Provérbios 18
1 Quem se isola busca seu [próprio] desejo; ele se volta contra toda sabedoria.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 O tolo não tem prazer no entendimento, mas sim em revelar sua [própria] opinião.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Na vinda do perverso, vem também o desprezo; e com a desonra [vem] a vergonha.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 A boca do homem são [como] águas profundas; e o manancial de sabedoria [como] um ribeiro transbordante.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Não é bom favorecer ao perverso para prejudicar ao justo num julgamento.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Os lábios do tolo entram em briga, e sua boca chama pancadas.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 A boca do tolo é sua [própria] destruição, e seus lábios [são] armadilha para sua alma.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 As palavras do fofoqueiro são como alimentos deliciosos, que descem até o interior do ventre.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 O preguiçoso em fazer sua obra é irmão do causador de prejuízo.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 O nome do SENHOR é uma torre forte; o justo correrá até ele, e ficará seguro.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Os bens do rico são [como] uma cidade fortificada, e como um muro alto em sua imaginação.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Antes da ruína o coração humano é orgulhoso; e antes da honra [vem] a humildade.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Quem responde antes de ouvir [age] como tolo e causa vergonha para si.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 O espírito do homem o sustentará quando doente; mas o espírito abatido, quem o levantará?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 O coração do prudente adquire conhecimento; e o ouvido dos sábios busca conhecimento.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 O presente do homem alarga seu caminho, e o leva perante a face dos grandes.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Aquele que primeiro mostra sua causa [parece ser] justo; mas [somente até] que outro venha, e o investigue.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 O sorteio cessa disputas, e separa poderosos [de se confrontarem].
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 O irmão ofendido [é mais difícil] que uma cidade fortificada; e as brigas são como ferrolhos de uma fortaleza.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Do fruto da boca do homem seu ventre se fartará; dos produtos de seus lábios se saciará.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 A morte e a vida estão no poder da língua; e aquele que a ama comerá do fruto dela.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Quem encontrou esposa, encontrou o bem; e obteve o favor do SENHOR.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 O pobre fala com súplicas; mas o rico responde com durezas.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 O homem [que tem] amigos pode ser prejudicado [por eles]; porém há um amigo mais chegado que um irmão.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
