Provérbios 29
1 O homem que age com teimosia, mesmo depois de muitas repreensões, será tão destruído que não terá mais cura.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Quando os justos se engrandecem, o povo se alegra; mas quando o perverso domina, o povo geme.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 O homem que ama a sabedoria alegra a seu pai; mas o companheiro de prostitutas gasta os bens.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 O rei por meio da justiça firma a terra; mas o amigo de subornos a transtorna.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 O homem que lisonjeia a seu próximo arma uma rede para seus pés.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Na transgressão do homem mau há uma armadilha; mas o justo se alegra e se enche de alegria.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 O justo considera a causa judicial dos pobres; [mas] o perverso não entende [este] conhecimento.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Homens zombadores trazem confusão a cidade; mas os sábios desviam a ira.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 O homem sábio que disputa no julgamento contra um tolo, mesmo se perturbado ou rindo, não terá descanso.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Homens sanguinários odeiam o honesto; mas os corretos procuram o seu bem.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 O louco mostra todo o seu ímpeto; mas o sábio o mantém sob controle.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 O governante que dá atenção a palavras mentirosas, todos os seus servos serão perversos.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 O pobre e o enganador se encontram: o SENHOR ilumina aos olhos de ambos.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 O rei que julga aos pobres por meio da verdade, seu trono se firmará para sempre.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 A vara e a repreensão dão sabedoria; mas o rapaz deixado solto envergonha a sua mãe.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Quando os perversos se multiplicam, multiplicam-se as transgressões; mas os justos verão sua queda.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Castiga a teu filho, e ele te fará descansar, e dará prazeres à tua alma.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Não havendo visão profética, o povo fica confuso; porém o que guarda a lei, ele é bem-aventurado.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 O servo não será corrigido por meio de palavras; porque [ainda que] entenda, mesmo assim ele não responderá [corretamente].
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Viste um homem precipitado em suas palavras? Mais esperança há para um tolo do que para ele.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Aquele que mima a seu servo desde a infância, por fim ele quererá ser [seu] filho.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 O homem que se irrita facilmente levanta brigas; e o furioso multiplica as transgressões.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 A arrogância do homem o abaterá; mas o humilde de espírito obterá honra.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Aquele que reparte com o ladrão odeia sua [própria] alma; ele ouve maldições e não [o] denuncia.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 O temor do homem arma ciladas; mas o que confia no senhor ficará em segurança.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Muitos buscam a face do governante; mas o julgamento de cada um [vem] do SENHOR.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 O justos odeiam ao homem perverso; e o injusto odeia aos que andam no caminho correto.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
