Salmos 132
1 Cântico dos degraus: Lembra-te, SENHOR, de Davi, [e] de todas as aflições dele.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Ele, que jurou ao SENHOR, [e] fez um voto ao Poderoso de Jacó,
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 [dizendo]: Não entrarei na tenda de minha casa, nem subirei no leito de minha cama;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Não darei sono aos meus olhos, [nem] cochilo às minhas pálpebras;
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Enquanto eu não achar um lugar para o SENHOR, moradas para o Poderoso de Jacó.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Eis que ouvimos dela em Efrata, e [a] achamos nos campos de Jaar.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Entraremos em suas moradas, [e] nos prostraremos perante o escabelo de seus pés.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Levanta-te, SENHOR, a teu repouso; tu e a arca de teu poder.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Que teus sacerdotes se vistam de justiça, e teus santos gritem de alegria.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Por causa de Davi teu servo, não rejeites o rosto de teu ungido.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 O SENHOR jurou a Davi [com] fidelidade; dela não se desviará. [Ele disse]: Do fruto do teu ventre porei sobre o teu trono.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Se teus filhos guardarem meu pacto e meus testemunhos que eu lhes ensinar, também seus filhos se sentarão sobre teu trono para sempre.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Porque o SENHOR escolheu a Sião, desejou-a para sua habitação,
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 [Dizendo]: Este é o meu repouso para sempre; aqui habitarei, pois assim desejei.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Abençoarei seu sustento abundantemente, [e] fartarei seus necessitados de pão.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 E a seus sacerdotes vestirei de salvação; e seus santos gritarão de alegria abundantemente.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Ali farei brotar o poder de Davi; e preparei uma lâmpada para o meu ungido.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 A seus inimigos vestirei de vergonha; mas sobre ele florescerá sua coroa.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
