< Provérbios 7 >
1 Filho meu, guarda minhas palavras; e deposita em ti meus mandamentos.
Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
2 Guarda meus mandamentos, e vive; e minha lei, como as pupilas de teus olhos.
Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
3 Ata-os aos teus dedos; escreve-os na tábua do teu coração.
Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
4 Dize à sabedoria: Tu és minha irmã; E à prudência chama de parente.
Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
5 Para que te guardem da mulher alheia, da estranha, [que] lisonjeia com suas palavras.
Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
6 Porque da janela de minha casa, pelas minhas grades eu olhei;
Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
7 E vi entre os simples, prestei atenção entre os jovens, um rapaz que tinha falta de juízo;
Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
8 Que estava passando pela rua junto a sua esquina, e seguia o caminho da casa dela;
Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
9 No crepúsculo, ao entardecer do dia, no escurecer da noite e nas trevas.
V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
10 E eis que uma mulher lhe [saiu] ao encontro, com roupas de prostituta, e astuta de coração.
A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
11 Esta era barulhenta e insubordinada; os pés dela não paravam em sua casa.
Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
12 De tempos em tempos ela fica fora [de casa], nas ruas, espreitando em todos os cantos.
Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
13 Então ela o pegou, e o beijou; e com atrevimento em seu rosto, disse-lhe:
I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
14 Sacrifícios pacíficos tenho comigo; hoje paguei meus votos.
Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
15 Por isso saí para te encontrar; para buscar apressadamente a tua face, e te achei.
Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
16 Já preparei minha cama com cobertas; com tecidos de linho fino do Egito.
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
17 Já perfumei meu leito com mirra, aloés e canela.
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
18 Vem [comigo]; iremos nos embebedar de paixões até a manhã, e nos alegraremos de amores.
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19 Porque [meu] marido não está em casa; ele viajou para longe.
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20 Ele tomou uma bolsa de dinheiro em sua mão; [e só] volta para casa no dia determinado.
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21 Ela o convenceu com suas muitas palavras sedutoras; com a lisonja de seus lábios ela o persuadiu.
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22 Ele foi logo após ela, como o boi vai ao matadouro; e como o louco ao castigo das prisões.
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23 Até que uma flecha atravesse seu fígado; como a ave que se apressa para a armadilha, e não sabe que está [armada] contra sua vida.
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24 Agora pois, filhos, escutai-me; e prestai atenção às palavras de minha boca.
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25 Que teu coração não se desvie para os caminhos dela, e não andes perdido pelas veredas dela.
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
26 Porque ela derrubou muitos feridos; e são muitíssimos os que por ela foram mortos.
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
27 A sua casa é caminho para o Xeol, que desce para as câmaras da morte. (Sheol )
Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti. (Sheol )