coração, para que não acreditem e sejam salvos.
A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
13 Aqueles que estão na rocha são aqueles que, quando ouvem, recebem a palavra com alegria; mas estes não têm raiz. Eles acreditam por um tempo, e depois caem no tempo da tentação.
Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
14 O que caiu entre os espinhos, estes são aqueles que ouviram, e ao seguirem seu caminho são sufocados com cuidados, riquezas e prazeres da vida; e não trazem nenhum fruto à maturidade.
Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyší, ale po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
15 Aqueles que estão em bom estado, são aqueles que com um coração honesto e bom, tendo ouvido a palavra, seguram-na com força e produzem frutos com perseverança.
Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
16 “Ninguém, quando tiver acendido uma lâmpada, a cobre com um recipiente ou a coloca debaixo de uma cama; mas a coloca em um suporte, para que aqueles que entram possam ver a luz.
Žádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
17 Pois nada está escondido que não será revelado, nem nada secreto que não seja conhecido e que não venha à luz.
Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.
18 Tenha cuidado, portanto, como você ouve. Pois quem tem, a ele será dado; e quem não tem, a ele será tirado até mesmo aquilo que pensa ter”.
Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
19 Sua mãe e seus irmãos vieram até ele, e não puderam se aproximar dele para a multidão.
Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
20 Algumas pessoas lhe disseram: “Sua mãe e seus irmãos estão lá fora, desejosos de vê-lo”.
I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
21 Mas ele lhes respondeu: “Minha mãe e meus irmãos são estes que ouvem a palavra de Deus e a fazem”.
A on odpověděv, řekl jim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
22 Agora, em um desses dias, ele entrou em um barco, ele e seus discípulos, e disse-lhes: “Vamos para o outro lado do lago”. Então eles partiram.
Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl jim: Přeplavme se přes jezero. I pustili se.
23 Mas quando eles navegaram, ele adormeceu. Uma tempestade de vento caiu sobre o lago, e eles estavam tomando quantidades perigosas de água.
A když se plavili, usnul. Tedy přišel vítr bouřlivý na jezero, a lodí se naplňovala, tak že v nebezpečenství byli.
24 Eles vieram até ele e o acordaram, dizendo: “Mestre, Mestre, estamos morrendo!”. Ele acordou e repreendeu o vento e a fúria da água; depois cessaram, e estava tudo calmo.
I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I spokojili se, a stalo se utišení.
25 Ele disse a eles: “Onde está sua fé?” Com medo, eles se maravilharam, dizendo uns aos outros: “Quem é este então, que ele comanda até os ventos e a água, e eles lhe obedecem?”.
I řekl jim: Kdež jest víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že i větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
26 Então eles chegaram ao país dos gadarenos, que é o oposto da Galiléia.
I přeplavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
27 Quando Jesus pisou em terra, um certo homem saiu da cidade e teve demônios por um longo tempo o encontrou. Ele não usava roupas e não vivia em uma casa, mas nos túmulos.
A když vystoupil na zemi, potkal jej muž nějaký z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domě nebýval, ale v hrobích.
28 Quando viu Jesus, gritou e caiu diante dele, e com uma voz alta disse: “O que eu tenho a ver com você, Jesus, seu Filho do Deus Altíssimo? Eu te imploro, não me atormentes”!
Uzřev pak Ježíše a zkřikna, padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
29 Pois Jesus estava ordenando que o espírito impuro saísse do homem. Pois o espírito impuro havia muitas vezes apreendido o homem. Ele era mantido sob guarda e amarrado com correntes e grilhões. Quebrando os laços, ele foi levado pelo demônio para o deserto.
Nebo přikazoval tomu duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, tak že býval ukován řetězy, a v poutech ostříhán, ale on polámaje okovy, býval od ďábelství puzen na poušť.
30 Jesus lhe perguntou: “Qual é o seu nome?” Ele disse, “Legião”, pois muitos demônios haviam entrado nele.
I otázal se ho Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Množství. Nebo bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
31 Eles lhe imploraram que ele não os mandasse entrar no abismo. (Abyssos g12)
Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval odtud odjíti do propasti. (Abyssos g12)
32 Agora havia um rebanho de muitos porcos alimentando-se na montanha, e eles lhe imploravam que permitisse que eles entrassem naqueles. Então ele permitiu que eles entrassem.
Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
33 Os demônios saíram do homem e entraram nos porcos, e o rebanho correu pela margem íngreme para o lago e foram afogados.
I vyšedše ďáblové z toho člověka, vešli do vepřů, i hnalo se to stádo prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
34 Quando aqueles que os alimentaram viram o que havia acontecido, fugiram e o contaram na cidade e no campo.
A viděvše pastýři, co se stalo, utekli, a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
35 As pessoas saíram para ver o que tinha acontecido. Vieram até Jesus e encontraram o homem de quem os demônios tinham saído, sentados aos pés de Jesus, vestidos e em seu perfeito juízo; e ficaram com medo.
I vyšli, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
36 Aqueles que o viram disseram-lhes como aquele que havia sido possuído por demônios foi curado.
A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest ten vyproštěn, kterýž ďábelství měl.
37 Todas as pessoas do país vizinho dos gadarenos pediram-lhe que se afastasse deles, pois eles tinham muito medo. Então, ele entrou no barco e voltou.
I prosilo ho všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
38 Mas o homem de quem os demônios haviam saído implorou-lhe que fosse com ele, mas Jesus o mandou embora, dizendo:
Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
39 “Volte para sua casa e declare que grandes coisas Deus fez por você”. Ele seguiu seu caminho, proclamando por toda a cidade as grandes coisas que Jesus tinha feito por ele.
Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
40 Quando Jesus voltou, a multidão o recebeu, pois todos estavam esperando por ele.
Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
41 Eis que chegou um homem chamado Jairus. Ele era um dos chefes da sinagoga. Ele caiu aos pés de Jesus e implorou-lhe que entrasse em sua casa,
A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
42 pois ele tinha uma filha única, cerca de doze anos de idade, e ela estava morrendo. Mas enquanto ele ia, as multidões pressionavam contra ele.
Nebo měl dceru jedinou, asi ve dvanácti letech, a ta umírala. A když šel, tiskli jej zástupové.
43 Uma mulher que teve um fluxo de sangue durante doze anos, que havia gasto toda sua vida com médicos e não podia ser curada por nenhum,
Tedy žena, kteráž nemoc svou trpěla od let dvanácti, a byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,
44 veio atrás dele e tocou a franja de seu manto. Imediatamente, o fluxo de seu sangue parou.
Přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
45 Jesus disse: “Quem me tocou?” Quando todos negaram, Peter e os que estavam com ele disseram: “Mestre, as multidões te pressionam e empurram, e tu dizes: 'Quem me tocou?
I řekl Ježíš: Kdo jest, ješto se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
46 Mas Jesus disse: “Alguém me tocou, pois eu percebi que o poder saiu de mim”.
I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode mne vyšla.
47 Quando a mulher viu que não estava escondida, ela veio tremendo; e caindo diante dele declarou-lhe, na presença de todas as pessoas, a razão pela qual ela havia tocado nele, e como ela foi curada imediatamente.
A viduci ta žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla jemu přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
48 Ele disse a ela: “Filha, anime-se. Sua fé a fez bem. Vá em paz”.
A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
49 Enquanto ele ainda falava, veio um do governante da casa da sinagoga, dizendo-lhe: “Sua filha está morta”. Não incomode o Professor”.
A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Umřela dcera tvá, nezaměstknávej Mistra.
50 Mas Jesus, ouvindo-o, respondeu-lhe: “Não tenha medo”. Apenas acredite, e ela será curada”.
Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Neboj se, věř toliko, a zdrávať bude.
51 Quando chegou à casa, ele não permitiu a entrada de ninguém, exceto Peter, John, James, o pai da criança, e sua mãe.
A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému, než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
52 Todos a choravam e choravam, mas ele disse: “Não chore. Ela não está morta, mas dormindo”.
Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spí.
53 Eles estavam ridicularizando-o, sabendo que ela estava morta.
I posmívali se jemu, vědouce, že umřela.
54 Mas ele os colocou todos lá fora, e tomando-a pela mão, ele chamou, dizendo: “Criança, levanta-te!
On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zvolal, řka: Děvečko, vstaň.
55 O espírito dela voltou, e ela se levantou imediatamente. Ele ordenou que algo fosse dado a ela para comer.
I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
56 Os pais dela ficaram espantados, mas ele ordenou que não contassem a ninguém o que havia sido feito.
I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.

< Lucas 8 >