< 33 >

1 Portanto, Jó, ouve, por favor, meus dizeres, e dá ouvidos a todas as minhas palavras.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Eis que já abri minha boca; minha língua já fala debaixo do meu céu da boca.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Meus dizeres pronunciarão a integridade do meu coração, e o puro conhecimento dos meus lábios.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 O Espírito de Deus me fez, e o sopro do Todo-Poderoso me deu vida.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Se puderes, responde-me; dispõe-te perante mim, e persiste.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Eis que para Deus eu sou como tu; do barro também eu fui formado.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Eis que meu terror não te espantará, nem minha mão será pesada sobre ti.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Certamente tu disseste a meus ouvidos, e eu ouvi a voz de tuas palavras,
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 [Que diziam]: Eu sou limpo e sem transgressão; sou inocente, e não tenho culpa.
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Eis que [Deus] buscou pretextos contra mim, [e] me tem por seu inimigo.
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Ele pôs meus pés no tronco, e observa todas as minhas veredas.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Eis que nisto não foste justo, eu te respondo; pois Deus é maior que o ser humano.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Por que razão brigas contra ele por não dar resposta às palavras do ser humano?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Contudo Deus fala uma ou duas vezes, ainda que [o ser humano] não entenda.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 Em sonho [ou em] visão noturna, quando o sono profundo cai sobre as pessoas, [e] adormecem na cama.
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Então o revela ao ouvido das pessoas, e os sela com advertências;
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 Para desviar ao ser humano de sua obra, e do homem a soberba.
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 Para desviar a sua alma da perdição, e sua vida de passar pela espada.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Também em sua cama é castigado com dores, com luta constante em seus ossos,
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 De modo que sua vida detesta [até] o pão, e sua alma a comida deliciosa.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Sua carne desaparece da vista, e seus ossos, que antes não se viam, aparecem.
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 Sua alma se aproxima da cova, e sua vida dos que causam a morte.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Se com ele, pois, houver algum anjo, algum intérprete; um dentre mil, para anunciar ao ser humano o que lhe é correto,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Então [Deus] terá misericórdia dele, e [lhe] dirá: Livra-o, para que não desça à perdição; [já] achei o resgate.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 Sua carne se rejuvenescerá mais do que era na infância, [e] voltará aos dias de sua juventude.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Ele orará a Deus, que se agradará dele; e verá sua face com júbilo, porque ele restituirá ao ser humano sua justiça.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Ele olhará para as pessoas, e dirá: Pequei, e perverti o [que era] correto, o que de nada me aproveitou.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 [Porém] Deus livrou minha alma para que eu não passasse à cova, e [agora] minha vida vê a luz!
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Eis que Deus faz tudo isto duas [ou] três vezes com o ser humano,
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 Para desviar sua alma da perdição, e o iluminar com a luz dos viventes.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Presta atenção, Jó, e ouve-me; cala-te, e eu falarei.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Se tiveres o que dizer, responde-me; fala, porque eu quero te justificar.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 E se não, escuta-me; cala-te, e eu ensinarei sabedoria.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.

< 33 >