Salmos 60

1 Salmo “Mictão” de Davi, de ensinamento, para o regente, conforme “Susanedute”, quando lutou contra os de Arã-Naraim e Arã-Zobá, e Joabe voltou vitorioso, tendo ferido no Vale do Sal a doze mil dos de Edom: Deus, tu nos rejeitaste, e nos quebraste; tu te encheste de ira. [Por favor], restaura-nos!

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

2 Tu fizeste a terra tremer, [e] a abriste; cura suas rachaduras, porque ela está abalada.

Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

3 Mostraste ao teu povo coisas duras; nos fizeste beber vinho perturbador.

Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

4 Deste uma bandeira aos que te temem, para se refugiarem dos tiros de arco. (Selá)

Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

5 Para que os teus amados sejam livrados; salva-nos com tua mão direita, e responde-nos.

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

6 Deus falou em seu santuário: Eu me alegrarei; repartirei a Siquém e medirei o vale de Sucote.

Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

7 Meu [é] Gileade, e meu [é] Manassés; e Efraim [é] a força de minha cabeça; Judá [é] meu legislador.

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

8 Moabe [é] minha bacia de lavar; sobre Edom lançarei minha sandália; gritarei de alegria sobre a Filístia.

Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

9 Quem me levará a uma cidade fortificada? Quem me guiará até Edom?

Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

10 Não serás tu, ó Deus, que tinha nos rejeitado? Não saías tu, ó Deus, com nossos exércitos?

Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

11 Dá-nos socorro para a angústia; porque a salvação de [origem] humana é inútil.

Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

12 Com Deus faremos coisas grandiosas; e ele atropelará nossos adversários.

V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.