Salmos 38
1 Salmo de Davi, para lembrança: SENHOR, não me repreendas em tua ira, e não me castigues em teu furor.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 Porque tuas flechas me atingiram, e tua mão pesou sobre mim.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 Na minha carne nada [há que esteja] saudável, por causa de tua ira; não há paz em meus ossos por causa do meu pecado.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 Porque minhas maldades ultrapassam minha cabeça; elas [são] como carga pesada demais para mim.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 Minhas feridas fedem, e estão apodrecidas, por eu ter sido tão tolo.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 Eu estou perturbado e abatido; ando o dia todo em sofrimento.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 Porque meus lombos ardem muito, e nada há que esteja saudável em minha carne.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 Estou enfraquecido e despedaçado; eu gemo pelo sofrimento do meu coração.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 SENHOR, todo o meu sofrimento está diante de ti, e meu gemido não te é oculto.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 Meu coração dá palpitações, e minha força me deixou; e a luz dos meus olhos já não [está] comigo.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 Meus amigos e companheiros observam de longe minha calamidade; e os meus vizinhos ficam afastados.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 Os que procuram [matar] a minha alma [me] armam laços; e os que procuram o meu mal falam insultos e todo o dia planejam maldades.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 Mas eu [estou] como o surdo, não ouço; e como o mudo, [que] não abre sua boca.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 E eu estou como um homem que não ouve, e cuja boca não [pode responder] com repreensões.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 Por isso, SENHOR, eu espero em ti; Senhor, meu Deus, tu me ouvirás.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 Porque eu dizia: Não se alegrem de mim! Quando meu pé vacilou, eles se engrandeceram contra mim.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 Porque eu estou prestes a ficar como manco, e minha dor está continuamente perante mim.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 Por isso eu [te] conto minha maldade; estou aflito por causa do meu pecado.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 Porém meus inimigos [estão] vivos, [e] se fortalecem; e os que me odeiam por maldade se multiplicam;
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 Assim como os que retribuem o bem com o mal, eles se opõem a mim, porque eu sigo o bem.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Não me desampares, SENHOR, meu Deus, não fiques longe de mim.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Apressa-te ao meu socorro, SENHOR, salvação minha.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
