Jó 22
1 Então Elifaz, o temanita, respondeu, dizendo:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Por acaso o homem será de [algum] proveito a Deus? Pode ele se beneficiar de algum sábio?
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 É útil ao Todo-Poderoso que sejas justo? Ganha ele algo se os teus caminhos forem íntegros?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Acaso ele te repreende [e] vem contigo a juízo por causa da tua reverência?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 [Ou] não será por causa de tua grande malícia, e de tuas maldades que não têm fim?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Porque tomaste penhor a teus irmãos sem causa, e foste tu que tiraste as roupas dos nus.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Não deste de beber água ao cansado, e negaste o pão ao faminto.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 Porém o homem poderoso teve a terra; e o homem influente habitava nela.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Às viúvas despediste vazias, e os braços dos órfãos foram quebrados.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Por isso que há laços ao redor de ti, e espanto repentino te perturbou;
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Ou trevas, para que não vejas; e inundação de água te cobre.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Por acaso Deus não está na altura dos céus? Olha, pois, para o cume das estrelas, como estão elevadas.
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 Porém tu dizes: O que Deus sabe? Como ele julgará por entre a escuridão?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 As nuvens são seu esconderijo, e ele não vê; ele passeia pela abóbada do céu.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Por acaso deste atenção para o velho caminho que pisaram os homens injustos?
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Tais foram cortados antes de tempo; [sobre] o fundamento deles foi derramada uma enchente.
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Eles diziam a Deus: Afasta-te de nós! O que o Todo-Poderoso pode fazer por nós?
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Sendo ele o que havia enchido suas casas de bens. Seja, porém, longe de mim o conselho dos perversos.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 Os justos virão e se alegrarão; e o inocente os escarnecerá,
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 [Dizendo]: Certamente nossos adversários foram destruídos, e o que sobrou deles o fogo consumiu.
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Reconcilia-te, pois, com [Deus], e terás paz; assim o bem virá a ti.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Aceita, pois, a instrução de sua boca, e põe suas palavras em teu coração.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Se te converteres ao Todo-Poderoso, serás edificado; se afastares a maldade de tua tenda,
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 E lançares [teu] ouro no pó, o [ouro] de Ofir junto às rochas dos ribeiros,
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 Então o próprio Todo-Poderoso será teu ouro, e tua prata maciça.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Porque então te deleitarás no Todo-Poderoso, e levantarás teu rosto a Deus.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Orarás a ele, e ele te ouvirá; e tu [lhe] pagarás teus votos.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Aquilo que tu determinares se cumprirá a ti, e em teus caminhos a luz brilhará.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Quando [alguém] for abatido, e tu disseres: Haja exaltação, Então [Deus] salvará ao humilde.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 Ele libertará até ao que não é inocente, que será livrado pela pureza de tuas mãos.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
