Jó 21
1 Porém Jó respondeu, dizendo:
A odpovídaje Job, řekl:
2 Ouvi atentamente minhas palavras, e seja isto vossas consolações.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Suportai-me, e eu falarei; e depois de eu ter falado, [então] zombai.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Por acaso eu me queixo de algum ser humano? Porém ainda que [assim fosse], por que meu espírito não se angustiaria?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Olhai-me, e espantai-vos; e ponde a mão sobre a boca.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Pois quando eu me lembro [disto], me assombro, e minha carne é tomada de tremor.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Por que razão os perversos vivem, envelhecem, e ainda crescem em poder?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Seus filhos progridem com eles diante de seus rostos; e seus descendentes diante de seus olhos.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Suas casas têm paz, sem temor, e a vara de Deus não está contra eles.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Seus touros procriam, e não falham; suas vacas geram filhotes, e não abortam.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Suas crianças saem como um rebanho, e seus filhos saem dançando.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Levantam [a voz] ao [som] de tamboril e de harpa e se alegram ao som de flauta.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Assim dizem a Deus: Afasta-te de nós, porque não queremos conhecer teus caminhos.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Quem é o Todo-Poderoso, para que o sirvamos? E de que nos aproveitará que oremos a ele?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Eis que sua prosperidade não se deve às mãos deles. Longe de mim esteja o conselho dos perversos!
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Quantas vezes sucede que a lâmpada dos perversos se apaga, e sua perdição vem sobre eles, [e] Deus em sua ira [lhes] reparte dores?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Eles serão como palha diante do vento, como o restos de palha que o turbilhão arrebata.
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 [Vós dizeis]: Deus guarda sua violência para seus filhos. Que [Deus] pague ao próprio [perverso], para que o conheça.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Seus olhos vejam sua ruína, e beba da ira do Todo-Poderoso.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 Pois que interesse teria ele em sua casa depois de si, quando o número for cortado o número de seus meses?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Poderia alguém ensinar conhecimento a Deus, que julga [até] os que estão no alto?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Alguém morre na sua força plena, estando todo tranquilo e próspero,
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Seus baldes estando cheios de leite, e o tutano de seus ossos umedecido.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Porém outro morre com amargura de alma, nunca tendo experimentado a prosperidade.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Juntamente jazem no pó, e os vermes os cobrem.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Eis que eu sei vossos pensamentos, e os mais intentos que planejais contra mim.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Porque dizeis: Onde está a casa do príncipe?, e: Onde está tenda das moradas dos perversos?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Por acaso não perguntastes aos que passam pelo caminho, e não conheceis seus sinais?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Que os maus são preservados no dia da destruição, [e] são livrados no dia das fúrias?
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Quem lhe denunciará seu caminho em sua face? E quem lhe pagará pelo que ele fez?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Finalmente ele é levado à sepultura, e no túmulo fazem vigilância.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Os torrões do vale lhe são doces; e todos o seguem; e adiante dele estão inúmeros.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Como, pois, me consolais em vão, já que vossas em vossas respostas [só] resta falsidade?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
