Provérbios 16
1 Do homem são os planejamentos do coração, mas a reposta da boca [vem] do SENHOR.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Todos os caminhos do homem são puros aos seus [próprios] olhos; mas o SENHOR pesa os espíritos.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Confia tuas obras ao SENHOR, e teus pensamentos serão firmados.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 O SENHOR fez tudo para seu propósito; e até ao perverso para o dia do mal.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 O SENHOR abomina todo orgulhoso de coração; certamente não ficará impune.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Com misericórdia e fidelidade a perversidade é reconciliada; e com o temor ao SENHOR se desvia do mal.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Quando os caminhos do homem são agradáveis ao SENHOR, ele faz até seus inimigos terem paz com ele.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Melhor é o pouco com justiça, do que a abundância de rendas com injustiça.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 O coração do homem planeja seu caminho, mas é o SENHOR que dirige seus passos.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Nos lábios do rei estão palavras sublimes; sua boca não transgride quando julga.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 O peso e a balança justos pertencem ao SENHOR; a ele pertencem todos os pesos da bolsa.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Os reis abominam fazer perversidade, porque com justiça é que se confirma o trono.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Os lábios justos são do agrado dos reis, e eles amam ao que fala palavras direitas.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 A ira do rei é como mensageiros de morte; mas o homem sábio a apaziguará.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 No brilho do rosto do rei há vida; e seu favor é como uma nuvem de chuva tardia.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Obter sabedoria é tão melhor do que o ouro! E obter sabedoria é mais excelente do que a prata.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 A estrada dos corretos se afasta do mal; e guarda sua alma quem vigia seu caminho.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Antes da destruição vem a arrogância, e antes da queda vem a soberba de espírito.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 É melhor ser humilde de espírito com os mansos, do que repartir despojos com os arrogantes.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Aquele que pensa prudentemente na palavra encontrará o bem; e quem confia no SENHOR é bem-aventurado.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 O sábio de coração será chamado de prudente; e a doçura dos lábios aumentará a instrução.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Manancial de vida é o entendimento, para queles que o possuem; mas a instrução dos tolos é loucura.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 O coração do sábio dá prudência à sua boca; e sobre seus lábios aumentará a instrução.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Favo de mel são as palavras suaves: doces para a alma, e remédio para os ossos.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Há um caminho que parece direito ao homem, porém seu fim são caminhos de morte.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 A alma do trabalhador faz ele trabalhar para si, porque sua boca o obriga.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 O homem maligno cava o mal, e em seus lábios [há] como que um fogo ardente.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 O homem perverso levanta contenda, e o difamador faz [até] grandes amigos se separarem.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 O homem violento ilude a seu próximo, e o guia por um caminho que não é bom.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Ele fecha seus olhos para imaginar perversidades; ele aperta os lábios para praticar o mal.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Cabelos grisalhos são uma coroa de honra, [caso] se encontrem no caminho de justiça.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Melhor é o que demora para se irritar do que o valente; e [melhor é] aquele que domina seu espírito do que aquele que toma uma cidade.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 A sorte é lançada no colo, mas toda decisão pertence ao SENHOR.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
