Salmos 88
1 Cântico e Salmo dos filhos de Coré, para o regente, conforme “Maalate Leanote”. Instrução feita por Hemã, o Ezraíta: Ó SENHOR Deus de minha salvação, dia [e] noite clamo diante de ti.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Que minha oração chegue à tua presença; inclina os teus ouvidos ao meu clamor.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 Já estou contado entre os que descem à cova; tornei-me um homem sem forças.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Abandonado entre os mortos, como os feridos de morte que jazem na sepultura, aos quais tu já não te lembra mais, e já estão cortados [para fora do poder] de tua mão.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Puseste-me na cova mais profunda, nas trevas [e] nas profundezas.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 O teu furor pesa sobre mim, e [me] oprimiste com todas as tuas ondas. (Selá)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Afastaste de mim os meus conhecidos, fizeste-me abominável para com eles; estou preso, e não posso sair.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Meus olhos estão fracos por causa da opressão; clamo a ti, SENHOR, o dia todo; a ti estendo minhas mãos.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Farás tu milagres aos mortos? Ou mortos se levantarão, e louvarão a ti? (Selá)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Tua bondade será contada na sepultura? Tua fidelidade na perdição?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Serão conhecidas tuas maravilhas nas trevas? E tua justiça na terra do esquecimento?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 Porém eu, SENHOR, clamo a ti; e minha oração vem ao teu encontro de madrugada.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Por que tu, SENHOR, rejeitas minha alma, e escondes tua face de mim?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 Tenho sido afligido e estou perto da morte desde a minha juventude; tenho sofrido teus temores, e estou desesperado.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Os ardores de tua ira têm passado por mim; teus terrores me destroem.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 Rodeiam-me como águas o dia todo; cercam-me juntos.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Afastaste de mim meu amigo e meu companheiro; meus conhecidos [estão em] trevas.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
